EUROCONTROL

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 20. 11. 2010, 17:27

EUROCONTROL (European Organisation for the Safety of Air Navigation, Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu) je evropská mezinárodní organizace, jejímž cílem je rozvoj systémů a postupů pro plynulé řízení letového provozu pro umožnění dalšího rozvoje letecké dopravy při udržení vysoké úrovně bezpečnosti a snižování nákladů.

EUROCONTROL koordinuje činnosti jednotlivých národních organizací řízení letového provozu, pomáhá s plánováním mezinárodních letů, vyvíjí nové postupy a technologie a organizuje výcvik řídících.

Obsah

Historie

Původním cílem organizace EUROCONTROL bylo úplné sjednocení horního vzdušného prostoru nad Evropou pod správu jediné organizace. Tento plán, podporovaný organizací ICAO, počítal s vytvořením tří řídících středisek pro celou Evropu. Ideu se nepodařilo prosadit, neboť evropské země nebyly ochotny se vzdát takového množství suverenity nad vlastním vzdušným prostorem. Přesto došlo alespoň k částečně shodě a na mezinárodní konferenci v Bruselu byla 13. prosince 1960 uzavřena mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu, která vešla v platnost 1. března 1963. V lednu 1967 bylo ve francouzském Bretigny-sur-Orge otevřeno experimentální středisko EUROCONTROL, které mělo za úkol výzkum a vývoj postupů a technologií správy letového provozu. V říjnu 1969 byl v Lucemburku otevřen institut služeb řízení letového provozu (IANS), který poskytoval výcvik a školení personálu ze všech členských států.

V prosinci 1971 byl zaveden jednotný systém plateb za využití letových tras – každý provozovatel letecké dopravy platí za použití vzdušného prostoru v závislosti na délce trasy a hmotnosti letadla. Poplatky vybírá společný úřad, který tyto prostředky rozděluje pro financování navigačních prostředků, středisek řízení letového provozu atd.

V únoru 1972 bylo v Maastrichtu do provozu uvedeno první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre), které pokrývalo horní vzdušný prostor nad Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem a severní částí Německa. Středisko funguje dodnes a je (po Londýnu) druhým nejvytíženějším střediskem v Evropě. V roce 1977 následovalo další UAC v Karlsruhe, které řídí provoz nad jižní částí Německa.

V lednu 1986 vešly v platnost některé dodatky k původní smlouvě; hlavním cílem smlouvy již není přímo sjednocení vzdušného prostoru, ale hlavně mezinárodní spolupráce.

V říjnu 1988 se na prvním setkání ministrů dopravy rozhodlo o vytvoření centrálního střediska, které bude koordinovat řízení dopravních toků nad Evropou, aby se minimalizovala zdržení a zvýšila efektivita přepravy. Toto středisko začalo fungovat v březnu 1996 a okamžitě zaznamenalo úspěchy; v roce 1997 bylo průměrné zpoždění poloviční oproti roku 1989.

V červnu 1997 byla podepsána revidovaná verze smlouvy, která rozšiřuje plánování přepravy i o pojížděcí a vzletové a přistávací dráhy, zavádí spolupráci s dalšími institucemi a posiluje spolupráci civilních a vojenských uživatelů vzdušného prostoru. Také byl dohodnut program služeb řízení středoevropského letového prostoru (CEATS, Central European Air Traffic Services), který bude sestávat s mezinárodního řídícího střediska UAC ve Vídni (plánované zahájení provozu v roce 2007) a tří podpůrných organizací. Středisko bude řídit provoz v horním vzdušném prostoru Bosny a Hercegoviny, Česka, Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Rakouska a části severovýchodní Itálie.

V dubnu 1998 byla v Evropě zavedena první fáze používání prostorové navigace B-RNAV, která umožňuje navigaci mezi virtuálními body místo fyzicky existujících radiomajáků díky rostoucím schopnostem palubních navigačních přístrojů.

V březnu 1999 vypukla Kosovská krize, která měla významný vliv na leteckou dopravu nad Evropou. EUROCONTROL v rámci spolupráce s NATO uzavřel část vzdušného prostoru pro civilní lety a koordinoval lety humanitární pomoci.

V květnu 1999 se evropští ministři dopravy dohodli na vytvoření nového navigačního satelitního systému nazvaného Galileo.

V říjnu 1999 byl v evropském vzdušném prostoru snížen rozestup radiových kanálů na 8,33 kHz z původních 25 kHz, což umožňuje vytvoření dalších středisek řízení letového provozu, aniž by rušily již existující.

V lednu 2002 byl v horním vzdušném prostoru nad Evropou snížen minimální rozestup letových hladin – Reduced Vertical Separation Minima (RVSM) – z původních 2000 stop (600 m) na polovinu (která se používá v dolním vzdušném prostoru). To bylo umožněno rostoucí přesností navigačních prostředků a výsledkem je zvýšení efektivity dopravy, snížení nároků na palivo apod. RVSM bylo zavedeno i v mnoha nečlenských státech.

Členské státy

V současné době je členem této organizace 34 států:

Související články

Externí odkazy