V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Sojuz 18a

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 11. 2013, 10:05; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Sojuz 18a, či Sojuz 18-1 byla kosmická loď SSSR z roku 1975, která se svou posádkou absolvovala start s cílem dopravit kosmonauty na Saljut 4, sovětskou orbitální stanici na oběžné dráze Země. Kosmonauti měli být druhou posádkou na stanici a sloužit zde dva měsíce. Let se však nezdařil.

Obsah

Posádka

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu

Loď odstartovala 5. dubna 1975 z kosmodromu Bajkonur s pomocí stejnojmenné rakety Sojuz. Po 261 sec přestal pracovat druhý raketový stupeň, třetí stupeň se oddělil předčasně a let byl automaticky přerušen. Naštěstí se kabina s oběma kosmonauty včas oddělila a s pomocí padáku předčasně přistála 22 minut po startu nedaleko pohoří Altaje, jihozápadně od vesnice Gorno-Altajsk, na hranicích s Čínou. Záchranný oddíl je nalezl a odvezl druhý den. Vyjma lehkých pohmožděnin se oběma kosmonautům nic nestalo.

Protože Sojuz nedosáhl předepsané výšky, nebylo letu přiděleno katalogové číslo dle COSPAR a některé prameny (české, sovětské) let evidovaly i bez označení, pouze jako Sojuz. Ani kosmonauti nedostali tehdy obvyklou odměnu 3000 rublů, jen mimořádnou dovolenou.

Na stanici Saljut letěla nová loď Sojuz 18 za měsíc po tomto nezdařeném letu.

Konstrukce lodě

Udaná startovací hmotnost byla 6830 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Loď byla vybavena spojovacím zařízením a jako všechny padákovým systémem.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  
  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.  

Externí odkazy