Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Sergej Pavlovič Fedotov
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 23. 11. 2013, 09:39
Sergej Pavlovič Fedotov, rusky: Сергей Павлович Федотов, (* 11. ledna 1961 v Permi) je významný ruský divadelní režisér, představitel tzv. mystického divadla.
Využívá a rozvíjí metodu herecké práce podle Michaila Čechova. Založil Divadlo U mostu v Permi a je jeho uměleckým šéfem. Pohostinsky režíruje i v dalších ruských divadlech a v zahraničí. Věnuje se též scénografii a pedagogické činnosti v oboru herectví.
Obsah |
Životopis
Sergej Fedotov se narodil v rodině s velkými uměleckými tradicemi, mezi jeho předky a příbuznými lze najít mnoho významných osobností (malíř z první poloviny 19. století Pavel Fedotov, režisér a učitel Stanislavského Alexander Fedotov nebo jeho manželka, herečka Glikerija Fedotovová). Od dětství se sice toužil stát hercem, ale absolvoval střední výtvarnou školu. Teprve poté začal studovat herectví a později i režii na Permském státním institutu umění. Roku 1983 po ukončení studia absolvoval stáž u režiséra Marka Zacharova v Moskvě. Do prvního zaměstnání nastoupil v malém městě Nytva poblíž Permi, kde založil divadelní studio Kord. Již v rámci tohoto divadla se začal prakticky zabývat metodou Michaila Čechova. V květnu 1984 nastoupil vojenskou službu a jeho úkolem bylo vytvořit v Chabarovsku první divadelní soubor v rámci Sovětské armády. Soubor se nazýval Grotesk a Fedotov s ním za dobu vojenské služby nastudoval sedm inscenací, s nimiž se úspěšně zúčastnil i Všeruského festivalu. Pro své inscenace si často sám vytváří i scénografická řešení.
Po skončení vojenské služby začal přednášet režii na Permském státním institutu umění a roku 1988 se skupinou spřízněných divadelníků založil v Permi Divadlo U mostu, zpočátku jako studiovou scénu. První inscenací nového souboru se stala hra Mandát Nikolaje Erdmana (premiéra 7. listopadu 1988). Divadlo velice rychle vzbudilo svou zajímavou dramaturgií a jejím neotřelým inscenačním zpracováním velký zájem diváků a jeho tvorbu stále více oceňovala i odborná kritika. Nejslavnější inscenací tohoto období se stala Panočka (Панночка) podle Gogolovy novely Vij (1991), s níž soubor postupně objel téměř celé Rusko a několik států Evropy. Inscenace se stala kultovním symbolem divadla. V roce 1992 se soubor profesionalizoval, získal statut městského divadla a byl zapsán do ruského rejstříku státních divadel. Správa města mu pronajala samostatnou budovu. Divadlo rychle proniklo do povědomí ruské divadelnické veřejnosti a stále častěji bylo zváno na prestižní festivaly. Od roku 1995 se Fedotov s Divadlem U mostu pravidelně zúčastňuje festivalu Divadlo evropských regionů, který pořádá Klicperovo divadlo v Hradci Králové, několikrát vystupovali v Praze a v dalších městech České republiky. Od roku 1998 Fedotov pravidelně hostuje jako režisér také v divadlech v Česku, přednášel na DAMU i na Divadelní fakultě JAMU a po několik let vedl herecké semináře v rámci festivalu Jiráskův Hronov. V roce 2004 získala Fedotovova inscenace Bulgakovova Psího srdce v ostravské Aréně Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace roku. Některé jeho další inscenace byly na tuto cenu v různých letech nominovány. Kromě toho Fedotov režíroval úspěšné inscenace v Polsku a v Německu. S Divadlem U mostu hostoval v deseti evropských zemích. Roku 2004 mu ruský prezident udělil titul Zasloužilý umělec Ruska.
Režijní metoda
Fedotov vychází z divadelně antropologických zkušeností Jerzy Grotowského a navazuje na ně zkoumáním a praktickým využitím metody ruského herce Michaila Čechova. Její podstata spočívá v tom, že herec vytvoří s pomocí fantazie jakéhosi dvojníka, duchovní bytost a následně do ní vstupuje. Onen rozvinutý dvojník mu pomáhá excentricky improvizovat hlasem, gestem i mimikou, a tak bezprostředně přenášet do divákova vědomí to, co se děje hluboko v nevědomí lidské osobnosti. Tvrdí se, že Michail Čechov si s použitím své metody dokázal měnit barvu očí či velikost těla. Herec je svou postavou jakoby hypnotizován, ale přesto stále neztrácí ze zřetele, že je hercem v divadle.
Velmi důmyslné užití hudby a světla s charakteristickým šerosvitem a pestrou paletou nejjemnějších odstínů dává vzniknout jakémusi magickému poli. Do něj vstupuje herec vždy jakoby poprvé, aby svým jednáním tvořícím příčinné souvislosti mezi jednotlivými složkami jevištní skutečnosti odkrýval svou existenci. Vyvolává excentrickou hrou smích i slzy.
Fedotovovo pojetí divadla je plné improvizace důsledně sloužící k přiblížení podstatě předlohy. Vždy inscenuje autora, ne sebe. Tvrdošíjně odmítá režisérské „aktualizace“ a využívá důsledně postupy tradičního činoherního divadla. Tím se v současné době paradoxně stává alternativním režisérem a dokazuje, že staré hodnoty neztrácejí na působivosti. Odmítá kult hvězd, herci jeho divadla nemají s psychohygienických důvodů povoleno účinkování v reklamách, televizi či filmu.
Dílo
Významné režie v Divadle U mostu
Pro většinu inscenací vytvořil Sergej Fedotov i scénografii.
Plakát k první inscenaci divadla – Mandát, 1988.) |
Plakát k inscenaci Zvíře, 2005.) |
Plakát k inscenaci Panočka, 2005.) |
Plakát k inscenaci Večery na samotě poblíž Dikaňky, 2005.) |
Plakát k inscenaci Mistr a Markétka, 2005.) |
- Nikolaj Erdman: Мандат (Mandát), 7. listopadu 1988.
- Michail Gindin, Vladimir Sinakevič: Зверь (Zvíře). Hostování v Česku: 1996 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové; 2006 – Roxy/NOD Praha a Bio Ráj Turnov; 2008 – Palác Akropolis Praha.
- Jevgenij Švarc: Дракон (Drak). Hostování v Česku: 1997 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Nina Sadur na motivy N. V. Gogola: Панночка (Panočka), 1991. Hostování v Česku: 1995 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové a Divadlo Aloise Jiráska Úpice; 2005 – Roxy/NOD Praha a Městské divadlo Turnov; 2006 – Divadlo v Dlouhé Praha a Městské divadlo Jablonec nad Nisou; 2008 – Palác Akropolis Praha.
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Женитьба (Ženitba). Hostování v Česku: 1999 – Divadlo bez zábradlí Praha; 2006 – Divadlo DISK Praha.
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Игроки (Hráči). Hostování v Česku: 1996 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Carlo Goldoni: Трактирщица (Mirandolina). Hostování v Česku: 1999 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Nikolaj Erdman: Самоубийца (Sebevrah). Hostování v Česku: 1999 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové a Komorní scéna Aréna Ostrava; 2008 – Roxy/NOD Praha.
- Nina Sadur na motivy N. V. Gogola: Брат Чичиков (Bratr Čičikov podle Mrtvých duší). Hostování v Česku: 1997 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Женитьба Бальзаминова (Ženitba Balzaminova). Hostování v Česku: 2001 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Jevgenij Švarc: Обыкновенное чудо (Obyčejný zázrak). Hostování v Česku: 2001 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Вечера на хуторе близ Диканьки (Večery na samotě poblíž Dikaňky). Hostování v Česku: 2005 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové, Divadlo Petra Bezruče Ostrava, Roxy/NOD Praha a Městské divadlo Jablonec nad Nisou; 2006 – Palác Akropolis Praha.
- Martin McDonagh: Сиротливый запад (Osiřelý západ). Inscenace byla nominována na ruskou národní cenu Zlatá maska 2008 v kategoriích inscenace malé formy a režie. Hostování v Česku: 2008 – Roxy/NOD Praha a Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Michail Bulgakov: Зойкина Квартира (Zojčin byt), 1. května 2005.
- Michail Bulgakov / Sergej Fedotov: Мастер и Маргарита (Mistr a Markétka), 13. května 2005. Hostování v Česku: 2008 – Divadlo v Dlouhé Praha.
- Martin McDonagh: Красавица из Линэна (Kráska z Leenane), 29. května 2005. Hostování v Česku: 2006 – Palác Akropolis Praha.
- Martin McDonagh: Череп из Конемары (Lebka v Connemaře) 31. května 2005. Hostování v Česku: 2006 – Roxy/NOD Praha.
- Petr Zelenka: Термен (Teremin), 4. května 2006.
- Michail Bulgakov / Sergej Fedotov: Собачье сердце (Psí srdce), 9. května 2006.
- Alexej Rybnikov / Andrej Vozněsenskij: Юнона и Авось (Juno a Avos), 20. května 2006.
- William Shakespeare: Гамлет (Hamlet). Hostování v Česku: 2008 – Divadlo DISK Praha a Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Игроки (Hráči), 10. května 2008. Hostování v Česku: 2008 – Divadlo DISK Praha.
Významné pohostinské divadelní režie
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Ożenek (Ženitba) – Teatr Jeleniogórski Jelenia Góra, Polsko, 1. prosince 2000.
- Michail Bulgakov: Mistrz i Małgorzata – Teatr Jeleniogórski, Jelenia Góra Polsko, 16. března 2002. Hostování v Česku: 2002 – Divadlo evropských regionů, Klicperovo divadlo Hradec Králové.
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Игроки (Hráči) – Čeljabinské státní činoherní komorní divadlo (Челябинский государственный драматический камерный театр) Čeljabinsk, Rusko, 13. září 2002. Kromě režie vytvořil Fedotov i scénografii. Hostování v Česku: 2002 – Roxy/NOD Praha a Divadlo Jesličky Hradec Králové.
Divadelní režie v Česku
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Revizor – Dejvické divadlo Praha, 12. ledna 1998.
- Michail Bulgakov: Zojčin byt – Divadlo DISK, DAMU Praha, 7. dubna 1998 (premiéra v Divadle pod Palmovkou).
- Michail Bulgakov / Karel Tománek: Mistr a Markétka – Klicperovo divadlo Hradec Králové, 17. října 1998. Kromě režie vytvořil Fedotov i scénografii.
- Nikolaj Vasilijevič Gogol: Hráči – Divadlo bez zábradlí Praha, 8. prosince 1999. Kromě režie vytvořil Fedotov i scénografii.
- Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Výnosné místo – Divadlo na zábradlí Praha, 22. dubna 2000.
- Anton Pavlovič Čechov: Racek – Městské divadlo Karlovy Vary, 24. března 2001.
- Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry – HaDivadlo Brno, 19. května 2001.
- William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete – Jihočeské divadlo České Budějovice, 3. května 2002.
- Michail Gindin, Vladimir Sinakevič: Zvíře – Studio Marta, Divadelní fakulta JAMU Brno, 7. prosince 2002.
- Michail Bulgakov / Sergej Fedotov: Psí srdce – Komorní scéna Aréna Ostrava, 1. února 2003. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku a za mužský herecký výkon (Michal Čapka za roli Psa).
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij / Sergej Fedotov: Idiot – Divadlo Petra Bezruče Ostrava, 15. února 2003. Především za roli Nastasji Filipovny v této inscenaci dostala Lucie Žáčková Cenu Alfréda Radoka jako talent roku a Cenu Thálie pro mladého činoherce.
- Fjodor Sologub / Sergej Fedotov: Malý ďábel – Divadlo Jiřího Myrona, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, 6. prosince 2003.
- Nina Sadur na motivy N. V. Gogola: Panočka – Komorní scéna Aréna Ostrava, 29. ledna 2005.
- Nikolaj Koljada: Slepice – Švandovo divadlo na Smíchově, Praha, 4. března 2006.
- Michail Bulgakov: Molière – Divadlo v Dlouhé Praha, 10. září 2006.
- Molière: Skapinova šibalství – Divadlo ABC Praha, 29. října 2006.
Reference
- Theatre European Regions – festivalové bulletiny; Klicperovo divadlo; Hradec Králové 1995, 1996, 1997, 1999, 2001, 2005.
- Divadlo v České republice 1997/98 – 2005/06; Divadelní ústav; Praha 1999 – 2008.
- Stanislavskij, Konstantin; Můj život v umění; Svoboda; Praha 1946.
- Hyvnar, Jan; Herec v moderním divadle (vize, metody a techniky herectví 20. století); Pražská scéna; Praha 2000.
- Pavlovský, Petr; Základní pojmy divadla, teatrologický slovník; Národní divadlo; Praha 2004.
- Lanta, Petr; Režijní tvorba Sergeje Fedotova na českých jevištích v letech 1997-2006; Praha 2006.
- Slepice – program k inscenaci Švandova divadla; Praha 2006.
- Skapinova šibalství – program k inscenaci Divadla ABC; Praha 2006.
- Lanta, Petr; Mystické divadlo z Uralu; in: MaPA, Magazín Paláce Akropolis č. 04-06-2008, Praha 2008.
Externí odkazy
- Divadlo U mostu Perm – Webové stránky divadla (rusky)
- Divadlo U mostu Perm – Stará verze webových stránek divadla (rusky)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |