Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Hlodavci
Z Multimediaexpo.cz
Hlodavci (Rodentia) jsou zdaleka nejpočetnější řád z celého stromu savců[1]. Většinou jde o menší živočichy. Jejich charakteristickým rysem je tvar a uspožádání zubů. Přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky; špičáky chybí úplně. Hlodáky mají přední stranu pokrytou tvrdou sklovinu a zadní stranu mnohem měkčí zubovinou. Díky většímu obrušování měkčí zadní části si zuby udržují stále ostrou hranu.
Většina hlodavců je býložravá. Jejich největším zástupcem je kapybara.
Podmínky úspěchu
Co umožnilo těmto živočichům dosáhnout tak velké úspěšnosti? V úvahu přicházejí tři hlavní faktory. Prvním je skutečnost, že ačkoli hlavní evoluční diverzifikace savců probíhala v eocénu (před 37 až 57 miliony let), jedna z čeledí hlodavců – Muridae – se objevila až v pliocénu (před 5 miliony let) a je tedy ještě relativně mladá. Se svými již více než 1000 druhy tato čeleď ještě stále zvyšuje svoji genetickou diverzitu. Během svého vývoje také zůstala poměrně nespecializována. Za druhé jsou hlodavci poměrně drobní. Většina z nich váží méně než 150 g, i když je známa řada výjimek, např. kapybara, která váží až 66 kg. Malá tělesná velikost jim poskytuje příležitost využít širokou škálu mikrobiotopů. Za třetí jsou mnozí hlodavci mimořádně plodní. Krátká doba březosti, velké vrhy a časté rozmnožování jsou charakteristiky umožnující přežít v nepříznivých podmínkách a rychle využít příznivých. Kombinace evoluční přizpůsobivosti, malých tělesných rozměrů a vysoké reprodukce umožnila, aby poměrně neveliké strukturální a funkční změny postačovaly k vzniku záplavy současných druhů.
Zástupci hlodavců
- veverka obecná
- sysel – kriticky ohrožený
- myš domácí, potkan – kosmopolitní, všežravci
- krysa – ocas delší než tělo, je vzácná
- hraboš polní, norník rudý, hryzec vodní – býložraví
- křeček polní – zásoby v lícních torbách do nor, noční
- morče domácí – původně z Jižní Ameriky
- nutrie, ondatra, bobr, činčila, dikobraz, kapybara
- křečík Roborovského
- pískomil obecný
- osmák degu - původně z Chile
Reference
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Hlodavci, s. 131.
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |