V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Počátky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 10. 4. 2011, 15:57


Počátky jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina.
K 15. květnu 2009 zde žilo 2649 obyvatel.
Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Obsah

Části města

Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části a ZSJ), jimiž jsou:

Z nich se v Čechách nacházejí Heřmaneč u Počátek, Léskovec, téměř celé katastrální území Počátky a úzký pruh území na nejzašším severu katastrálního území Horní Vilímeč (tyto pozemky původně patřily ke katastrálnímu území Počátky). Na Moravě se naopak nachází Prostý, Vesce u Počátek, téměř celé katastrální území Horní Vilímeč a nepatrná část katastrálního území Počátky, například Moravské náměstí.

Historie

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady, bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky, odtud si lze vysvětli i název Počátky. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek. První písemná zmínka o obci pochází z konce 13. století. Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náleželi rodu Benešoviců. Z roku 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořádí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic. Roku 1389 město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Štenberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda štemberská a zlatá písmena A.W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A.L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé. Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva. 1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra. V Počátkách byly také natočeny některé scény filmů Postřižiny (1980) a Jízda (1994). Od 1. února 1994 obec užívá vlajku založenou na motivech znaku.[1]

Osobnosti spjaté s městem

  • 19. prosince 1629 se v rodině místního řezníka narodil Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, katolický duchovní (mj. světící biskup pražský), dějepisec a spisovatel. Na rodném domě má pamětní desku.
  • 16. prosince 1851 na Staré poště (dnes stará budova Muzea) strávil noc Karel Havlíček Borovský při své cestě do Brixenu.
  • V letech 1870–1871 pobývala v Počátkách u Josefíny Brdlíkové „dcera národa“ Zdeňka Havlíčková.
  • 15. září 1873 se v  kostele sv. Jana Křtitele konal sňatek básníka Josefa Václava Sládka a Emillie Nedvídkové (zemřela již 19. srpna 1874 a je pohřbena v Počátkách).
  • Zde se narodil a své mládí prožil přední básník českého symbolismu Otokar Březina.
  • V domě č.p. 15 se narodil archivář František Navrátil, který řídil pobočku Český Krumlov Státního archivu Třeboň. „Vynikl jako všestranný znalec dějin svého rodného Počátecka a Českokrumlovska.“[2]

Muzea

Pamětihodnosti

Externí odkazy


Heřmaneč | Horní Vilímeč | Léskovec | Počátky | Prostý | Vesce


  Města a obce okresu Pelhřimov  

Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl • Eš • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Po%C4%8D%C3%A1tky“