Křišťálová noc

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 8. 4. 2025, 18:52

Den poté – zničená výloha Židovského obchodu

Fotografie poničeného interiéru Synagogy

Pamětní německá známka (1988)

Oběť atentátu, Ernst vom Rath

Křišťálová noc (německy: Kristallnacht, někdy označovaná též jako říšský pogrom či listopadový pogrom) je označení pro protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Bezprostřední příčinnou pogromu byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, který navíc přišel po oslavě výročí Pivnicového puče v Mnichově. Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v koncentračních táborech. Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100 000 lidí.^[1] Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa, který získal prakticky charakter útěku a ještě více vyhrotila německo-židovské vztahy. Dodnes se vedou spory a dohady o tom, do jaké míry byl protižidovský pogrom spontánní a do jaké míry připravovanou akcí. Zvláštní předpis později stanovil, že na škody utrpěné za Křišťálové noci se nevztahují platné pojistné smlouvy. Za židovský majetek poškozený jednotkami SA, na který měl z pohledu Göringa nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím i umožnily Hitlerovi udržet se u moci a rozpoutat 2. světovou válku. Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly desítky synagog, včetně asi padesáti v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci.

Bibliografie

• GILBERT, Martin. Křišťálová noc: Předehra záhuby. Praha : BB art, 2007. 286 s. ISBN 978-80-7381-028-3.  
• Herbert Schultheis: Die Reichskristallnacht in Deutschland nach Augenzeugenberichten. Rötter Druck und Verlag GmbH, Bad Neustadt a. d. Saale, ISBN 978-3-9800482-3-1
• Pätzold, Kurt; Runge, Irene: Pogromnacht 1938, Dietz, Berlin 1988
• Pehle, Walter H.: Der Judenpogrom 1938. Von der Reichskristallnacht zum Völkermord, Fischer, Frankfurt am Main 1988
• Read, Anthony; Fisher, David: Kristallnacht. Unleashing the Holocaust, Papermac, London 1991
• Kárný, Miroslav: Pogrom zvaný křišťálová noc, in: Roš chodeš, 11. 1998, pp. 6-7, text článku
• Tauchen, Jaromír: 1938 - Křišťálová noc a některé navazující otázky právního postavení židovské menšiny v období národního socialismu. In: Olomoucké právnické dny 2008. Sborník příspěvků z konference. Olomouc, Iuridicum Olomoucense o.p.s. 2009, s. 779-786. (ISBN 978-80-903400-3-9)
• Hahn, Karl Josef: Kristallnacht in Karlsbad. Křišťálová noc v Karlových Varech, Vitalis, Praha 1998
• Vojtíšková, Marie: Židé v České Lípě, Česká Lípa 1999 pp. 87-89

Reference

1. ↑ J. Wollenberg, Niemand war dabei… str. 26

Externí odkazy

• Holocaust.cz - „Křišťálová noc“
• Český rozhlas - Co byla "křišťálová noc" - Reichskristallnacht?