V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

STS-116

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(+ Šablona FLICKR)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 4. 9. 2012, 11:24


STS-116 byla mise amerického raketoplánu Discovery, který měla připojit k Mezinárodní vesmírné stanici další část příhradového nosníku P5, přepojit hlavní elektrický systém stanice a vyměnit třetího člena posádky (Thomase Reitera za Sunitu Williamsovou).

Obsah

Posádka

Pouze start

Pouze přistání

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Technické detaily

  • STS-116 (117); ISS 12A.1
  • Orbiter: Discovery OV-103/Flight 33
  • SSME výr č. 2050, 2054, 2058
  • SRB výr. č. BI-128/RSRM-95

Cíl mise

Hlavní náplní tohoto letu byla doprava a instalace další levoboční části příčného nosníku. Tentokrát část ITS-P5. Dalším podstatným úkolem této dvanáctidenní mise bylo přepojení elektrických a chladicích okruhů stanice z PVM-6 na PVM-4 (z nosníku ITS-P6 na nosník ITS-P4). Raketoplán dopravil kromě zmíněného nosníku také zásoby, které byly umístěny v modulu SpaceHAB-SM a paletě ICC. Na ISS dovezl dalšího člena čtrnácté základní posádky Sunitu Lyn Williamsovou, která byla na ISS až do června 2007, kdy si pro ni přiletí raketoplán Endeavour (STS-118).

Přípravy na start

Přesun Discovery do montážní haly VAB.

Raketoplán Discovery byl 1. listopadu přepraven do montážní haly VAB, kde ho technici připojili k venkovní palivové nádrži ET a dvojici motorů SRB. Ve čtvrtek 9. listopadu v 6:29 začal přesun raketoplánu na startovací rampu 39-B. Téměř 7 kilometrů dlouhou cestu překonal speciální pásový transportér s Discovery za osm a půl hodiny. Ke startovací rampě dorazil v 15:03 našeho času. První pokus o start byl naplánován na 8. prosince v 3:35:47 středoevropského času. Mělo jít o první noční start raketoplánu po více jak čtyřech letech, od mise STS-113 v listopadu 2002. Po havárii Columbie byly noční starty dočasně zrušené. Odpočítávání začalo 5. prosince v čase T-43 hodin. Počasí na Kennedyho vesmírném středisku nevypadalo dobře už den před plánovaným startem. Pravděpodobnost dobrého počasí v době startu byla jen 40%. Odpočítávání proběhlo až do okamžiku T-9 minut, kdy došlo k běžnému plánovanému přerušení. Přesto že technici v MCC nepovolili start, odpočítávání se opět rozeběhlo a zastavilo v čase T - 5 minut. Krátce na to byl start z důvodu špatného počasí v tento den definitivně zrušen. Druhý pokus o start se uskutečnil v neděli 10. prosince v 2:47 SEČ. Přestože pravděpodobnost dobrého počasí byla ještě menší než v předcházejícím pokusu, přípravy na start pokračovaly. 9. prosince v čase 19:20 se začala hlavní palivová nádrž naplňovat palivem. Po půlnoci se počasí nečekaně zlepšilo, předpovědi dávaly 70% šanci na start. Všecky parametry hovořily pro start a tak po spuštění odpočívání po posledním přerušení odpočítávání 10. prosince proběhlo až do úplného konce. Zážehem přídavných motorů SRB ve 2:47 raketoplán úspěšně vystartoval na svoji 33. misi.

Průběh letu

Start, připojení k ISS

Discovery noční start

Raketoplán Discovery se ke svému třiatřicátému letu vydal s dvoudenním odkladem vynuceném špatným počasím na Kennedyho vesmírném středisku dne 10. prosince 2006 brzo ráno světového času. Šlo o první noční start od havárie Columbie a vůbec první noční start od STS-113 v listopadu 2002. Navádění na dráhu bylo bezproblémové, v čase T+126 byly odhozeny motory na tuhé pohonné látky SRB, v T+135 byly na 118 sekund spuštěny motory OMS pro usnadnění stoupání. V T+512 byly povelem MECO vypojeny hlavní motory SSME, o 10 sekund později byla odhozena již nepotřebná nádrž ET-123, která dopadla asi o hodinu později do Indického oceánu. Ve 2:26 UT (T+37 minut) byl Discovery manévrem OMS-2 naveden na prozatímní dráhu 220x250 km nad zemským povrchem. Pak ještě proběhly dva korekční manévry a to v čase 04:43 UT a 18:45:43 UT. V den startu probíhaly ještě prověrky skafandrů, příprava nákladu k překládce a průzkum tepelného štítu OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Kolem 11:30 UT řídicí středisko zjistilo nefunkčnost hlavního výparníku vody FES (Flash Evaporator System) B.

Po dvou dnech sbližovacích manévrů a testů TPS systémy OBSS se raketoplán připojil ke stanici ISS ve 22:12 UTC. Těsně po spojení byla na žádost MMT z Houstonu provedena kontrola náběžné hrany levého křídla konkrétně mezi RCC panely 19-22, kde senzory v pondělí zaregistrovaly slabší vibrace. Žádné poškození nebylo nalezeno. Po kontrole hermetičnosti vestibulu byl otevřen průlez ke vstupu na palubu stanice a posádky se setkaly. Pak byly z raketoplánu na stanici přeneseny skafandry a nářadí pro výstupy. Tvarovaná výplň křesla pro Williamsovou byla přenesena do Sojuzu a tvarovaná výplň křesla pro Reitera byla zase přenesena do raketoplánu, čímž se Wiliamsová stala oficiálně členem 14. dlouhodobé expedice ISS a Reiter členem osádky raketoplánu Discovery.

EVA-1

V úterý 12. prosince byl manipulátorem SRMS uchopen nosník ITS-P5 a předán staničnímu manipulátoru SSRMS. Po ukončení odpočinku osádek byly zahájeny přípravy na výstup Curbeama a Fuglesanga do volného prostoru (EVA-1). Ve 20:31 UT zahájili Curbeam a Fuglesang výstup do volného prostoru. Astronauti nejdříve zahájili demontáž startovních aretačních pojistek na příhradové konstrukci ITS-P5 a poté manipulátor SSRMS přisunul ITS-P5 do přímého kontaktu s ITS-P4. Curbeam a Fuglesang pak spojili tyto části šrouby. Vzhledem k dostatku času byly uskutečněny i některé práce plánované původně na příští výstupy. Výstup byl oficiálně ukončen v 03:07 UT.

Stažení solárního panelu

13. prosince bylo hlavním úkolem stažení levé části solárních panelů. To bylo důležité, protože celý tento díl bude později přemístěn a stane se z něho díl P6, který se připojí na právě dovezený P5. První pokus o stažení panelů začal v 18:28 UT. Neprobíhal však podle očekávání, proto bylo stahování panelů přerušeno. Ani na druhý pokus se 35-metrový panel nepodařilo složit. Po mnoha pokusech se panel podařilo složit alespoň zčásti.

Astronaut Fuglesang při druhém výstupu do kosmu (EVA-2)

EVA-2

Druhý výstup do kosmu skončil v noci ze 14. na 15. prosince v 1:41 a trval přesně 5 hodin. Do vesmíru vystoupili opět Curbeam a Fuglesang. Všechny úkoly naplánované na výstup se týkaly elektroinstalace a byly úspěšně splněny. Kromě přepojování kabeláže šlo také o přemístění vozidla CETA-2 a instalaci vícevrstvé izolace nad rozvody chladicí kapaliny.

15. prosince měly obě posádky volný den, kdy se pouze překládaly zásoby z raketoplánu na ISS. Večer probíhaly tiskové konference: 20:07 Fuglesang a Reiter, ve 23:27 potom členové základní posádky ISS López-Alegría a Ťurin. Řídicí středisko zatím zahájilo sérii testů s cílem vyřešit problém s neúplně staženými slunečními panely.

EVA-3

V sobotu 16. prosince byl hlavním úkolem třetí výstup do vesmíru. Výstup začal v 19:42 UT a skončil ve 02:56 UT. Astronauti Robert Curbeam a Sunita „Suni“ Williamsová při něm pokračovali v přepojování kabelů mezi slunečními panely ITS-P3/P4 a neúplně staženými panely P6. Po skončení přepojování řídicí středisko opět zapojilo energetický systém americké části stanice. Dalším úkolem byla instalace dodatečných kabelů pro přenos elektrické energie z amerického na ruský segment stanice. Také došlo k přemístění protimeteorických panelů na modul Zvezda. Na konci výstupu se astronauti pokoušeli opravit ještě stále neúplně stažené panely P6. Curbeam byl částečně úspěšný, protože panely byly opět o malou část staženy, ale pro nedostatek času se problém s panely nevyřešil. NASA proto dala povolení ke 4. výstupu (EVA-4) do vesmíru. Při tomto výstupu kolem 22:00 UT řídicí středisko na dálku úspěšně aktivovalo chladicí systém energetického systému na příhradové konstrukci ITS-P4.

EVA-4

Čtvrtý, poslední a původně neplánovaný výstup EVA-4 se uskutečnil 18. prosince. Výstup probíhal od 20:00 do 2:38 SEČ. Astronauti Robert Curbeam a Christer Fuglesang strávili ve vesmíru celkově 6 hodin a 38 minut. Přes velké problémy se jim nakonec podařilo levoboční část slunečního panelu P6 složit. Poslední segment panelu byl zasunut ve 23:55 UT a v 00:34 UT byly obě schránky SABB (Solar Array Blanket Box) se složenými slunečními panely uzamknuty. Čtvrtým výstupem se posunul plán celé mise. Odlet od ISS se posunul o jeden den na 19. prosince, přistání se uskutečnilo 22. prosince.

Pohled na ISS z raketoplánu po jeho odpojení

Odpojení od ISS

19. prosince se raketoplán Discovery odpojil od Mezinárodní vesmírné stanice. Před odpojením se na palubu raketoplánu přeložily poslední položky ze stanice, mezi jinými i skafandry pro výstup do vesmíru a demontovalo se potrubí na přečerpávání kyslíku z raketoplánu na stanici. Ve 20:25 SEČ se obě posádky rozloučily a uzavřely průlez. Ve 23:10 se Discovery odpojil od ISS a zahájil její inspekční oblet. Po třech separačních manévrech se definitivně vzdálil od ISS.

Průběh letu po odpojení od ISS

Ve středu 20. prosince byly hlavním úkolem raketoplánu testy tepelného štítu za pomoci OBSS. V noci na 21. prosince byly též vypuštěny tři minidružice: v 1:06 minidružice MEPSI a v 2:37 minidružice RAFT-1 a MARSCom. Předpovědi počasí na páteční přistání zatím nebyly moc dobré. 21. prosince probíhaly intenzivní přípravy na přistání. Kromě toho byly z nákladového prostoru vypuštěny dvě minidružice ANDe, od kterých se po vypuštění Discovery vzdálil úhybným manévrem a konala se také tisková konference. 22. prosince bylo stále nepříznivé počasí jak na KSC (Kennedyho vesmírné středisko), tak i v Kalifornii na Edwardsově letecké základně. Stále však pokračovaly přípravy na přistání. V 18:00 začala posádka uzavírat dveře do nákladového prostoru. Původně se přistání plánovalo na 21:56 SEČ, ale bylo odloženo o jeden oběh Země. V 18:05 UT astronaut Steven Lindsey, velitel mise STS-121 odstartoval v cvičném letadle Gulfstream 2 STA, aby prověřil možnost přistání na KSC. Vzhledem ke zlepšení počasí NASA ve 22:22 vydala souhlas na přistání na KSC na Floridě ve 23:26.

Raketoplán Discovery právě přistává na KSC

Přistání

Po otočení do polohy pro brzdící manévr v čase 22:27 raketoplán provedl přibližně čtyřminutový zážeh motorů OMS, čímž se začal jeho sestup. Ve 22:37 raketoplán zahájil změnou svojí orientace fázi vstupu do atmosféry a zároveň z bloku FRCS vypustil přebytečné pohonné hmoty. Oficiálně Discovery vstoupil do zemské atmosféry ve 23:00 ve výšce 122 km. Ve 23:28 Discovery zahájil okruh nad místem přistání HAC (Heading Alignment Cylinder) a začal navádění na přistávací dráhu. Ve 23:32 se zdvihl nos raketoplánu a vysunul se podvozek. Zadním podvozkem raketoplán dosedl na přistávací dráhu v čase 20:32 a o něco později i předním. Stroj se zastavil ve 23:34:52 a tím úspěšně ukončil misi STS-116.

Další problémy raketoplánu

  • problém s automatickým uvolňováním úchopového mechanismu na manipulátoru SRMS, musí se odemykat manuálně.
  • dosud se nezdařilo uvést do provozu výparník FES PRI B. Pokud by selhal ještě výparník FES PRI A, tak by to znamenalo prakticky okamžité přerušení letu a přistání při nejbližší vhodné příležitosti na území USA. MER (Mission Evaluation Room) dal tuto závadu na seznam „ostře“ sledovaných problémů.

Externí odkazy



Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-116
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-116
Raketoplán Discovery (OV-103)

STS-41D • STS-51A • STS-51C • STS-51D • STS-51G • STS-51-I • STS-26 • STS-29 • STS-33 • STS-31 • STS-41 • STS-39 • STS-48 • STS-42 • STS-53 • STS-56 • STS-51 • STS-60 • STS-64 • STS-63 • STS-70 • STS-82 • STS-85 • STS-91 • STS-95 • STS-96 • STS-103 • STS-92 • STS-102 • STS-105 • STS-114 • STS-121 • STS-116 • STS-120 • STS-124 • STS-119 • STS-128 • STS-131 • STS-133

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/STS-116“