Borovice lesní
Z Multimediaexpo.cz
Borovice lesní (Pinus sylvestris), sosna je jehličnatý strom s mohutným hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou. Může dorůst výšky až 40 metrů. Dožívá se stáří 300 až 350 let.
Obsah |
Systematika
Synonyma
- Pinus rubra P. Miller, 1768
- Pinus sylvestris Linné, 1753 var. rubra (Miller, 1768) Cariot & St-Lager, 1889
- Pinus sylvestris Linné, 1753 var. hamata Steven, 1838
- Pinus hamata (Steven, 1838) D. Sosnowsky, 1925, non Roezl, 1857
- Pinus hamata (Steven, 1838) Fomin, 1928, non Roezl, 1857
- Pinus kochiana Klotzsch ex C. Koch, 1849
- Pinus sylvestris Linné, 1753 subsp. kochiana (Klotzsch ex C. Koch, 1849) Eliçin 1970 (1971)
- Pinus scotica von Willdenow ex Endlicher
- Pinus sylvestris Linné, 1753 subsp. scotica (P. K. Schott) E. Warburg in Clapham, Tutin & E. Warburg, 1952
- Pinus sylvestris Linné, 1753 var. fastigiata Carrière, 1855
- Pinus sylvestris Linné, 1753 f. fastigiata (Carrière, 1855) Beissner
- Pinus sylvestris Linné, 1753 var. fruticosa Borbás
- Pinus sylvestris Linné, 1753 var. patula Rouy 1913
- Pinus fominii Kondratjuk, 1950
- Pinus borealis Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
Systematické dělení
Vzhledem k velikosti areálu tohoto druhu a s tím související variabilitou byl systematicky členěn do různých poddruhů nebo variet. Podle posledních prací se dělí na 4 variety:
- Pinus sylvestris var. sylvestris
- Pinus sylvestris var. lapponica Hartm., 1849
- Pinus sylvestris var. mongolica Litv., 1905
- Pinus sylvestris var. hamata Steven, 1838
Vzhled
Kůra dolní části kmene je šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Kořenový systém je založen na existenci mohutného, do hloubky jdoucího hlavního kořene. Jehlice dlouhé 4 - 8 cm,vyrůstají ve svazečcích po dvou z brachyblastů. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi letorostů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým pupenem. Dozrávají v 3 - 10 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité šišky dva roky.
Rozšíření
Areál borovice lesní zahrnuje mírný a chladnější pás celé Eurasie; jižní hranice areálu leži přibližně mezi 45º a 50º s. š., na sever se vyskytuje zhruba až po polární kruh. V Evropě ji výjimečně nacházíme i ve Středomoří, ale např. se přirozeně nevyskytuje na jižní Ukrajině a v jižním Rusku. Nejsevernější výskyt v Evropě je hlášen z Laponska. V Severní Americe je pěstována pouze lesnicky.
Ekologie
Ekologické nároky jsou nevyhraněné; jde o výrazně světlomilný strom, který se připůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých půdách (bory na písčitých půdách). Ve vichřici se zpravidla nevyvrací, ale láme. Z hlediska ekologie můžeme rozlišit 2 varianty:
- chlumní - pionýrská: roste v monokulturách, zmlazuje se na minerální půdě na pasekách a na otevřených plochách. V mládí rychle odrůstá, brzy plodí, nesnáší konkurenci jiných druhů.
- náhorní - klimaxová: roste ve směsích (se smrkem, jedlí a bukem) ve vyšších polohách (700 - 1100 m), ale sestupuje i do nižších poloh. Zmlazuje se pod porostem a špatně snáší otevřená stanoviště (paseky). Do výšky předrůstá své konkurenty (smrk), dorůstá až do 40 m a má vysokou produkci dřeva.
V některých lokalitách je vytlačována nepůvodními druhy borovic: v NP Podyjí borovicí černou (poznáme ji podle delších jehlic), v NP České Švýcarsko borovicí vejmutovkou (jehlice ve svazečku po pěti).
Využití
Poskytuje vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Používá se na výdřevu v dolech a na výrobu pražců. Je též jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí. Vynikající je i jako palivo. Pryskyřice je zdrojem terpenických látek. Krom toho je vysazována pro zpevnění sutí a písčitých půd a jako okrasný strom.
Památné stromy
- Borovice na Makové
- Borovice u Nechanic
- Borovice u Pecky
- Borovice u Staré Paky
- Borovice v Kamenném Újezdě
- Libáňská borovice
- Tajanovská borovice
- Sosnovské borovice na Sosně
Literatura
- BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
- Květena ČSR, díl 1 (S. Hejný, B. Slavík (Eds.) 1988. – Praha: Academia, s. 289–308. – ISBN 80-200-0643-5
- PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
- POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |