V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Louka u Litvínova

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Uzavření tabulky, Reference)
 
Řádka 33: Řádka 33:
'''Louka u Litvínova''' je obec v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] ležící asi 1,5 km jihovýchodně od města [[Litvínov]] na březích [[Radčický potok|Radčického potoka]]. Rozkládá se převážně podél silnice z Litvínova do [[Mariánské Radčice|Mariánských Radčic]], která se v obci nazývá Sokolovská ulice. Podle [[sčítání lidu]] z roku [[2001]] čítala 138 domů a 762 obyvatel. Zdejší nádraží je železniční uzel, kde se kříží trať č. 134 [[Litvínov]]-[[Teplice]] a č. 135 [[Most (město)|Most]]-[[Moldava]] (tzv. [[Moldavská horská dráha]]).
'''Louka u Litvínova''' je obec v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] ležící asi 1,5 km jihovýchodně od města [[Litvínov]] na březích [[Radčický potok|Radčického potoka]]. Rozkládá se převážně podél silnice z Litvínova do [[Mariánské Radčice|Mariánských Radčic]], která se v obci nazývá Sokolovská ulice. Podle [[sčítání lidu]] z roku [[2001]] čítala 138 domů a 762 obyvatel. Zdejší nádraží je železniční uzel, kde se kříží trať č. 134 [[Litvínov]]-[[Teplice]] a č. 135 [[Most (město)|Most]]-[[Moldava]] (tzv. [[Moldavská horská dráha]]).
== Historie ==
== Historie ==
-
První písemná zmínka o Louce pochází z roku 1289, kdy zdejší majitel statku Thymo de Ryhsin (neboli z Rýzmburka) daroval [[cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[klášter Osek|klášteru v Oseku]] půl [[hřivna|marky]] stříbra ze vsi Louka. V roce 1386 potvrdil král Václav IV. Borešovi z Rýzmburka, že koupil od Kašpara z Ertmansdorfu a Nikla Kuchmistra vesnice Louku a [[Janov (Litvínov)|Janov]]. V roce 1398 prodali Borešovi synové hrad [[Osek (hrad)|Rýzmburk]] i se vším příslušenstvím [[míšeň]]skému markraběti Wilhelmovi. Louku dostal v [[léno]] Petr z Gablonce. Roku 1412 byl majitelem vsi Jiří Krines z Rotenhofu. Na přelomu 15. a 16. století patřila Louka Kaplířům ze Sulevic. Roku 1523 postoupil [[Jan Kaplíř ze Sulevic]] statek [[Děpolt z Lobkovic|Děpoltovi z Lobkovic]]. V následujících letech došlo k vytvoření [[panství]] spojením statků [[Duchcov]]a a [[Horní Litvínov|Horního Litvínova]]. Roku 1639 zemřel bezdětný [[František Josef Lobkovic]]. Jeho vdova [[Marie Polyxena z Talmberka]] se v roce 1642 provdala za [[Maxmilián z Valdštejna|Maxmiliána z Valdštejna]], jemuž přinesla věnem panství Duchov-Horní Litvínov. Louka pak náležela k tomuto panství až do roku 1848. V roce 1850 se stala sice samostatnou obcí, ale zanedlouho se stala osadou Horního Litvínova. Jako samostatná obec byla opět od roku 1897.
+
První písemná zmínka o Louce pochází z roku 1289, kdy zdejší majitel statku Thymo de Ryhsin (neboli z Rýzmburka) daroval [[cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[klášter Osek|klášteru v Oseku]] půl [[hřivna|marky]] stříbra ze vsi Louka. V roce 1386 potvrdil král Václav IV. Borešovi z Rýzmburka, že koupil od Kašpara z Ertmansdorfu a Nikla Kuchmistra vesnice Louku a [[Janov (Litvínov)|Janov]]. V roce 1398 prodali Borešovi synové hrad [[Osek (hrad)|Rýzmburk]] i se vším příslušenstvím [[míšeň]]skému markraběti Wilhelmovi. Louku dostal v léno Petr z Gablonce. Roku 1412 byl majitelem vsi Jiří Krines z Rotenhofu. Na přelomu 15. a 16. století patřila Louka Kaplířům ze Sulevic. Roku 1523 postoupil Jan Kaplíř ze Sulevic statek [[Děpolt z Lobkovic|Děpoltovi z Lobkovic]]. V následujících letech došlo k vytvoření [[panství]] spojením statků [[Duchcov]]a a [[Horní Litvínov|Horního Litvínova]]. Roku 1639 zemřel bezdětný [[František Josef Lobkovic]]. Jeho vdova Marie Polyxena z Talmberka se v roce 1642 provdala za Maxmiliána z Valdštejna, jemuž přinesla věnem panství Duchov-Horní Litvínov. Louka pak náležela k tomuto panství až do roku 1848. V roce 1850 se stala sice samostatnou obcí, ale zanedlouho se stala osadou Horního Litvínova. Jako samostatná obec byla opět od roku 1897.
 +
 
Původním zaměstnáním obyvatel bylo [[zemědělství]]. V obci se nacházel statek, v její severní části u rybníka [[mlýn]], který však zmizel beze stopy již v [[raný novověk|raném novověku]]. Rozvoj obce od konce 19. století určovalo dolování [[uhlí]]. V roce 1889 zakoupil Úvěrní ústav z [[Drážďany|Drážďan]] na louckém [[katastr]]u pozemky k dolování a důl Pluto byl otevřen dne 31. 7. 1891. S tímto průmyslovým rozvojem vznikla potřeba rozšíření [[železnice]], takže staré nádraží na trati [[Duchcov]]-[[Podmokly]] z roku 1877 bylo zrušeno a na nově vybudované dráze [[Praha]]-[[Moldava]] bylo dne 20. 5. 1894 otevřeno nové nádraží.
Původním zaměstnáním obyvatel bylo [[zemědělství]]. V obci se nacházel statek, v její severní části u rybníka [[mlýn]], který však zmizel beze stopy již v [[raný novověk|raném novověku]]. Rozvoj obce od konce 19. století určovalo dolování [[uhlí]]. V roce 1889 zakoupil Úvěrní ústav z [[Drážďany|Drážďan]] na louckém [[katastr]]u pozemky k dolování a důl Pluto byl otevřen dne 31. 7. 1891. S tímto průmyslovým rozvojem vznikla potřeba rozšíření [[železnice]], takže staré nádraží na trati [[Duchcov]]-[[Podmokly]] z roku 1877 bylo zrušeno a na nově vybudované dráze [[Praha]]-[[Moldava]] bylo dne 20. 5. 1894 otevřeno nové nádraží.
S rozvojem průmyslu přibývalo i obyvatel, především českých horníků z vnitrozemí a měnila se tak i národnostní skladba. Vznikly české spolky - v roce 1896 odbor [[Národní jednota severočeská|Národní jednoty severočeské]], v roce 1897 [[Sokol (spolek)|Sokol]]. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě č.p. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. V roce [[1919]] se stala veřejnou obecnou školou. Německá škola působila v Louce od roku 1854 jako [[expozitura]] a od roku 1870 jako obecná škola v č.p. 14. Do zřízení školy navštěvovaly děti klášterní školu v [[Mariánské Radčice|Mariánských Radčicích]]. Nová budova školy byla postavena v roce 1893. V letech [[1930]]-[[1931]] byla postavena budova pro českou školu. Ve stejných letech byla v obci vybudována i [[stoková síť|kanalizace]].
S rozvojem průmyslu přibývalo i obyvatel, především českých horníků z vnitrozemí a měnila se tak i národnostní skladba. Vznikly české spolky - v roce 1896 odbor [[Národní jednota severočeská|Národní jednoty severočeské]], v roce 1897 [[Sokol (spolek)|Sokol]]. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě č.p. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. V roce [[1919]] se stala veřejnou obecnou školou. Německá škola působila v Louce od roku 1854 jako [[expozitura]] a od roku 1870 jako obecná škola v č.p. 14. Do zřízení školy navštěvovaly děti klášterní školu v [[Mariánské Radčice|Mariánských Radčicích]]. Nová budova školy byla postavena v roce 1893. V letech [[1930]]-[[1931]] byla postavena budova pro českou školu. Ve stejných letech byla v obci vybudována i [[stoková síť|kanalizace]].
Řádka 132: Řádka 133:
| 653
| 653
|-
|-
 +
|}
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#ddffdd"|Rok
Řádka 177: Řádka 179:
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.loukaulitvinova.cz/ Oficiální stránky obce Louka]
* [http://www.loukaulitvinova.cz/ Oficiální stránky obce Louka]

Aktuální verze z 6. 8. 2015, 00:21


Louka u Litvínova je obec v Ústeckém kraji ležící asi 1,5 km jihovýchodně od města Litvínov na březích Radčického potoka. Rozkládá se převážně podél silnice z Litvínova do Mariánských Radčic, která se v obci nazývá Sokolovská ulice. Podle sčítání lidu z roku 2001 čítala 138 domů a 762 obyvatel. Zdejší nádraží je železniční uzel, kde se kříží trať č. 134 Litvínov-Teplice a č. 135 Most-Moldava (tzv. Moldavská horská dráha).

Obsah

Historie

První písemná zmínka o Louce pochází z roku 1289, kdy zdejší majitel statku Thymo de Ryhsin (neboli z Rýzmburka) daroval cisterciáckému klášteru v Oseku půl marky stříbra ze vsi Louka. V roce 1386 potvrdil král Václav IV. Borešovi z Rýzmburka, že koupil od Kašpara z Ertmansdorfu a Nikla Kuchmistra vesnice Louku a Janov. V roce 1398 prodali Borešovi synové hrad Rýzmburk i se vším příslušenstvím míšeňskému markraběti Wilhelmovi. Louku dostal v léno Petr z Gablonce. Roku 1412 byl majitelem vsi Jiří Krines z Rotenhofu. Na přelomu 15. a 16. století patřila Louka Kaplířům ze Sulevic. Roku 1523 postoupil Jan Kaplíř ze Sulevic statek Děpoltovi z Lobkovic. V následujících letech došlo k vytvoření panství spojením statků Duchcova a Horního Litvínova. Roku 1639 zemřel bezdětný František Josef Lobkovic. Jeho vdova Marie Polyxena z Talmberka se v roce 1642 provdala za Maxmiliána z Valdštejna, jemuž přinesla věnem panství Duchov-Horní Litvínov. Louka pak náležela k tomuto panství až do roku 1848. V roce 1850 se stala sice samostatnou obcí, ale zanedlouho se stala osadou Horního Litvínova. Jako samostatná obec byla opět od roku 1897.

Původním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství. V obci se nacházel statek, v její severní části u rybníka mlýn, který však zmizel beze stopy již v raném novověku. Rozvoj obce od konce 19. století určovalo dolování uhlí. V roce 1889 zakoupil Úvěrní ústav z Drážďan na louckém katastru pozemky k dolování a důl Pluto byl otevřen dne 31. 7. 1891. S tímto průmyslovým rozvojem vznikla potřeba rozšíření železnice, takže staré nádraží na trati Duchcov-Podmokly z roku 1877 bylo zrušeno a na nově vybudované dráze Praha-Moldava bylo dne 20. 5. 1894 otevřeno nové nádraží. S rozvojem průmyslu přibývalo i obyvatel, především českých horníků z vnitrozemí a měnila se tak i národnostní skladba. Vznikly české spolky - v roce 1896 odbor Národní jednoty severočeské, v roce 1897 Sokol. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě č.p. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. V roce 1919 se stala veřejnou obecnou školou. Německá škola působila v Louce od roku 1854 jako expozitura a od roku 1870 jako obecná škola v č.p. 14. Do zřízení školy navštěvovaly děti klášterní školu v Mariánských Radčicích. Nová budova školy byla postavena v roce 1893. V letech 1930-1931 byla postavena budova pro českou školu. Ve stejných letech byla v obci vybudována i kanalizace. Během hospodářské krize ve 30. letech se v obci výrazně zvýšila nezaměstnanost. Za druhé světové války byl zabaven majetek českých podniků a veřejných korporací. Česká škola byla zrušena a její budovu využíval místní oddíl SA. V roce 1947 došlo ke spojení obcí Horní Litvínov, Dolní Litvínov, Chudeřín, Šumná a Louka v nové město Litvínov. Louka jako samostatná obec zanikla a nesla označení Litvínov IV. V následujících letech se ale opět osamostatnila. Obci při rozšiřování těžby uhlí hrozilo, že bude v roce 1992 srovnána se zemí. Naštěstí ji tento osud nepostihl, neboť po roce 1989 došlo k útlumu těžby a stanovení tzv. územních limitů. Původní kostel a hřbitov byly zničeny za husitských válek. V obci se dnes nachází kaple sv. Antonína Paduánského, která byla byla vystavěna místními rolníky až v roce 1834. Renovována byla v roce 1935 a naposledy v 90. letech 20. století.

Současnost

V obci působí základní škola s I. stupněm a mateřská škola. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce staré německé školy, kde vzniklo osm bytů. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, který sídlí v domě čp. 45.

Obecní symboly

Louka u Litvínova získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 25 ze dne 9. 10. 2007.[1]

Znak

V modro - zeleně sníženě děleném štítě nahoře šest vějířovitě vyrůstajících zlatých obilných klasů, dva vnitřní s listem, vše přeloženo vyrůstající přirozenou lilií, dole sedm (4, 3) stříbrných květů se zlatými středy.

Vlajka

List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a modrý v poměru 1:1:4. V modrém pruhu dva žluté vlající klíny, šikmý a kosmý, a vlající bílý klín. Všechny s vrcholem na středu vlajícího okraje bílého pruhu. Základny klínů dělí vlající okraj listu v poměru 2:1:2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Seznam ulic v Louce

  • Greinerova
  • Husova
  • Na Lukách
  • Nádražní
  • Pluto I.
  • Polní
  • Ruských zajatců
  • Sokolovská
  • Ševčíkova
  • U Rybníka
  • Zelená

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 358 357 393 535 1970 2056 1970 2105 1525 1552 1303
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [3]
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 1285 1269 1266 1245 1217 1200 1143 1132 1112 1037 967 919 887 861 815 752 703 666 653
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 611 652 637 623 623 660 685 690 705 742 744 756 744 766 772 787 769 767 ...

Reference

  1. Obecní znak a vlajka
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 514-515
  3. Český statistický úřad ve formátu .xls

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Louka u Litvínova
  Města a obce okresu Most  

Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice