V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Kočka divoká

Z Multimediaexpo.cz


Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých. Její poddruhy, kočka plavá a kočka stepní, jsou předkové dnešní domestikované kočky domácí. Dožívá se 15–20 let. V České republice se až na výjimky (např. v Národním parku Podyjí[1]) přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v Bavorsku. Je – vedle rysa ostrovida – jediným zdejším zástupcem kočkovitých šelem. Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Další roztroušené populace se nacházejí v Evropě a Asii.[2]

Obsah

Popis

Kočka divoká, zoo Děčín

Kočka divoká může vážit 1,2–11 kg a dosáhnout délky 47–80 cm.[3] Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější srsti; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3–4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.[2]

Životní areál

Pro kočku divokou jsou typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně se vyskytuje ve vysokých horách nebo v nížinách. Přes den odpočívá ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní dutiny, nory jezevců apod.), za teplých dnů se však ráda vyhřívá na slunci. Na lov vyráží v noci.[2]

Potrava

Její potravu tvoří až z 80 % hlodavci, dále ptáci a jiní drobní obratlovci, výjimečně uloví i větší zvířata (např. divokého králíka, zajíce nebo srnče).[2]

Rozmnožování

Žije samotářsky. V době páření, které v České republice spadá do jarních měsíců, se na čas stává společenskou a svého partnera láká hlasitým mňoukáním. Celkově se říje podobá říji koček domácích, ale je více skrytá a probíhá hlavně v noci. Březost trvá cca 65 dnů a končí porodem tří až pěti koťat. Koťata obyčejně vrhá od dubna do června a stará se o ně až do podzimu, kdy se osamostatňují. Dospělosti dosahují zhruba ve stáří dvanácti měsíců. Matka mláďata brání (postaví se i člověku) a v případě ohrožení je přenáší do jiného úkrytu.[2]

Reference

  1. V Podyjí žije vzácná kočka divoká. Přírodovědci ji viděli už několikrát
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 DUNGEL, Jan. Noční lovec. Příroda, listopad–prosinec 2008, s. 105. ISSN 1803-3318.  
  3. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Kočka divoká, s. 235.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kočka divoká
    Kočkovití
Malé kočky (Felinae)

kočka divokákočka šedákočka bažinnákočka pouštníkočka černonohámanulkočka bornejskákočka Temminckovakočka mramorovanákočka bengálská
kočka plochočelákočka cejlonskákočka rybářskákočka pampovákočka slaništníkočka tmavákočka horskáocelot velkýocelot stromovýmargay
rys kanadskýrys ostrovidrys iberskýrys červenýkarakalservalkočka zlatájaguarundipumagepard

Velké kočky (Pantherinae)

levhart obláčkový levhart DiardůvirbisLevTygrlevhart skvrnitýjaguár