Tanvaldská ozubnicová dráha

Z Multimediaexpo.cz

Tanvaldská ozubnicová dráha je označení části železniční tratě 036, která je nazývaná též jako Jizerskohorská železnice^[1], Jizerskohorská dráha^[2] (v polštině Kolej Izerska) nebo Jizerská dráha, což se vžilo ke konci 20. století, kdy mělo trať několik měsíců v pronájmu Sdružení Jizerské dráhy.

Ozubnicová dráha vede z Tanvaldu přes Desnou a Kořenov až do Harrachova. Jde o jednu z posledních normálněrozchodných ozubnicových železnic v Evropě a také o nejstrmější železnicí v Čechách. V roce 1992 ji Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku.

Obsah 1 Historie 2 Obnovení přeshraničního úseku 3 Technické parametry 4 Reference 5 Externí odkazy

Historie

Dráha byla postavena v roce 1902 se záměrem propojit stávající tratě Liberec-Tanvald a Železný Brod-Tanvald s plánovanou tratí Jelenia Góra-Kořenov (Zackenbahn), neboli propojit Rakousko-Uhersko s Pruskem. Úsek od Kořenova směrem do Pruska byl roku 1923 elektrizován.

Po druhé světové válce bylo pruské Slezsko obsazeno Polskem a přeshraniční provoz v úseku mezi dnešními stanicemi Kořenov a Harrachov (původně Strickerhäuser, polsky Tkacze) byl zastaven. Roku 1958 byla zastavena doprava i v českém úseku Tanvald – Kořenov. Po výměně území s Polskem (14. únoru 1959) byl provoz na české straně obnovan, a to až do Mýtin, přičleněných z Polska k českému městu Harrachov, do stanice Harrachov-Mýtiny (dnes Harrachov, před výměnou území Tkacze). Roku 1962 bylo úseku Tanvald – Harrachov přiděleno samostatné číslo trati. Do druhé poloviny 80. let 20. století měla trať Tanvald – Harrachov samostatné označení 3f, které při změně systému číslování bylo nahrazeno číslem 035. Kolem roku 2000 byla dosavadní trať 036 (dříve 3g) Liberec – Tanvald – Železný Brod s úvratí v Tanvaldu rozdělena, číslo 035 bylo přiděleno trati Tanvald – Železný Brod a pod číslo 036 byl sloučen úsek Liberec – Tanvald s tratí Tanvald – Harrachov.

Od 80. let 20. století je běžný provoz na této dráze zabezpečován adhezně (tedy bez použití ozubnice). Ozubnicové lokomotivy se tak v současnosti používají pouze při nostalgických jízdách. Na podzim 1992 byly sneseny raritní ozubnicové výhybky v Dolním Polubném a roku 1996 byly sešrotovány.

V lednu 1987 se pod náporem sněhu prolomila střecha kamenné rotundy v Kořenově, roku 2000 střecha a boční stěna „malé topírny“ v Kořenově – od té doby jsou vozidla deponována pod širým nebem v Tanvaldu.

V únoru 1997 byl na trati kvůli havarijnímu stavu mostu přes Jizeru přerušen provoz, po čtyři měsíce zde jezdila náhradní autobusová doprava a ČD uvažovaly o zrušení trati. Po protestech obcí a obyvatel však ČD most opravily a provoz 15. června 1997 obnovily. 28. září 1997 však byl v úseku Tanvald – Harrachov opět zastaven provoz a trati hrozilo zrušení, v souladu s tehdejší státní politikou rušení nerentabilních lokálních tratí. Dne 24. května 1998 získalo trať do pronájmu zájmové sdružení obcí Sdružení Jizerské dráhy a společnost GJW Praha s. r. o. obnovila na trati provoz (totéž se týkalo i regionálních tratí z Tanvaldu do Železného Brodu i Liberce) – podle původní licence měla GJW Praha obnovit provoz již k 5. lednu 1998. Koncem roku 1998 GJW Praha oznámila, že chce z ekonomických odstoupit od smlouvy se Sdružením Jizerské dráhy.^[3] GJW Praha původně počítala s menším nájemným, s většími státními dotacemi a s tím, že trať bude privatizována, což by umožnilo do ní investovat^[4] – od hromadné privatizace regionálních drah však stát ustoupil.

Díky změně státní politiky i vedení Českých drah převzaly od 1. prosince 1998 provoz opět České dráhy, a to v intervalové podobě.

V květnu 2003 byla občanským sdružením Vědeckotechnická společnost při železniční stanici Tanvald založena obecně prospěšná společnost Železniční společnost Tanvald, jejímž cílem je záchrana a ochrana železniční trati Tanvald – Kořenov – Harrachov. Jejím cílem je zřízení železničního muzea v objektu bývalého kina na nádraží Kořenov a obnova areálu depa v této stanici, popularizace trati, zřízení naučné stezky „Krajem kořenovské zubačky“, organizování příležitostných nostalgických jízd, zprovoznění a provozování parní ozubnicové lokomotivy a účast na obnovení úseku Harrachov – Sklářská Poruba Horní.

Po roce 2000 se s úsekem počítalo ve vlakotramvajovém projektu Regiotram Nisa. Trať měla být prodloužena do centra Harrachova a v tomto úseku měl mít charakter tramvaje. Česká vláda však v roce 2007 odmítla projekt zařadit mezi projekty vhodné pro získání rozvojové dotace z EU.

Postupně jsou na všech třech tratích někdejších Jizerských drah zřizovány i nové zastávky. Na trati Tanvald – Harrachov to jsou zastávky „Desná Riedlova vila“ a „Desná Pustinská“.^[5]

Obnovení přeshraničního úseku

Na přeshraničním úseku se konalo několik příležitostných jízd v 90. letech 20. století a v rámci oslav stého výročí trati v roce 2002.

Polský úsek neprovozovaného úseku převzalo v únoru 2008 od PKP PLK na základě soukromoprávního institutu trvalého užívání Dolnoslezské vojvodství a poté situace nabrala rychlý spád. Byla předložena žádost o spolufinancování z prostředků, alokovaných v Operačním programu evropské přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. V první výzvě tohoto programu žadatelé (tj. česká Správa železniční dopravní cesty státní organizace a polský subjekt Dolnośląska Służba Dróg i Kolei we Wrocławiu) neuspěli z důvodu materiálních nedostatků žádosti, výzva druhá na podzim 2008 byla zakončena akceptací žádosti. V březnu 2009 byl projekt navržen ke spolufinancování, v květnu 2009 byly zahájeny první stavební práce na opravě polského úseku neprovozované přeshraniční tratě. Po téměř dvaceti letech snah tak má být železniční trať zprovozněna v plné délce.

V lednu 2010 se předpokládalo, že v květnu 2010 budou zavedeny 4 páry osobních vlaků Jelenia Góra – Kořenov a 1 pár Szklarska Poręba Górna – Kořenov.^[5]

Technické parametry

• Ozubnicový systém: dvojitá Abtova ozubnice, položená ve třech sekcích (vynětím ozubnicových výhýbek v dopravně Dolní Polubný došlo k vytvoření třetí sekce), 4744 m
• Maximální sklon: 58 ‰ (český železniční rekord)
• Převýšení: 235 metrů na 7 kilometrech, resp. 275 metrů na 11,4 kilometrech
• Tunel mezi Dolním Polubným a Kořenovem, délka 932 metrů, na stavbu použito 20 tun dynamitu
• Viadukt u Zeleného údolí v Kořenově, výška 25 metrů
• Jizerský viadukt u Kořenova
• Nádraží Kořenov stojí na náspu vytvořeném z 800 000 kubických metrů zeminy.
• Na této trati byl natáčen film Kalamita (režie Věra Chytilová).

Reference

1. ↑ V tendru na Jizerskohorskou železnici vyhrály České dráhy, Finanční noviny, 22. 9. 2009, ČTK
2. ↑ Jančura chce provozovat rychlíky na 15 linkách, dnes podal nabídku, Lidovky.cz, 15. 6. 2009, ČTK
3. ↑ Martin Tržický: Konec zubačky?, 5. 11. 1998, web Jizerské hory (jizerky.eu) podle zprávy z Lidových novin 5. 11. 1998
4. ↑ Tratě na Tanvaldsku se vrátí Českým drahám, MF Dnes, 14. 11. 1998, Co je nového se zubačkou, výběr z tisku o tanvaldské dráze
5. ↑ ^{5,0 5,1} Jindřich Berounský: Ve Smržovce začala sloužit nová železniční zastávka, Dopravní web, 5. 1. 2010

Externí odkazy

• Zubačka – ozubnicová trať Tanvald–Kořenov–Harrachov, Železniční společnost Tanvald, o. p. s.
• Alexander Káldy: Ozubnicová železnice Tanvald – Kořenov, tématický web, poslední úpravy 2009
• David Šilar: Ozubnicová dráha Tanvald–Harrachov, tématický web, 1997–2002
• Kolej Izerska wczoraj i dziś, mapa výměny území v roce 1958, michalj na serveru varšavské univerzity

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii