Oleg Makarov

Z Multimediaexpo.cz

Oleg Grigorjevič Makarov, rusky Макаров, Олег Григорьевич , (* 6. ledna 1933 vesnice Udomlia poblíž Moskvy, dnes Tverská oblast – † 29. května 2003 v Moskvě) , byl sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Obsah

1 Život
2 Externí odkazy

Život

Mládí a výcvik

Otec byl důstojníkem a rodina, tedy Olegova matka, on sám i sestra cestovali podle míst jeho zařazení. Žili v Povolží, pak Fergana, Kalininská oblast, v NDR. Musel měnit i základní školy a pak s otcovým souhlasem odjel sám studovat do Moskvy. Absolvoval Baumannovu vysokou technickou školu (1951-1957) a stal se konstruktérem i komponentů kosmických lodí ve Výzkumné konstrukční kanceláři č.1 (OKB-1) vedené Koroljovem. Do týmu kosmonautů byl zařazen v roce 1966. Zpočátku do páté skupiny civilních specialistů, později byl členem skupiny pro plánované lety k Měsíci. Když tento program předčasně skončil, pokračoval v přípravě pro lety na Sojuzech.

Lety do vesmíru

Poprvé vzlétl ve funkci palubního inženýra z Bajkonuru v kosmické lodi Sojuz 12 v září 1973, spolu s ním letěl Lazarev. Prověřovali nové systémy lodi a na Zemi se vrátili po dvou dnech.

Poté byl jmenován do záložní posádky Sojuzu 17.

Vzlétl znovu s Leonovem 5. dubna 1975 na lodi Sojuz, později označené jako Sojuz 18-1, po 20 minutách se vrátili zřejmě díky poruše nosné rakety nedobrovolně na Zemi. Let nebyl uznán letem a okolnosti nezdařeného pokusu jsou dodnes nejasné.

Druhý oficiální let byl v roce 1978 Sojuz 27, letěl spolu s Džanibekovem, společně se připojili na orbitální stanici Saljut 6 a zde i s posádkou připojeného Sojuzu 26 plnili zadané úkoly. Zpět se vrátil v Sojuzu 26 po 6 dnech.

Potřetí vzlétl z Bajkonuru v Sojuzu T-3 v roce 1980, letěl spolu s Kizimem a Strekalovem opět na orbitální stanici Saljut 6. Zkoušeli nový typ lodě a provedli opravy na Saljutu.

Sojuz 12 (27. září 1973 – 29. září 1973)
Sojuz 27, Sojuz 26 (10. ledna 1978 – 16. ledna 1978)
Sojuz T-3 (27. listopad 1980 – 10. prosinec 1980)

Po letech

Celkem ve vesmíru strávil během tří letů 20 dní. Měl s manželkou jedno dítě. V roce 1987 odešel z týmu kosmonautůl zpět do firmy NFO Eněrgija. Zemřel ve svých 70 letech na infarkt myokardu.

Literatura

CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii