Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Ikarie XB 1
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 20. 10. 2008, 06:28
Ikarie XB 1 je první a jediný snímek československé kinematografie v žánru klasické (hard) science fiction.
Režisér Jindřich Polák natočil snímek v roce 1963 podle románu K Mrakům Magellanovým polského spisovatele Stanisława Lema. Děj se odehrává v roce 2163 kdy se raketa Ikarie XB 1 s početnou vědeckou posádkou vydává hledat život na planety v soustavě Alfa Centauri. Snímek získal ocenění na mezinárodních filmových festivalech a byl také uváděn s anglickým dabingem a upraveným závěrem v kinech USA.
Hlavní postavy ztvárnili Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček a další.
Obsah |
Herecké obsazení
- Zdeněk Štěpánek – velitel Vladimir Abajev
- Radovan Lukavský – zástupce velitele MacDonald
- František Smolík – Anthony Hopkins
- Otto Lackovič – Michal
- Jozef Adamovič – Zdeněk Lorenc
- Jiří Vršťala – Erik Svenson
- Miroslav Macháček – Marcel Bernard
- Marcela Martínková – Štefa
- Jaroslav Rozsíval – lodní lékař
- Irena Kačírková – Brigitta
- Svatava Hubeňáková – Rena, MacDonaldova žena
- Dana Medřická – Nina Kirová
Děj
Píše se rok 2163 a po osmi letech příprav se kosmická loď Ikarie XB 1 se 40 vědci a astronauty na palubě vydává na svou cestu za hledáním života na planetách v soustavě Alfa Centauri. Seznamujeme se s velitelem lodi Abajevem, jeho zástupcem MacDonaldem, vědcem Anthonym a jeho zastaralým robotem a ostatními členy posádky.
Po čtyřech měsících cesty slaví posádka Anthonyho narozeniny. Scéna oslavy byla tvůrci pojata velmi futuristicky, posádka předvádí, jak bude vypadat tanec ve 22. století. Oslava je však přerušena poplachem. Automatický řídící systém lodi hlásí neznámé těleso. Posádka cizí těleso analyzuje a po přiblížení je vidět že se nepochybně jedná o kosmické plavidlo talířového tvaru. Velitel rozhodne vyslat expediční raketu se dvěma průzkumníky na palubě. Když se průzkumníci dostanou na palubu cizí lodi zjistí, že se jedná o plavidlo ze Země, patrně z 20. století. V prostorách lodi naleznou mrtvé lidi, smrt je zastihla při hraní karet o peníze. Průzkumníci zjistí, že posádka byla zabita smrtícím plynem, který vypustil velitel lodi, když docházel kyslík. Při dalším průzkumu lodi se automaticky aktivují jaderné zbraně, které má na palubě, a vzápětí dojde k explozi. Oba průzkumníci zahynou. Tato část děje je silně protiválečně zaměřená a řada kritiků tvrdí, že je také poplatná době a režimu za jakého film vznikl.
Kapitán pověří dva členy posádky (Svenson a Michal) aby provedli usazení nového expedičního modulu na povrchu Ikarie. Zanedlouho se u Svensona a Michala začnou projevovat příznaky záhadné nemoci. Oba během práce upadají do spánku. Když je ale posádka probere zdají se v pořádku. Nemoc se však rychle rozšíří mezi celou posádku, všichni jsou náhle velmi vyčerpaní a postupně ztrácejí síly. Původ nemoci je zjištěn, když Anthony zjistí že Ikarie prolétá kolem záhadné tmavé hvězdy, jejíž záření způsobuje útlum biochemických reakcí v živých organismech. Posádka postupně usíná, působení tmavé hvězdy má trvat 80 hodin. MacDonald nevěří, že se posádka poté posádka opět probudí a rozhodne se Ikarii obrátit zpět k Zemi. Abajev jej na poslední chvíli zadrží a všichni upadají do spánku.
Loď pokračuje v původním kurzu se spící posádkou. Ta se však náhle probouzí. Všechno se zdá v pořádku, ale posádka zjišťuje, že spala pouze 25 hodin. Anthony pozoruje, že mezi Ikarií a tmavou hvězdou vzniklo silové pole, které zadržuje záření. U Svensona, který byl spolu s Michalem vystaven na povrchu plavidla přímému záření hvězdy, se objevuje těžká nemoc z ozáření. Michal zešílí a chce se vrátit zpátky na Zemi. Uzavře se v části paluby, poškodí loď a nekomunikuje s posádkou. MacDonald se k němu dostane větracími šachtami a přesvědčí ho aby se vrátil k posádce. Lodní lékař oba muže zachrání.
Silové pole se pohybuje spolu s Ikarií, která dolétá k bílé planetě, na které posádka objevuje život. V poslední scéně filmu je vidět jak se skrz mraky přibližuje hustě osídlený a industrializovaný povrch planety. V americké verzi filmu se místo těchto záběrů objevuje letecký pohled na jižní Manhattan a Sochu svobody.
Ocenění
1963 – velká cena Zlatá kosmická loď (Mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst, Itálie).
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |