Brodce

Z Multimediaexpo.cz



Městys Brodce se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 994 obyvatel.

Historie

Brodce, původně zvané Brodec, dostaly jméno po zdejším brodu, ležícím v místě nynějšího přechodu přes řeku Jizeru. Brodec jest starobylého původu, svědčí o tom mnohé archeologické vykopávky na místě i v okolí. Brod byl chráněn tvrzí [1], jež spočívala na druhém břehu řeky. Tvrzi, kostelu i faře se tenkráte také říkalo Brodec. Avšak díky vyššímu terénu dostala část vesnice, ležíc okolo tvrze, jméno Hůrka. Počátkem 15. století se této části vsi začalo říkat Horky. Brodec byl střežen několika pevnými hrádky, nebo též jednoduchými strážnicemi. Obyvatelé těchto strážnic měli jako motivaci nárok na kus půdy k svobodnému užívání. První psaný záznam o Brodci je v Kapitule Vyšehradské a to z roku 1130. Z dalších dochovalých záznamů se můžeme dozvědět, že v roce 1264 patřil Brodec do župního hradiště Kamenecko a prvním doloženým majitelem Brodce byl do roku 1346 pan Franěk z Brodce.V opatrovnictví následuje jeho syn Pešek, Zdeňka (vdova po Albertovi z Měcholup) 1357, Mikuláš z Rokytovce a jeho bratr Milota do roku 1387. Hrzek z Brodce (1387 – 1395) Synové Hrzka Ješek st. a Ješek ml. 1404 až 1415 se připomínají též jako podací páni kostela brodeckého, držíce popluží také ve Velkých Horkách a Čejkách. Dále Aleš Škopek z Dubé (pán Dražický), Jan z Obříství a nástupce jeho -syn Smil, Jan z Obříství který prodal průhon při Brodci, Milotovi z Hrušova. Bohunek z Klinštejna a po něm vdova Barbora, která tu měla věno na dvou mlýnech. Hynek Skalský z Valdštejna, Václav Hrzán z Harasova, Petr Beřkovský ze Šerbířova, Albrecht z Rychnova, Mikuláš Vančura z Řehnic 1505 (který znamenitě rozmnožil své statky a rozdělil je mezi svých sedm synů, z nichž Brodec držel syn Jiřík). Vojtěch Kačín 1539, Vojtěch a Petr Kaplíř ze Sulevic. Poté jeho synové Albrecht a Vojtěch, Albrechta jest důležité připomenout protože ač zemřel předčasně, nadal Brodci erb a povýšil jej na městys. Na bývalé radnici, na jejíchž základech stojí ta dnešní, byla umístěna velká pečeť PECZIET MIESTECZKA BRODECZ NAD GIZERAV l.p. 1575[2] Uvedeno jest mnoho dalších jmen - Václav Kaplíř 1611. Po Bílé Hoře byl Kaplířům ze Sulevic panství zabaveno a prodáno rodu Hartmann von Klarstein (též Clarstein), pocházejícímu z Německa. Matyáš von Klarstein jej vlastnil 1623, Eliška provdaná za Hartmana a Brodec byl v državě až do vymření jeho rodu. Rok 1646 je spojován se vznikem čtyř hospod brodeckých. Zelená, Studená, Nová a Na Baště. Též pivovar tu byl výborný a pivo jako křen. Dle podkladů stál na místě dnešní pošty. Poloha královské silnice přinášela obyvatelstvu nejen mnohý zisk, ale též plno strastí v dobách válečných. Poslední z rodu, František Mikuláš, postavil nynější kostel a dal opravit zámek. František Mikuláš Hartmann von Klarstein zemřel r.1738. Brodce dědila jeho sestra Filipína(Polyxena?)Alžběta Des Fours de Mont et Athienville, rozená Hartmann von Klarstein, po její smrti roku 1760 pak její vnuk Maxmilián Jáchym Karel hrabě Des Fours. Ten prodal Brodec i Horky a Hrušov hraběti Kristiánu Filipovi Clam Galasovi a odtud přešel majetek v držení hrabat z Nostic. 1753 zachvátil Brodec velký požár, na jehož paměť byl postaven pomník matky boží se sv. Terezii a sv. Dominikem. V roce 1757 byla zřízena v Brodci vojenská stráž „Salaguarda“ (též SALVA GUARDIA), která měla chránit městys. Roku 1832 držel Brodce nejvyšší maršál království českého, hrabě Kristián Kryštof, rytíř mnoha řádů. Dále je uváděna Karolina z Rienecku, dcera Kristiánova. Roku 1852 zemřel hrabě Nostic a na jeho počest nechala hraběnka postavit pomník, jenž se nachází u křižovatky bývalého cukrovaru. Karel Ervín syn hraběnčin - přenechal Brodec své ženě Marii. Roku 1933 přešlo zbytkové panství do majetku Josefa Hégra, rodáka z Chotětova. Byl to první a zároveň poslední český majitel panství, který po cizácích převzal a spravoval brodecké statky.[3] Od 27. června 2008 jsou Brodce opět městysem.[4]

Pamětihodnosti

  • Pohřebiště doby bronzové, archeologické naleziště severně od vesnice
  • Hospoda
  • Tvrz (nyní učiliště)
  • Farní kostel
  • Radnice
  • Budova bývalého pivovaru

Reference


  Města a obce okresu Mladá Boleslav  

Bakov nad Jizerou • Bělá pod Bezdězem • Benátky nad Jizerou • Bezno • Bílá Hlína • Bítouchov • Boreč • Boseň • Bradlec • Branžež • Brodce • Březina • Březno • Březovice • Bukovno • Ctiměřice • Čachovice • Čistá • Dalovice • Dlouhá Lhota • Dobrovice • Dobšín • Dolní Bousov • Dolní Krupá • Dolní Slivno • Dolní Stakory • Domousnice • Doubravička • Horky nad Jizerou • Horní Bukovina • Horní Slivno • Hrdlořezy • Hrušov • Husí Lhota • Charvatce • Chocnějovice • Chotětov • Chudíř • Jabkenice • Jivina • Jizerní Vtelno • Josefův Důl • Katusice • Klášter Hradiště nad Jizerou • Kluky • Kněžmost • Kobylnice • Kochánky • Kolomuty • Koryta • Kosmonosy • Kosořice • Košátky • Kováň • Kovanec • Krásná Ves • Krnsko • Kropáčova Vrutice • Ledce • Lhotky • Lipník • Loukov • Loukovec • Luštěnice • Mečeříž • Mladá Boleslav • Mnichovo Hradiště • Mohelnice nad Jizerou • Mukařov • Němčice • Nemyslovice • Nepřevázka • Neveklovice • Niměřice • Nová Telib • Nová Ves u Bakova • Obrubce • Obruby • Pěčice • Pětikozly • Petkovy • Písková Lhota • Plazy • Plužná • Prodašice • Předměřice nad Jizerou • Přepeře • Ptýrov • Rabakov • Rohatsko • Rokytá • Rokytovec • Řepov • Řitonice • Sedlec • Semčice • Sezemice • Skalsko • Skorkov • Smilovice • Sojovice • Sovínky • Strašnov • Strážiště • Strenice • Sudoměř • Sukorady • Tuřice • Ujkovice • Velké Všelisy • Veselice • Vinařice • Vinec • Vlkava • Vrátno • Všejany • Zdětín • Žďár • Žerčice • Židněves

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brodce

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Brodce“