Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Kolumbie
Z Multimediaexpo.cz
| Kolumbie | ||
| Kolumbijská republika | ||
| República de Colombia | ||
 
| ||
| Kolumbijská vlajka Kolumbijský znak | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Kolumbijská hymna – Oh Gloria Inmarcesible! | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png)
| ||
| Hlavní město: | Bogotá | |
| Rozloha: | 1 138 910 (27. na světě) z toho 9 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Pico Cristobal Colon (5775 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | -5 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 42 954 279 (28. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 38 (166. na světě) | |
| HDI: | 0,787 (střední) | |
| Jazyk: | španělština | |
| Náboženství: | římští katolíci 90%, jiní 10% | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | kolumbijské peso (COP) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | CO | |
| Telefonní předvolba: | +57 | |
| Národní TLD: | .co | |
Kolumbie je stát v Jižní Americe. Je součástí Karibské Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky má pobřeží u obou oceánů. U Atlantského oceánu a Tichého oceánu. Sousedí s Venezuelou, Brazílii, Peru, Ekvádorem a Panamou. Počet obyvatel dosahuje 43. milionů. Hlavním městem je Bogota. Obyvatelé mluví španělsky a hlásí se ke katolické církvi. V zemi probíhá konflikt mezi vládou a drogovými kartely.
Obsah |
Historie
Původní indiánské státy byly zlikvidovány Španěly ve 30. letech 16. století. Krátce nato vznikla generální kapitánie Nová Granada (později místokrálovství Nová Granada) s hlavním městem Bogotou. Od konce 18. století se zde odehrávala častá povstání. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar dokázal porazit španělské oddíly. V roce 1821 byl jmenován prezidentem nově vzniklé Nové Kolumbie (dnešní Kolumbie, Venezuela, Panama, od 1822 Ekvádor). Ta se roku 1830 opět rozpadla na Novou Granadu (Kolumbie, Panama), Venezuelu a Ekvádor. V roce 1903 byla na popud USA odtržena Panama (kvůli stavbě průplavu). Od konce 19. století probíhají v zemi četné boje mezi jednotlivými stranami. Ty vyústily v současnou guerillovou válku. V 60. letech 20. století vznikají levicově orientované gardy: Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC a o něco umírněnější Národní osvobozenecká armáda - ELN. Proti nim stojí vedle kolumbijské armády pravicová paramilitantní organizace Spojená sebeobrana Kolumbie - AUC (vznik 1997). Mezi jejich praktiky patří mimo jiné únosy civilistů, nebo dokonce jejich zabíjení. Prezident Uribe se otevřeně hlásí k boji proti rebelům a poslední dobou se začínají projevovat první výsledky.
Geografie
Má pobřeží s Atlantským oceánem a Karibským mořem (délka asi 1800 km) s Pacifikem (asi 1500 km). Sousedními státy jsou na severu v Karibském moři: Jamajka, Haiti a Dominikánská republika, na západě Panama (225 km) , mořské hranice s Kostarikou a Guatemalou. Na jihu sousedí s Ekvádorem (590 km), Peru (1496 km)a Brazílií (1643 km). Na východě sousedí s Venezuelou (2050 km). Kolumbie má celkově 1 138 910 km2. Je čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po Brazílii, Argentině a Peru. Dále sedmou největší na celém Americkém kontinentu. Půda má rozlohu 1 038 700 km2 a voda 100 210 km2. Území je rozděleno do čtyř geografických regionů: Andská vysočina (má tři pohoří a údolní nížiny), Karibské nížiny, Pacifické nížiny a Illanos a tropický deštný les na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v Pacifiku a Atlantiku.
Díky rozdílnostem v nadmořských výšlách má Kolumbie pozoruhodnou rozmanitost v teplotách. Během ročních období zde však panují pouze malé teplotní rozdíly. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých – pod 900 m.n.m., středních – mezi 900 a 1980 m.n.m. a studených – mezi 1980 a 2950 m.n.m. klimatických zónách. Srážky bývají většinou těžké ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie. Andské pohoří se v Kolumbii táhne od Jihozápadu (Ekvádorské hranice) až na Severovýchod (Venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a na tři další pohoří (Východní, Centrální a Západní). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – Magdalena a Cauca – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hora na Karibské planině – Sierra Nevada de Santa Marta s nejvyšším bodem zvaným Pico Cristobal Colon vysokým 5775 m.n.m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou.
Jižní část Kolumbie je tvořena savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinocské povodí. Severní část nazývaná Los Illanos je region savan (zvláště právě u Orinocského povodí). jižní část je nazývána Amazonie a je pokryta Amazonským deštným pralesem a patří převážně do Amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě.
Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. Andský region, Karibský region, Pacifický region, Orinoquijský region a Amazonský region. Někteří označují ještě za region Insularní region separovaný na pobřeží.
Politický systém
Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím Ústavy v roce 1991. V roce 1998 byl podle pravidel nové Ústavy zvolen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociální právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na participativní a pluralistické demokracii. Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce 2002 došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným terorismem. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerile FARC a ELN, tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami.
Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13 ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 departementů (zde španělsky označovány jako departament) stojí guvernér. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členů.
Departamenty Kolumbie
Existuje ještě jeden hlavní Departement (distrito capital), Bogotá D.C.
Kolumbijská kultura
Kolumbijská literatura
- Související informace můžete najít také v článku: Latinskoamerická literatura
Kolumbijská literatura byla v koloniální době závislá na literatuře španělské. Začala se utvářet v 19. století v romantickém proudu (především Rafael Pombo a Jorge Isaacs) a v realistické próze (Tomás Carrasquilla). Poezie vyvrcholila v modernistické lyrice J. A. Silvy a v avantgardní tvorbě L. Greiffa, na niž navázala skupina Kámen a nebe (Jorge Rojas). K nejvýznamnějším romanopiscům Latinské Ameriky patřil ve 20. letech J. E. Rivera, v současnosti Gabriel García Marquez. Místní význam přesáhla i tvorba dalších romanopisců, jako byli například Eduardo Zalamea Borda, Jorge Zalamea, Eduardo Caballero Calderón.
Související články
Externí zdroje
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |