V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Ravenna

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 30: Řádka 30:
== Historie ==
== Historie ==
-
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky [[Pád (řeka)|Pád]], snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil [[César]] přes řeku Rubicon. V období ranného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař [[Hadrián]] vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po [[Misenum|Misenu]]). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v [[Milán]]ě. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra [[Galla Placidia]], která se o město velmi zasloužila.  
+
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky [[Pád (řeka)|Pád]], snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil [[César]] přes řeku Rubicon. V období ranného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po [[Misenum|Misenu]]). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v [[Milán]]ě. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra [[Galla Placidia]], která se o město velmi zasloužila.  
-
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]], aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce [[Belissar]]. Exarchát byzantského císaře vyvrátil lombardský král Aistulf roku 751 a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
+
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha Velikého, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belissar. Exarchát byzantského císaře vyvrátil lombardský král Aistulf roku 751 a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
== Doprava ==
== Doprava ==
Řádka 54: Řádka 54:
{|
{|
|
|
-
[[Soubor: Ravenna Baptistry of Neon.jpg |thumb| upright=0.6|Neonovo baptisterium]]
+
[[Soubor:Ravenna Baptistry of Neon.jpg|thumb|upright=0.6|Neonovo baptisterium]]
|
|
-
[[Soubor: San Vitale Ravenna.jpg |thumb| upright=1.1|San Vitale]]
+
[[Soubor:San Vitale Ravenna.jpg|thumb|upright=1.1|San Vitale]]
|
|
-
[[Soubor: SanVitale08.jpg |thumb| upright=0.6|San Vitale, vnitřek]]
+
[[Soubor:SanVitale08.jpg|thumb|upright=0.6|San Vitale, vnitřek]]
|
|
-
[[Soubor: SantApollininner.jpg |thumb| upright=1.0|Sant´Apollinare nuovo, vnitřek]]
+
[[Soubor:SantApollininner.jpg|thumb|upright=1.0|Sant´Apollinare nuovo, vnitřek]]
|
|
|}
|}
{|
{|
|
|
-
[[Soubor: Teodorico Mausoleum - Ravenna, Italy.jpg |thumb| upright=0.6|Mauzoleum Theodorichovo]]
+
[[Soubor:Teodorico Mausoleum - Ravenna, Italy.JPG|thumb|upright=0.6|Mauzoleum Theodorichovo]]
|
|
-
[[Soubor: Meister des Mausoleums der Galla Placidia in Ravenna 001.jpg |thumb| upright=0.6|Baptisterium Gally Placidie, strop]]
+
[[Soubor:Meister des Mausoleums der Galla Placidia in Ravenna 001.jpg|thumb|upright=0.6|Baptisterium Gally Placidie, strop]]
|
|
-
[[Soubor: Ravenna BW 1.jpg |thumb| upright=1.0|Sant´Apollinare in Classe]]
+
[[Soubor:Ravenna BW 1.JPG|thumb|upright=1.0|Sant´Apollinare in Classe]]
|
|
-
[[Soubor: Privil classe.jpg |thumb| upright=1.0|Constantin IV. dává výsady Ravenně]]
+
[[Soubor:Privil classe.jpg |thumb| upright=1.0|Constantin IV. dává výsady Ravenně]]
|
|
|}
|}

Aktuální verze z 28. 8. 2013, 15:11


Ježíš Kristus jako kněz a král.
Ravenna, 6. stol.

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letch 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Obsah

Historie

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil César přes řeku Rubicon. V období ranného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha Velikého, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belissar. Exarchát byzantského císaře vyvrátil lombardský král Aistulf roku 751 a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Doprava

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Pamětihodnosti

Hlavní turisické poklady jsou stavby z pozdní antiky se slavnými mozaikami.

  • Neonovo baptisterium, osmiboká stavba s mozaikovým stropem, dokončená kolem roku 500.
  • Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
  • Ariánské baptisterium, menší osmiboká stavba z doby kolem roku 500, s mozaikovým stropem.
  • Arcibiskupská kaple ve tvaru kříže v prvním patře paláce s mozaikovým stropem z doby kolem roku 500.
  • Bazilika San Apollinare Nuovo, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520, je trojlodní stavba s dřevěným stropem a štíhlými mramorovými sloupy. Po obou stranách hlavní lodi jsou pásy mozaik s výjevy z evangelí, postavami světců a panovníka.
  • Mauzoleum Theodorichovo z roku 520 je osmiboká stavba s ochozem a kamennou kopulí z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
  • Kostel San Vitale, osmiboká cihlová stavba s lucernou uprostřed a bohatým mozaikovým stropem, dokončená roku 548. Pokládá se za nejlepší soubor byzantských mozaik mimo Byzanci. Kostel byl vzorem pro císařský kostel Karla Velikého v Cáchách.
  • San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu, trojlodní basilika z roku 549 se zvonicí z 9. století. Uvnitř je v apsidě bohatá mozaiková výzdoba, mozaiky na bočních stěnách byly zničeny patrně roku 1440.

Galerie

Neonovo baptisterium
San Vitale
San Vitale, vnitřek
Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
Mauzoleum Theodorichovo
Baptisterium Gally Placidie, strop
Sant´Apollinare in Classe
Constantin IV. dává výsady Ravenně

Partnerská města

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Související články

  • Theodorich Veliký

Reference

Externí odkazy

(anglicky)


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ravenna
 Itálie  Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Agrigento • Alberobello • Amalfinské pobřeží • Aquileia • Assisi • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento a Vallo di Diano • Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Janov • Královské budovy rodu Savojského • Královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • Katedrála v Modeně, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • Ravenna • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • Skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto (Caltagirone, Militello in Val di Catania, Catania, Modica, Noto, Palazzolo, Ragusa a Scicli) • Verona • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • Mocenská střediska Longobardů v Itálii

Emilia-Romagna • Obce v provincii Ravenna

Alfonsine • Bagnacavallo • Bagnara di Romagna • Brisighella • Casola Valsenio • Castel Bolognese • Cervia • Conselice • Cotignola • Faenza • Fusignano • Lugo • Massa Lombarda • Ravenna • Riolo Terme • Russi • Sant'Agata sul Santerno • Solarolo

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ravenna“