Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 6. 2015, 23:09

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Soubor:Cross with red star.gif

Znak řádu

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (též Křižovníci s červenou hvězdou, Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, OCr., O. Crucig.) je jediný rytířský řád založený v Českých zemích. Křižovníci sídlili v komendách (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou v roce 1233 při kostele sv. Haštala v Praze. Na řád povýšil bratrstvo papež Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do Polska a Maďarska. V současné době významně působí v České republice a Rakousku. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě, které v současné době dominuje a řád existuje jako společenství řeholních kanovníků. Velmistr sídlí v Praze, v současnosti tento úřad zastává Jiří Kopejsko, který však od roku 2004 postrádá výkonné pravomoce, které převzal apoštolský delegát Jaroslav Škarvada. Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za komunistického režimu, kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo táborech nucených prací při uranových dolech. Mezi lety 1949 a 1989 došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po sametové revoluci se však začal obnovovat, v roce 2001 měl již členů 21. K vysokému věku některých členů řádu došlo od r. 2001 k úmrtí 4 členů, ostatní čenové opustlili řeholní společenství sami. V současné době má řád 15 členů a 1 novice. (zdroj Catalogus O.Cr. MMIX) 18. prosince 2003^[1] byl jmenován apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou biskup Jaroslav Škarvada.^[2] Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal pravomoci velmistra Jiřího Kopejska a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád.^[3] V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších 6 let.

Řádový plášť

Řádový oděv

Obsah

1 Místa působení křižovníků
2 Související články
3 Odkazy
- 3.1 Reference
- 3.2 Literatura
4 Externí odkazy

Místa působení křižovníků

Praha - farnost při kostele sv. Františka z Assisi (v sousedství Klementina), Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě
Františkovy Lázně
Hradiště sv. Hypolita u Znojma
Chlum Svaté Maří
Litoměřice - farnost při katedrále sv. Štěpána
Římov
Starý Knín
Unhošť
Tachov

Související články

Odkazy

Reference

↑ 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady, 29. 12. 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského
↑ Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou, členové řádu
↑ Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí., Katolický týdeník č. 2/2004

Literatura

Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou : 1233 - 1933. Praha : Křižovníci s červenou hvězdou, 1933. Kniha o dějinách řádu vydaná k sedmisetletému výročí založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jeho významu pro český národ. Publikace podrobně seznamuje s dějinami řádu od počátku do 30. let 20. století.. Dostupné online.
BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Praha : Řád českých křižovníků, 1930. (233, 202 s.)
BUBEN, Milan. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,. Praha : [s.n.], 1996.
POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem : Oftis, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7405-082-4.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[vyroci-0] 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady, 29. 12. 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského

[1] Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou, členové řádu

[2] Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí., Katolický týdeník č. 2/2004

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 {{upravit}}
 [[Soubor:Cross with red star.gif|thumb|Znak řádu]]
-'''Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou''' (též '''Křižovníci s červenou hvězdou''', ''Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella'', '''OCr.''', '''O. Crucig.''') je jediný [[rytířský řád]] založený v [[České země|Českých zemích]]. Křižovníci sídlili v [[komenda|komendách]] (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. [[Anežka Česká|Anežkou Českou]] v roce [[1233]] při kostele sv. Haštala v [[Praha|Praze]]. Na řád povýšil bratrstvo [[papež]] Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do [[Polsko|Polska]] a [[Maďarsko|Maďarska]]. V současné době významně působí v [[Česká republika|České republice]] a [[Rakousko|Rakousku]]. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě, které v současné době dominuje a řád existuje jako společenství [[řeholní kanovníci|řeholních kanovníků]]. Velmistr sídlí v [[Praha|Praze]], v současnosti tento úřad zastává [[Jiří Kopejsko]], který však od roku [[2004]] postrádá výkonné pravomoce, které převzal apoštolský delegát [[Jaroslav Škarvada]]. Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo [[Koncentrační tábory při československých uranových dolech|táborech nucených prací při uranových dolech]]. Mezi lety [[1949]] a [[1989]] došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] se však začal obnovovat, v roce [[2001]] měl již členů 21. K vysokému věku některých členů řádu došlo od r. 2001 k úmrtí 4 členů, ostatní čenové opustlili řeholní společenství sami. V současné době má řád 15 členů a 1 novice. (zdroj Catalogus O.Cr. MMIX)
+'''Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou''' (též '''Křižovníci s červenou hvězdou''', ''Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella'', '''OCr.''', '''O. Crucig.''') je jediný [[rytířský řád]] založený v [[České země|Českých zemích]]. Křižovníci sídlili v [[komenda|komendách]] (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. [[Anežka Česká|Anežkou Českou]] v roce 1233 při kostele sv. Haštala v [[Praha|Praze]]. Na řád povýšil bratrstvo [[papež]] Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do [[Polsko|Polska]] a [[Maďarsko|Maďarska]]. V současné době významně působí v [[Česká republika|České republice]] a [[Rakousko|Rakousku]]. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě, které v současné době dominuje a řád existuje jako společenství [[řeholní kanovníci|řeholních kanovníků]]. Velmistr sídlí v [[Praha|Praze]], v současnosti tento úřad zastává [[Jiří Kopejsko]], který však od roku [[2004]] postrádá výkonné pravomoce, které převzal apoštolský delegát [[Jaroslav Škarvada]]. Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo [[Koncentrační tábory při československých uranových dolech|táborech nucených prací při uranových dolech]]. Mezi lety [[1949]] a [[1989]] došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] se však začal obnovovat, v roce [[2001]] měl již členů 21. K vysokému věku některých členů řádu došlo od r. 2001 k úmrtí 4 členů, ostatní čenové opustlili řeholní společenství sami. V současné době má řád 15 členů a 1 novice. (zdroj Catalogus O.Cr. MMIX)
 [[18. prosince]] [[2003]]<ref name=vyroci> [http://www.apha.cz/tiskove-oddeleni/25-let-od-biskupskeho-sveceni-mons-skarvady/ 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady], 29. 12. 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského
 </ref> byl jmenován [[apoštolský delegát|apoštolským delegátem]] [[Řád křižovníků s červenou hvězdou|Řádu křižovníků s červenou hvězdou]] biskup [[Jaroslav Škarvada]].<ref>[http://www.dekanstvi.cz/pages/bisk.htm Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou], [http://www.dekanstvi.cz/pages/clen.htm členové řádu]</ref> Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal pravomoci [[Velmistr (rytířské řády)|velmistra]] [[Jiří Kopejsko|Jiřího Kopejska]] a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád.<ref>[http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=374 Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí.], Katolický týdeník č. 2/2004</ref> V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších 6 let.