Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Čistá (okres Mladá Boleslav)
Z Multimediaexpo.cz
Obec Čistá se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský.
Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 671 obyvatel.
Obsah |
Historie
Osídlení obce
Zaznamenáno již v:
- mladší a pozdní době kamenné (neolit, eneolit) = kamenný klín, kamenná motyka, rohovcový kamenný nožík (uloženo v Muzeu v Bělé pod Bezdězem)
- době bronzové = střepy, žárové hroby, žárové sklípky ,obec leží v oblasti lidu lužických popelnicových polí s projevem kultury knovízské
- 7. až 8. století = nálezy keramiky
První písemné doklady
Zmiňují se o „Záhvozdu", řídce osídlené a zalesněné části středního a horního Pojizeří, kterou dostávají (patrně ve druhé pol. 11. století) od knížete Vratislava II. Markvartici. V tomto období stál zřejmě v části obce Čisté zvané Tejnec týněný (hrazený) dvorec, patřící snad některému z rodu Markvarticů, zde osedlému. Dvorec stával na pozemcích domů čp. 24, 25, 39 (pískovcový vytesaný sklípek).
Vznik názvu Čistá
Kdy dvorec zanikl, není známo, ale je možné, že tudy již v 11. století vedla kupecká stezka z Podolce v Mladé Boleslavi do Budyšína v Lužici, která měla později rozhodující význam při založení osady Čistá. Ta byla pravděpodobně osazena svobodnými osadníky, kterým za odměnu, že osídlili pohraničí a chránili kupeckou stezku, která vsí procházela, byli na určitou dobu odpuštěny daně. Obec, která se spravovala sama, nezatížená daní, osedlá svobodným obyvatelstvem byla čistá - tedy Čistá.
První písemná zmínka o obci
1143 (pokud se nejedná o jinou Čistou), 12. století. Jedná se o list olomouckého biskupa, kterým informuje představeného Strahovského kláštera premonstrátů o darech tomuto klášteru, které poskytl prostřednictvím pražského biskupa kníže Vladislav II., na jehož dvoře také působil Markvartic. Uvádí se zde, že villa Cista (ves Čistá) byla založena na popud jakéhosi Michala (Markvartice nebo již Michalovice) sedícího na dvorci proti později postavenému hradu michalovickému nebo dvorci na čisteckém Týnci.
Historie v datech
- 13. století - výstavba farního kostela, výstavba manského dvorce na Stránce
- 14. století - roku 1351 dává Karel IV. v Hradci Králové Drahomilovi nemajících dědiců za zásluhy moc a volnost, aby své statky, totiž dva lány ve vsi Besedicích a krčmu v Čisté směl dáti svému bratru Vaněčkovi.
- 15. století - Čistá má podobu okrouhlice s kostelíkem uprostřed a s kupeckou stezkou napříč.
- 1512 - Jan Špetle zemřel a jeho panství bylo rozděleno do dvou dílů. Bělské panství včetně Čisté připadlo Anně Špetlové z Janovic.
- 1602 - královská komora zabavuje majetek Buchvala Berky, tedy také Čistou 1625, Čistá byla přidělena k nově utvořenému panství frýdlantskému.
- 1697-1700 - výstavba chrámu sv. Vavřince, (materiál použit z pobořeného kostelíka), oprava v roce 1897.
- 1770 - vyšel patent o zavádění domovních čísel ⇒ v Čisté tehdy bylo 39 obytných stavení (17 na Velké Straně, 8 na Stránce a 14 na Týnci).
- 1830 - evidováno 52 domů a 306 obyvatel.
- 1864 - výstavba silnice z Mladé Boleslavi do Bělé, tzv. císařská silnice.
- 1867 - výstavba nádraží (první vlak tudy projel 9. října 1867)
- 1867 - založen spolek dobrovolných hasičů
- 1868 - p. Menzel, továrna na lepenku a dřev. cement
- 1880 - 65 domů a 487 obyvatel
- 1881 - založena občanská beseda, první ochotnické divadlo + vystavěn sál na Týnci + první veřejné osvětlení
- 4. srpna 1888 - vystavění dvoutřídé školy (původně zde stál útulek pro chudé) za 8 769 zlatých, učitel Fr. Dolenský
- 81 domů s 568 obyvateli (562 Čechů, 12 Němců, 566 katolíků, 2 izraelité)
- nejvíce obyvatel se zabývalo polním hospodářstvím, 23 obyvatel provozovalo řemeslo
- převedení nádraží pod Bělou
- obec farností a poštou patří k Bělé
- 1897-1900 - živnostníci v Čisté: 4x hostinství, řezník, 3x obchod smíšeným zbožím, krejčí, obuvník, švadlena, kovář, prodej tabákových výrobků
- 1898-1903 - postavena silnice z Bělé do Čisté
- 1905 - největší požár v tomto století; vyhořela část Velké Strany a vinou větru i část Týnce
- 1912 - postaven vodovod, 30 tisíc zlatých
- 1914 - 25. 6. se místní obyvatelstvo dozvědělo o atentátu na následníka trůnu F. Ferdinanda d'Este; vylepeny mobilizační plakáty (na den sv. Anny)
- 1914-1918 - dramatické zvýšení cen
- 1915 - špatná zásobovací situace
- 1921-1925 - oprava cest ve vsi
- 1924 - elektrifikaci obce provedly Družstevní závody Dražice nad Jizerou, Kč 152.000,- (lampy, noční osvětlení)
- 1927 - po Vánocích kruté mrazy (-37°C), hodně sněhu
- 1928 - 22. 7. slavnostně otevřeno koupaliště v Čisteckém dole (projev starosty Maděry a učitele Medonose)
- 1930 - 26. 12. - promítán první film, biograf umístěn v hostince Josefa Kabese čp.59
- srpen - založen S. K. Čistá - zbudováno fotbalové hřiště
- postavena nová vodárna (pod obecní zahradou), propojena se starou
- Josef Páv zavedl na trase Bělá pod Bezdězem, Podolí, Čistá (Kč 3,50,- do MB), Hrdlořezy, Debř, Mladá Boleslav autobusovou linku, 2x denně
- 1931 - stavba silnice Plužná - Čistá, Kč 340000,-
- 1941 - stráně pod Bořkem osázeny švestkou a višní, obecní zahrada ke koupališti osázena smrkem
- 1946 - 11. 3. - zřízení útulku pro děti od 3 do 6 let (školka)
- 1950 - 6. 12. - dodělán rozhlas
- 1953 - květen, nová hasičská zbrojnice
- 1959 - otevřena nová školka, nová pobočka pošty a spořitelny
- 1962 - sloučení družstev Čistá, Plužná, Hrdlořezy
- 1963 - odtržení části obce u Nádraží a připojení k Bělé pod Bezdězem
- 1965 - vodovod napojen na bělské Hlučovské prameny, probíhá výstavba mechanizačního střediska JZD
- 1974 - zahájena výstavba KD (1972, demolice původního sálu p. Kabese na Týnci
- 1977 - otevření kulturního domu
- 1978 - dokončení montáže pavilonu mateřské školky, sloučení obcí Čistá a Plužná
- 1986 - zrušen provoz kina
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Vavřince
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |