Brestlitevský mír

Z Multimediaexpo.cz

První strana Brestlitevského míru

Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří

Brestlitevský mír z 3. března 1918 potvrzoval vítězství ústředních mocností ve východní Evropě během první světové války. Po bolševické revoluci Rusko odmítlo účast ve válce a tím i další spolupráci s Dohodou. Ruská východní fronta se rozpadla. Toho využilo Německo s Rakouskem-Uherskem k rozsáhlému útoku na všech úsecích východní fronty. Německo s Rakouskem-Uherskem dobylo Polsko, Ukrajinu, Pobaltí a Zakavkazsko. Sovětská vláda podepsala 3. března 1918 v Brestu v dnešním Bělorusku smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na západní frontu, kde se schylovalo k rozhodujícím bojům v první světové válce. Brestlitevský mír byl separátní smlouvou, oslabující Dohodu. Byl anulován v listopadu 1918. Brestlitevský mír měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na to, aby byli schopni udržet výsledky své revoluce. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 miliónu kilometrů čtverečních. Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce - Lev Trockij, ovšem Lenin měl silnější pozici a tak bylo obětováno území ve prospěch udržení komunistického režimu. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu Brestlitevský mír, který později charakterizoval jako „hanebnou smlouvu,“ dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v 1. světové válce se ho zřekl.