Koroptev polní
Z Multimediaexpo.cz
Koroptev polní (Perdix perdix) je malý hrabavý pták z čeledi bažantovití. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Později byla jako lovný pták uměle vysazena na Novém Zélandu, kde je s největší pravděpodobnostní již vyhynulá,[1] a v Severní Americe, kde se i v současné době vyskytuje v dostatečně hojném množství.
Obsah |
Popis
- Délka těla: 29-35 cm
- Rozpětí křídel: 52-57 cm
- Hmotnost: 350-450 g
Koroptev polní je o něco větší než holub domácí. Má silné tělo, krátký ocas, zakulacená křídla a krátký šedý zobák. Břicho, hrdlo a část hlavy má šedé, křídla a ocas rudohnědé a přední část hlavy tříslivě žlutohnědou. Samec má na břiše nápadnou kaštanově zbarvenou skvrnu podkovitého tvaru, kterou samice většinou postrádá. Mladí ptáci jsou téměř celí hnědí.
Chování
Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v nadmořské výšce pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok.
Koroptev často žije v trvalých párech. Většinu dne se díky svému skvělému zamaskování nepozorovaně pohybuje nebo odpočívá ve vysoké vegetaci a nejsnadněji ji můžeme objevit díky jejímu charakteristickému chraptivému hlasu „kir ik“. Při vyplašení většinou létá pouze na krátké vzdálenosti a ozývá se přitom ostrým a krátkým „ryk ryk ryk“. Její nejdůležitější složku potravy tvoří obilná zrna nebo jiné části rostlin, vzácněji loví i menší hmyz, který hraje zvláště důležitou roli u mláďat většinou mladších jak 10 dnů. Koroptev hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, které bývá většinou dobře ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně klade 10 až 20 vajec. Při ztrátě první snůšky často zahnizďuje ještě jednou. Na vejcích sedí 23 - 25 dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda.
Rozšíření a početnost v ČR
Na velkém území Evropy byl během posledních let zaznamenán až drastický úbytek volně žijících jedinců. Tato skutečnost se nevyhnula ani České republice, kde v minulosti patřila mezi hojné obyvatele našich polí a luk a k významné lovné zvěři. V současné době se u nás vyskytuje dosti vzácně a dle vyhlášky 395/1992 Sb. se již jedná o ohrožený druh.
Poddruhy
U koroptve polní rozeznáváme celkem 8 poddruhů:
- Koroptev holandská (P. p. sphagnetorum) - severovýchod Nizozemí a severozápad Německa.
- Koroptev francouzská (P. p. armoricana) - Francie.
- Koroptev pyrenejská (P. p. hispaniensis) - sever Pyrenejského poloostrova.
- Koroptev italská (P. p. italica) - Apeninský poloostrov.
- Koroptev ruská (P. p. lucida) - východní Evropa po Ural a severní Kavkaz.
- Koroptev evropská (P. p. perdix) - zbytek areálu v Evropě včetně Velké Británie a Irska.
- Koroptev západosibiřská (P. p. robusta) - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí.
- Koroptev maloasijská (P. p. canescens) - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí.
Zdroje a reference
- Biolib
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |