Masakr v Babím Jaru
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 11. 3. 2014, 12:37
Masakr v Babím Jaru bývá nazývána akce akce německých jednotek Einsatzgruppen, které na místě poblíž Kyjeva postřílely koncem září 1941 přes 33 tisíc Židů a v průběhu Velké vlastenecké války několik desítek tisíc dalších občanů tehdejšího SSSR.
Obsah |
Masakr Židů
V měsíci září 1941 po dobytí Kyjeva německými vojsky byla dána ve známost tato vyhláška: "Židé žijící v Kyjevě a jeho okolí se dostaví 29. září 1941 v 8 hodin ráno na roh ulic Melnichovská a Dochturovská (u hřbitovů ). S sebou si vezmou osobní doklady, cennosti, peníze, teplé oblečení, spodní prádlo atd. Všichni Židé, kteří neuposlechnou toto nařízení a budou přistiženi kdekoli jinde, budou zastřeleni. Všichni civilisté, kteří vniknou do budov evakuovaných Židů a odcizí jejich majetek, budou zastřeleni." Byl to začátek předem připravené akce, kterou naplánoval vrchní velitel SS a policie na Ukrajině Obergruppenführer Friedrich Jeckeln.
Židé byli následně 29. září 1941 odvedeni se shromažďovacích míst Sonderkomandem 4a, jemuž velel Standartenführer Paul Blobel, do rokle Babí Jar, vzdálené 3 km od Kyjeva. Akce se účastnily i dva oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Židé byli na místě rozděleni do skupin, byly jim odebrány cenné věci a osobní dokumenty a bylo jim nařízeno vysvléci se do naha. Po té nešt'astníci sestoupili do rokle, kde si je převzala Schutzpolizei. Muži, ženy i děti byli nuceni lehnout si obličejem k zemi a byli stříleni zezadu. Ti Židé, kteří přicházeli později, si museli lehnout na mrtvoly a očekávat smrtelnou ránu. Hrůzná jatka trvala 2 dny, 29. a 30. září 1941. Podle zprávy, která byla odeslána do Berlína, bylo zavražděno 33 771 Židů [1].
Další masakry
Akce z konce září, která se s ohledem na dobu provedení stala největší hromadnou popravou v dějinách lidstva, nebyla tou poslední. V průběhu nacistické okupace sloužila rokle Babí Jar k dalším hromadným popravám, i když menšího rozsahu. Na místě byly popraveny další desetitisíce Židů, Romů, Ukrajinců a Rusů. Byli zde popravováni též váleční zajatci a partyzáni. Odhaduje se, že tu zahynulo až dvě stě tisíc lidí.
Pomník
Na masakr v Babím Jaru se mělo po válce paradoxně zapomenout, a to kvůli Stalinově antisemitské politice 50. let. Situace se změnila na přelomu 50. a 60. let, kdy místo navštívil známý sovětský básník Jevgenij Jevtušenko, který svou básní k tomuto místu rozpoutal diskuzi. Roku 1962 složil na základě této básně svou světoznámou 13. symfonii Dmitrij Šostakovič. Památník všem obětem rokle v Babím Jaru byl nakonec postaven až roku 1976.
Externí odkazy
Reference
- ↑ Yitzak Arad, Shmuel Krakowski, Shmuel Spector: The Einsatzgruppen Reports. New York: Holocaust Library 1989, s. 168. >Hlášení na internetu v ang.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |