Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Karel Schwarzenberg

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 1. 2014, 11:04; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Karel Schwarzenberg (Ženeva, 2012)
Karel Schwarzenberg (Ženeva, 2011)
Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová na tiskové konferenci v roce 2008

Karel Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg, (* 10. prosince 1937, Praha) je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů, bývalým vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla, exministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených a v současnosti senátorem za Prahu 6 a předsedou TOP 09.

Obsah

Biografie

Rodina

Je nejstarším synem Karla, VI. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Jeho manželka Tereza Hardegg (* 17. února 1940), potomek hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967, rozvedl v roce 1988 a znovuoženil v roce 2008[1]) porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. „Morgan“) a Karla Filipa (* 1979, adopt. „Prinzhorn“).

Žije střídavě ve Švýcarsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, ve Dřevíči u Berouna, na Orlíku, v Praze, nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg. Často jako své povolání uvádí lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za Středoevropana se švýcarským pasem (Schwarzenbergové mají od středověku curyšské občanství, Karel má i české).

Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu, založené Karlem Filipem Schwarzenbergem (1771–1820) mladším synem Jana Nepomuka 5. knížete Schwarzenberga a slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia ale neukončil, když se musel věnovat správě majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.

Roku 1979 Karel získal dědictví po adoptivním strýci Josefovi, stal se hlavním představitelem rodu, a tak v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová, dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědictví napadla a snaží se o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve — jakož i o navrácení majetku Adolfa Schwarzenberga, jehož je vnučkou[2] — do svých rukou.

Politika

Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent, například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil společně s doktorem Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko (archiv tehdy zapovězené literatury - sbírka je dnes součástí Národního muzea a je uložena v Praze). Od těch dob trvá také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, a tuto funkci vykonával do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Od 10. července 1990 do roku 1992 byl kancléřem prezidenta Václava Havla. V roce 1992 vedl první delegaci OBSE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Je členem představenstva Fóra 2000,[3] založeného v roce 1996 Václavem Havlem společně s japonským filantropem Yohei Sasakawou a nositelem Nobelovy ceny Eliem Wieselem. Je také členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld,[4] která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis. V senátních volbách v roce 2002 neúspěšně kandidoval v obvodu Strakonice[5], v listopadu 2004 byl ve volebním obvodu Praha 6 zvolen senátorem, nominován byl US-DEU. Až do zániku ODA v roce 2007 byl jejím členem.

Dlouhou dobu byl jediným vlastníkem společnosti R-Presse, která vydává týdeník Respekt, v roce 2006 však do dlouhodobě ztrátové společnosti vstoupil Zdeněk Bakala, který se stal v roce 2007 po navýšení základního jmění firmy majoritním vlastníkem (55,5 %), Schwarzenberg si podržel pouze menšinový podíl (44,5 %).

9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR. Jako nestraník byl do vlády nominován Stranou zelených, které toto ministerské křeslo dle koaliční dohody patřilo. Dne 8. července 2008 v této funkci podepsal s americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy.

Značnou pozornost vyvolalo jeho rozhodnutí opustit vládu v případě, že v ní bude nadále působit vicepremiér Jiří Čunek, aniž by vysvětlil původ svého majetku v souvislosti s obviněním z korupce, které vyšetřovala policie. Proto si Schwarzenberg u americké detektivní agentury Kroll objednal audit finančního hospodaření rodiny Jiřího Čunka, jehož výsledky zveřejnil v červenci 2008.[6] Protože audit nepřinesl důkazy korupčních obvinění, Schwarzenberg se rozhodl ve vládě po Čunkově boku setrvat.

Ve dnech 5.-8.června 2008 se zúčastnil v Chantilly ve Virginii v USA zasedání tzv. klubu Bilderberg (anglicky Bilderberg Group). Byl proto interpelován poslanci z KSČM a ČSSD, kteří po něm požadovali vysvětlení důvodu a financování jeho účasti.[7] 11. června 2009 se Karel Schwarzenberg stal předsedou přípravného výboru nově vzniklé politické strany TOP 09. 28. listopadu 2009 byl zvolen předsedou TOP09 99,4% hlasu, kdy byl jediným, který neodevzdal svůj hlas.

Restituce

Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičům s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla. Majetek hlubocké větve stát nevydal. Ústavní soud se bude částí nároků dědičky Alžběty Pezoldové zabývat v lednu.

Kritika

1. listopadu 2007 na zasedání Valného shromáždění OSN Schwarzenberg za Českou republiku hlasoval proti návrhu [8], který vyžadoval, aby jednotlivé členské země OSN a relevantní mezinárodní organizace hledaly dopady použití zbraní a munice z ochuzeného uranu.[9][10] 2. prosince 2008 na jiném zasedání[11] hlasoval proti podobnému návrhu[12]. Schwarzenberg byl v tu dobu do funkce ministra zahraničních věcí jmenován Stranou zelených, která silně oponuje nasazení zbraní a munice z tohoto vysoce radioaktivního materiálu.[13] Karel Schwarzenberg byl proponentem uznání nezávislosti Kosova již před jeho jednostranným vyhlášením.[14] 21. května 2008 byl na jeho návrh[15] tento bod začleněn do programu jednání vlády. Kritiku Schwarzenberg sklidil za okolnosti tohoto jednání a samotného rozhodnutí. Jednání probíhalo nikoli v Praze ale v Teplicích, Schwarzenbergův návrh byl zařazen na poslední chvíli a mimo řádně stanovený program, podle některých poslanců z KSČM též v rozporu s usnesením poslanecké sněmovny parlamentu a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.[16] Daniel Solis ze Strany zelených na jedné z demonstrací proti uznání Kosova zhodnotil tuto nominaci jako „přehmat“, řekl, že Schwarzenberg za jejich stranu „nefungoval, jak by měl“ a dodal, že v případě uznání bude ministr konat „v přímém rozporu s Ústavou České republiky“.[17]

Dílo

Biografie

Související odkazy

Reference

  1. ↑ Rakouský tisk: Ministr Schwarzenberg se znovu oženil - článek na serveru Aktuálně.cz
  2. ↑ restitution.cz – Zamítnutá restituce: Případ Adolfa Schwarzenberga – stránky Pezoldových
  3. ↑ Fórum 2000
  4. ↑ Adalbert-Stiftung
  5. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 25.10. - 26.10.2002
  6. ↑ http://www.karelschwarzenberg.cz/zprava-spolecnosti-kroll-k-setreni-majetku-j-cunka.html Zpráva společnosti Kroll k šetření majetku J. Čunka
  7. ↑ Poslanci žádají po Schwarzenbergovi vysvětlení tajemného setkání. Nám už ho dal IDNES.cz, Adam B. Bartoš, 14.6.2008.
  8. ↑ http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=380&Itemid=1
  9. ↑ General Assembly: GA/DIS/3357
  10. ↑ Text dokumentu A/C.1/62/L.18/Rev.1 – Effects of the use of armaments and ammunitions containing depleted uranium
  11. ↑ Shrnutí 61. valného shromáždění OSN
  12. ↑ Text dokumentu A/C.1/63/L.26
  13. ↑ Strana zelených: Stop zbraním z ochuzeného uranu
  14. ↑ http://www.blisty.cz/art/40718.html
  15. ↑ http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=35465
  16. ↑ Kosovo - krok, učiněný v rozporu s ústavním pořádkem ČR
  17. ↑ Demonstrace proti uznání samostatnosti Kosova a Metohie

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karel Schwarzenberg
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karel Schwarzenberg
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karel_Schwarzenberg“