V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Karviná

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 1. 2014, 10:37; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Karviná (polsky Karwina, něm. Karwin) je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska. K 1. lednu 2010 měla Karviná 61 948 obyvatel[1]. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5% obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8% obyvatel k polské národnosti.[2] Zajímavostí je primát mezi českými městy v podílu obyvatel bydlících v panelových domech (88%, 2004).

Obsah

Význam

Význam Karviné v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století. Moderní Karviná vznikla roku 1948 sloučením Fryštátu (německy Freistadt; dnešní historické centrum), Karviné (dnes Karviná-Doly), Darkova, Ráje, a Starého Města. Později byly připojeny ještě Louky nad Olší. Karviná leží na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem. V minulosti patřila Karviná k oblastem s vysokým soustředěním průmyslu. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala vysokoškolským městem.

Historie

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od r. 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

Těšínsko v roce 1888

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. stol. ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. a počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město. Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu. Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná.

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Českého Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak karvinští jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Karviné. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Karviné. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Karviné jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

Památky

Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech

Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města. V Karviné-Fryštátě to jsou:

  • kostel Povýšení sv. Kříže - farní kostel s gotickým jádrem z počátku 14. století, s "moravskou kaplí" z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577
  • zámek - v empírovem stylu z konce 18. století. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a je přístupný veřejnosti
  • radnice - empírová stavba s renesanční věží z konce 16. století s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře na Fryštátskem náměstí. Původní stavba je z roku 1504
  • litinová kašna s městským znakem na Fryštátskem náměstí - historizující práce vídeňské provenience z roku 1900, která je rovněž výraznou dominantou náměstí
  • kostel sv. Marka - filiální kostel v klasicistním stylu z roku 1774, s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století postaven v místě původního kostela z roku 1569
  • obloukový železobetonový most z roku 1925 v Karviné-Darkově
  • vodárenská věž - konstruktivistická šestipodlažní stavba z 20. let v části Karviná-Hranice.

V Karviné-Dolech to jsou:

  • kostel sv. Petra z Alkantary z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. století, který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. Takže je kostel víc nakloněn než šikmá věž v Pise a to o přesně o 6,8°, kdežto šikmá věž v Pise je nakloněna pouze o 3,05° od kolmé osy.
  • zámecký park patří k výjimečným přírodně-krajinářským pokladům města, jeho založení se datuje do roku 1804 a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin a zdejší rekreační areál přispívá k oddechu a dobré pohodě všem návštěvníkům. Spolu s Lázeňským parkem a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.[3] [4]

Členění města

Katastrální území Karviné

Karviná se člení na 6 katastrálních území, nak terých leží 9 místních částí:

Místní části jsou podle magistrátu pojmenované vždy Karviná-Část[5], někdy se používá i jejich číslování

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Karviná|Obvod obce s rozšířenou působností Karviná

Karviná je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karviná se skládá ze 17 obcí, ORP ze 4 obcí – Dětmarovic, Karviné, Petrovic u Karviné a Stonavy.

Sport

Nejznámějším sportovním klubem ve městě je bezesporu HCB Karviná. Tento házenkářský klub, založený již v roce 1955, sbírá v posledních letech pravidelně tituly mistra republiky a od roku 2000 je každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže - Ligy mistrů. Dalším významným klubem je fotbalový MFK Karviná, který je v sezóně 2007/2008 účastníkem MSFL, tedy třetí nejvyšší soutěže hrané na území České republiky.V sezoně 2008/2009 hraje 2. Ligu.
Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. let, ale současný klub SK Karviná byl založen roku 1993. V sezoně 2007/08 hrál druhou ligu.

Životní prostředí

Komplex dolu Darkov v Karviné

Znečištění ovzduší

V souvislosti s vysokou koncentrací těžkého průmyslu v oblastí patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v České republice.[6] Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle Státního zdravotního ústavu k nejzamořenějším oblastem. V roce 2005 průměrná celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu činila 5,1 ng.m-3.[7] Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng.m-3 benzo[a]pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng.m-3.[8]

Následky těžby

Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby uhlí, zejména s poddolováním, které narušuje statiku budov, z nichž řada musela být opuštěna.[9]

Plán na výstavbu spalovny odpadů

Do městské části Karviná-Dolech naplánoval krajský úřad výstavby velkokapacitní spalovny odpadu, do která by se ze širokého okolí mohlo ročně svážet 200 tisíc tun komunálního odpadu. Se záměrem nesouhlasí místní obyvatelé, které se obávají, že by spalovna odpadů zhoršila kvalitu již dnes značně znečištěného ovzduší.[10]

Školství

Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Město je totiž sídlem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě. Dále se zde nachází několik středních škol: gymnázium, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola, aj.

Slavní rodáci

Partnerská města

Související články

Literatura

  • WENIG, Adolf. České pověsti. Praha: Olympia, 1975.

Reference

  1. ↑ http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/06003C3DD7/$File/13011003.pdf
  2. ↑ http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabnahledzdr.jsp?cislotab=OB006_OK.27&verze=2&zdr_cislotab=OB006_OK&kapitola_id=20&kontext=t&razeni=ta&stranka=1&uroven=
  3. ↑ www.farnost.karvina.info
  4. ↑ Před 10 lety vstal z mrtvých šikmý kostel v Karviné, www.rozhlas.cz
  5. ↑ Stránky magistrátu
  6. ↑ Nejhorší vzduch dýchají v ČR obyvatelé Ostravsko-Karvinska
  7. ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
  8. ↑ Prokázáno: Lidé na Karvinsku dýchají jedy
  9. ↑ Andrea Čánová: Karviná a těžba uhlí, 23. června 2008
  10. ↑ Nikola Klimšová: Lidé spalovnu nechtějí, 25. února 2010

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karviná
Statutární město Karviná

Doly • Fryštát • Hranice • Lázně Darkov • Louky • Mizerov • Nové Město • Ráj • Staré Město

  Města a obce okresu Karviná  

Albrechtice • Bohumín • Český Těšín • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Havířov • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Karviná • Orlová • Petrovice u Karviné • Petřvald • Rychvald • Stonava • Těrlicko

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karvin%C3%A1“