Kamenice nad Lipou

Z Multimediaexpo.cz

Kamenice nad Lipou (něm. Kamnitz an der Linde) je město v okrese Pelhřimov. Nachází se na Českomoravské vrchovině při řece Kamenici, na trase turisticky atraktivní úzkokolejky Obrataň - Jindřichův Hradec vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Historie

počátek 13. století – předpokládaný vznik města jako osady při hradu
1248 — zasazení památné lípy
1267 — první písemné doklady o městě – charakter města poddanského
1312–1359 — Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na kopci Bradle kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu
1372–1389 — Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného
1397 — Na Kamenicku začal působit Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi
po skončení husitských válek král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí
1452?–1466 — Ve vlastnictví Jindřicha, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici nad Lipou získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu).
1476–1497 — Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv
1497 — Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545
1545 — Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové
1580–1583 — Největší přestavba zámku
období stavovského povstání Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II.
1622 — Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven
1623 — Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s poddanými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům
1695 — Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva
1720–1736 — Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda
1740 — Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová
1758 — Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých
1759 — Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta
1765 — Na náměstí postavena socha sv. Václava
Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice
1805 — Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi
1806 — František Sickingen prodal Kamenici hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811
1821 — Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu
1831 — Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla
1835 — Jindřich Geymüll ji předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala
1839 — V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků
1842 — Dílna na kramplování vlny zanikla
1875 — Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří
1906 — Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška
1923 — Panství se ujal Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn
1946 — Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny
1960 — Zrušení okresu Kamenice nad Lipou

Památky

Dominantou města je renesanční zámek přestavěný roku 1583 z původního hradu^[1]. Je to jedno až dvoupatrová budova, jejíž nádvoří je v přízemí lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází anglický park se starou lípou, podle které město dostalo svůj název. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti^[2]. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní.
Na vrchu Bradlo při jižním okraji města je lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdaleny zbudovanou roku 1348. Cesta k ní je lemována kamennou křížovou cestou z roku 1765.
Turistickou atrakcí je úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Obrataň s letním provozem parního vlaku.

Fotogalerie

Průčelí zámku

Zámek a zámecký park

Parní vlak na kamenickém nádraží

Budova pošty

Literatura

Kolektiv autorů –Toulavá kamera 4, vydáno Freytag - berndt a Česká televize v roce 2007

Reference

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kamenice nad Lipou

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kamenice nad Lipou

Město Kamenice nad Lipou
Antonka • Březí • Gabrielka • Johanka • Kamenice nad Lipou • Nová Ves • Pravíkov • Vodná

Města a obce okresu Pelhřimov
Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl • Eš • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722

[1] ttp://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5

[1]

[2]