Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Lubomír Zaorálek

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 11. 2016, 10:04; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Lubomír Zaorálek (2009)

PhDr. Lubomír Zaorálek (* 6. září 1956, Ostrava) je český politik, člen ČSSD a od ledna 2014 ministr zahraničních věcí Sobotkovy vlády. Od roku 1996 zasedá v Poslanecké sněmovně Parlamentu. V letech 2002–2006 působil jako předseda dolní komory.

Po sametové revoluci byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, v níž setrval do červnových voleb téhož roku.

Obsah

Život

Vzdělání a období do sametové revoluce

V roce 1982 ukončil studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, na Filozofické fakultě obory marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie.[1] Podle svých slov se však přihlásil na obor „Filosofie“ a k jeho přejmenování na „Marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie“ došlo až během Zaorálkových studií. Během nich ve svých pracích, jak sám tvrdí, neobdivoval marxismus či leninismus, nýbrž se především zajímal o Tomáše Akvinského.[2] Po ukončení studia pracoval v Československé televizi Ostrava jako dramaturg. Podílel se např. na seriálu Velké sedlo.[3] Od roku 1986 do 1989 byl zaměstnán u Československé socialistické strany. V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě.

Politická kariéra od roku 1989

Profesně byl k roku 1990 uváděn jako politický pracovník (v té době také začal přednášet v Ostravě[4]), bytem Ostrava-Kunčice.[5]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 113 - Ostrava II, Severomoravský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve federálním parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[6][7]

V roce 1994 vstoupil do ČSSD v rámci vlny rozšiřování sociální demokracie o politiky menších levicových a liberálních stran.[8]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998, volbách roku 2002, volbách roku 2006 i volbách roku 2010.[9] V letech 2002–2006 byl předsedou Poslanecké sněmovny. V letech 2010 až 2013 působil jako 1. místopředseda Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a stínový ministr zahraničních věcí ČSSD. Je také předsedou představenstva Masarykovy demokratické akademie.[10]

Ministr zahraničních věcí

William Hague a Lubomír Zaorálek (2014)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Moravskoslezském kraji jako lídr ČSSD a znovu získal poslanecký mandát.[11] V lednu 2014 se stal kandidátem ČSSD na post ministra zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky.[12] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován.

Dne 29. dubna 2014 podepsal spolu se svým čínským protějškem Wang I prohlášení o prohloubení vzájemné politické a ekonomické spolupráce. V textu mimo jiné stojí, že "Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě". To vyvolalo vlnu nevole zejména u opozičních pravicových stran.

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 byl již po čtvrté zvolen místopředsedou strany, získal 526 hlasů.[13]

V červnu 2016 odmítl označit masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu a uvedl, že "hodnocení, kdo za to nese zodpovědnost, bych ponechal především nezávislým historikům."[14]

V ČSSD se dlouhodobě věnuje otázkám politické a sociální filozofie, problematice Moravskoslezského kraje, či zahraniční politice.

Je rozvedený a má tři děti. Jeho bývalým švagrem je ostravský primátor Petr Kajnar.[15]

Reference

  1. ↑ fragmenty.cz [online]. fragmenty.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ PÁLKOVÁ, Šárka. Peake: Pane Zaorálku, řečníte jako absolvent katedry marxismu-leninismu. Lidovky.cz [online]. 2013-01-06 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  3. ↑ ČSFD – seriál Velké sedlo' [online]. csfd.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ http://lubomirzaoralek.cz/zivotopis.php
  5. ↑ NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1471. (česky) 
  9. ↑ Lubomír Zaorálek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ masarykovaakademie.cz [online]. masarykovaakademie.cz, [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ Kandidáti pro Moravskoslezský kraj [online]. ČSSD. Dostupné online.  
  12. ↑ Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz. Dostupné online.  
  13. ↑ Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. . Dostupné online.  
  14. ↑ "Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu". Novinky. 8. června 2016.
  15. ↑ Ostravský primátor Kajnar napadl u soudu kandidátku vlastní ČSSD

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lubomír Zaorálek
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lubomír Zaorálek
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek“