Austrálie

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 7. 9. 2023, 13:45

Austrálie
Australský svaz Commonwealth of Australia
Australská vlajka   Australský znak
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Australská hymna – Advance Australia Fair
Geografie
Hlavní město:	Canberra
Rozloha:	7 692 030 (6. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mount Kosciuszko (2228 m n.m.)
Časové pásmo:	+8 - +10
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	21 152 000 (52. na světě)
Hustota zalidnění:	2,75 (224. na světě)
HDI:	0,965 (vysoký)
Jazyk:	angličtina
Náboženství:	katolíci 26,8 %, anglikáni 21,8 %, ostatní křesťané 21,7 %, muslimové 1,1 %, budhisté 1,1 %, hinduisté 0,4 %, ostatní 27,1 %
Státní útvar
Státní zřízení:	konstituční monarchie
Měna:	australský dolar (AUD)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	AUS
Telefonní předvolba:	+61
Národní TLD:	.au

Austrálie, oficiálně Australský svaz, je stát na jižní polokouli tvořený stejnojmenným kontinentem, dále pak velkým ostrovem Tasmánií a množstvím menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.

Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v 17. století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií.

1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný politickému systému Kanady a dalších zemí. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide.

Jméno

Pohled na Port Jackson, místo, kde bylo později založeno Sydney.

Jméno „Austrálie“ je odvozeno z latinského slova Australis znamenajícího na jihu. Pověst o „neznámé jižní zemi“ (terra australis incognita) je datováno až do římských časů a byl zcela běžný ve středověké geografii. Nebyl však vázán na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „Australia“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné Samuelem Purchasem v Hakluytus Posthumus. Nizozemské přídavné jméno Australische bylo poprvé použito nizozemskými úřady v Jakartě jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu v roce 1638.

Slovo „Australia“ bylo dále použito v roce 1693 v překladu francouzského románu Gabriela de Foignyho Les Aventures de Jacques Sadeur dans la Découverte et le Voyage de la Terre Australe, poté jej použil Alexander Dalrymple v An Historical Collection of Voyages and Discoveries in the South Pacific Ocean (1771), aby jím odkazoval na celou jihopacifickou oblast. V roce 1793 uveřejnili George Shaw a Sir James Smith publikaci Zoology and Botany of New Holland ve které psali o „velkém ostrově nebo spíše kontinentu Austrálii, Australásii nebo Novém Holandsku.“

Jméno „Austrálie“ bylo zpopularizováno až roku 1814 dílem A Voyage to Terra Australis mořeplavce Matthew Flinderse – prvního člověka, který Austrálii obeplul. Navzdory titulu, jenž odrážel pohled britské admirality, Flinders slovo používal jako jméno. Kniha byla poměrně široce čtena, čímž se jménu dostalo rozšíření. Guvernér Nového Jižního Walesu Lachlan Macquarie následně toto označení používal ve svých zprávách Anglii. V roce 1817 pak doporučil, aby bylo oficiálně přijato. Roku 1824 admiralita souhlasila a kontinent byl od té doby oficiálně označován jako „Austrálie“.

Historie

Hlavní článek: Dějiny Austrálie

Poručík James Cook na lodi HM Bark Endeavour zabral východní pobřeží Austrálie roku 1770 ve prospěch Velké Británie. Replika jeho lodi byla postavena roku 1988 ve Fremantlu

Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 42 000 až 48 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní Jihovýchodní Asie. Většina z nich byla lovci a sběrači s komplexní ústní tradicí a systémem duchovních hodnot založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – Dreamtime. Ostrovy Torresovy úžiny a části severního Queenslandu dále obývali ostrované z Torresovy úžiny, etničtí Melanézané. Jejich kultura však byla od dnešních Austrálců odlišná.

Prvním zaznamenaným nesporným evropským pozorováním australské pevniny je pozorování nizozemského mořeplavce Willema Janszoonea jenž v roce 1606 spatřil pobřeží Yorkského mysu. Během 17. století pak Nizozemci zmapovali většinu západního a severního pobřeží země, jíž nazývali Nové Holandsko. Nepokoušeli se ji však osídlit. Nejstarším evropským nálezem je holandský talíř s nápisem 1616. V roce 1770 se James Cook plavil podél a mapoval východní pobřeží Austrálie jež pojmenoval Nový Jižní Wales a zabral pro Velkou Británii. Poprvé přistál v Botany Bay, objevy jeho expedice pak daly podnět k vytvoření trestanecké kolonie.

Britské zámořské teritorium Nový Jižní Wales vzniklo osídlením Port Jacksonu kapitánem Arthurem Philippem a jeho flotilou First Fleet 26. ledna 1788. Toto datum se později stalo australským národním dnem, Dnem Austrálie. Země Van Diemena, dnes známá jako Tasmánie, byla osídlena v roce 1803, samostatnou kolonií se stala roku 1825. Oficiálně Spojené království vyhlásilo své nároky na západní část Austrálie roku 1829. Z částí Nového Jižního Walesu byly vytvořeny další samostatné kolonie: Jižní Austrálie roku 1836, Victoria roku 1851 a Queensland roku 1859. Severní teritorium bylo založeno roku 1911 vynětím z Jižní Austrálie. Jižní Austrálie byla založena jako „svobodná provincie“ („free province“) a nebyla tedy nikdy trestaneckou kolonií. Provincie Victoria a Západní Austrálie byly také založeny jako „svobodné“, ale později přijaly transporty trestanců. Transporty do Nového Jižního Walesu byly roku 1848 po protestech obyvatel zastaveny.

Port Arthur na Tasmanii byl největší australskou trestaneckou kolonií.

Celková velikost populace původních obyvatel v době zahájení evropského osídlování je odhadována na 350 000 osob. Následujících 150 let pak vlivem rozšíření infekčních nemocí přinesených Evropany a násilného přesídlování spojeného s kulturním rozkladem prudce klesala. Odebrání dětí jež by podle některých historiků i samotných Aboriginců mohlo být dle jistých definic považováno za genocidu, pravděpodobně také přispělo ke snížení populace. Podobná podání historie jsou ovšem sporná jelikož jsou velmi často přehnaná nebo ovlivněna politickými či ideologickými cíli. V Austrálii jsou tyto spory známé jako „Války o historii“ (History Wars). Po referendu z roku 1967 a následných změnách ústavy získala federální vláda pravomoc uplatňovat moc i s ohledem na původní obyvatele kontinentu čímž jim bylo přiznáno postavení rovnoprávných občanů. Tradiční vlastnictví země nebylo uznáváno až do roku 1992 kdy Australský nejvyšší soud v případu Mabo v Queensland (No 2) odmítl představu Austrálie jako „prázdné země“ (terra nullius) v době jejího zabrání Evropany.

Troubení Večerky na slavnostním aktu tzv. „ANZAC Day“ v Port Melbourne ve Victorii z 25. dubna 2005. Slavnostní obřady podobné tomuto jsou v tento den pořádány téměř v každém městě Austrálie.

Na počátku 50. let 19. století vypukla v Bathurstu v Novém Jižním Walesu zlatá horečka. Tzv. „Eureka Stockade“, vzpoura proti zavedení poplatků za těžební licence, pak byla v roce 1854 v Austrálii prvním vyjádřením občanské neposlušnosti. Mezi roky 1855 a 1890 postupně všech pět kolonií získalo svou vlastní samosprávnou vládu. Samozřejmě stále zůstávaly součástí Britské říše. Pod vlastní kontrolou londýnské Ministerstvo pro kolonie ponechalo především zahraniční reprezentaci, obranu a mezinárodní přepravu a obchod. 1. ledna 1901 pak po deseti letech plánování, porad a hlasování vzniká federace. Jako dominium Britské říše se tím rodí Australský svaz. V roce 1911 z části Nového Jižního Walesu vzniká Teritorium hlavního města (ACT, Australian Capital Territory) jako území pro výstavbu nového federálního hlavního města, Canberry. (Hlavním městem bylo mezi lety 1901 a 1927 Melbourne.) Severní teritorium je zpod pravomoci jihoaustralské vlády pod pravomoc vlády federální převedeno roku 1911. Austrálie se poté podílí na první světové válce. Porážku v bitvě o Gallipoli mnoho Australanů považuje za počátek národa – za jeho první velkou vojenskou akci. Podobně uvažují i o tzv. Kokoda Track Campaign (volně přeložitelné jako „Tažení po Kokodské stezce“), za druhé světové války.

Poté, co jej Austrálie v roce 1942 přijala, formálně ukončil tzv. Statute of Westminster z roku 1931 většinu ústavních vazeb mezi Austrálií a Spojeným královstvím. Otřes způsobený britskou porážkou v Asii v roce 1942 a hrozby japonské invaze způsobily, že se nadále obrátila jako na nového spojence a ochránce na Spojené státy. Po roku 1951 se pak oficiálně stala americkým vojenským spojencem. Po druhé světové válce zahájila podporu hromadné imigrace z Evropy, od roku 1970 po opuštění tzv. „politiky bílé Austrálie“ i z Asie a z dalších částí světa. To způsobilo radikální přeměnu australského demografického obrazu, její kultury i vnímání v očích světa. Poslední ústavní vazby mezi Austrálií a Spojeným královstvím byly zrušeny v roce 1986 přijetím tzv. Zákona o Austrálii odstraňujícího všechny britské vlivy v jednotlivých australských státech a rušícího soudní odvolatelnost k orgánům Velké Británie. Australští voliči však přechod k republikánskému zřízení 55% většinou v roce 1999 odmítli. Od vlády Gougha Whitlama jež byl zvolen roku 1972 je čím dál větší pozornost věnována budoucnosti Austrálie jako součásti regionu jižní Asie a Pacifiku.

Politické uspořádání

Hlavní článek: Politický systém Austrálie

Budova parlamentu v Canbeře otevřená v roce 1988 nahradila provizorní budovu

Australský svaz je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Královnou Austrálie je Alžběta II. jejíž role je podobná její roli v Kanadě a v dalších zemích. Zastupovaná je generálním guvernérem na federální úrovni a guvernéry na úrovni státní. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nevýznamnějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku 1975.

Moc je rozdělena na:

• moc zákonodárná: Reprezentuje ji Australský parlament jehož součástí je senát, sněmovna reprezentantů a královna zastupovaná generálním guvernérem jejíž moc je omezena na souhlas či nesouhlas se schvalovanými zákony.
• moc výkonnou: Reprezentuje ji Federální výkonná rada (Federal Executive Council) v jejímž čele stojí generální guvernér a jejímiž členy jsou v podstatě především a jen premiér a ministři.
• Soudní moc: Reprezentuje ji Nejvyšší soud Austrálie a ostatní níže postavené soudy. Na orgánech Velké Británie jsou formálně nezávislé od roku 1986.

Dvoukomorový svazový parlament je složen ze senátu (horní komory) se 76 senátory, sněmovny reprezentantů (dolní komory) se 150 členy a jeho součástí je i královna. Počet křesel v dolní komoře je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států, v senátu má každý stát dvanáct zástupců, teritoria po dvou. Volby do obou komor se konají každé tři roky. Mění se vždy jen polovina senátu protože funkční období senátora je šest let. Strana s nejvyšší podporou ve sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („prvním ministrem“).

V zemi působí tři hlavní politické strany: Australská strana práce, Liberální strana Austrálie a Australská národní strana. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislými a menším stranám jakými jsou například Strana zelených nebo Australští demokraté. Od voleb roce 1996 vládne koalice národní a liberální strany v čele s Johnem Howardem. Po volbách v roce 2004 koalice ovládla i senát čímž se stala prvním uskupením jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládá státy a teritoria. Volby jsou povinné pro všechny občany starší 18 let.

Politické uspořádání Austrálie

Australské státy a teritoria

Administrativní uspořádání

Hlavní článek: Administrativní dělení Austrálie

Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Victoria a Západní Austrálie. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak Severní teritorium a Teritorium hlavního města. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbylé oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy.

Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako Zákonodárná shromáždění, horní komory pak jako Zákonodárné rady. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria administrátorem a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města.

Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje Teritorium Jervis Bay v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. vnější obydlená teritoria: Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy a několik neobydlených: Ashmorův a Cartierův ostrov, Ostrovy Korálového moře, Heardův a MacDonaldovy ostrovy a Australské antarktické teritorium.

Geografie

Klimatické zóny Austrálie podle Köppenovy klasifikace.

Hlavní článek: Geografie Austrálie

Velký bariérový útes je největším korálovým útesem světa. Leží poměrně blízko severovýchodnímu pobřeží, dlouhý je více než 2 000 kilometrů. Největším světovým monolitem je Mount Augustus v Západní Austrálii. Dalším kandidátem na tento titul je Uluru známý též jako Ayerova skála, ležící v centrální části. 2 228 metrů vysoký Mount Kosciuszko ve Velkém předělovém pohoří je nejvyšší horou Austrálie jako kontinentu, ne však státu: Mawson Peak na Heardově ostrově jej převyšuje o 517 metrů.

Největší plochu zabírají v Austrálii pouště a polopouště. Austrálie je nejsušším a nejplošším obydleným kontinentem a má nejmenší množství úrodné půdy. Mírné klima má pouze jihovýchodní část kontinentu, především podél pobřeží. V severní části země je klima tropické, vegetace se zde skládá z deštných i obyčejných lesů a mangrovových bažin. Jako celek je klima velmi ovlivněno oceánen včetně jevu El Niño způsobujícího pravidelná sucha a sezónních systémů tlakových nížší z nichž vznikají cyklóny.

Hospodářství

Austrálie je vyspělý průmyslový a zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných surovin. Těží se kvalitní černé uhlí v Novém Jižním Walesu a Queenslandu, hnědé uhlí v Victorii, železná ruda v Západní Austrálii, dále bauxit, ropa, zemní plyn, olovo, zinek, cín, měď, mangan, zlato (3. místo na světě, 10,1% světové produkce^[1]), stříbro, diamanty, nikl, platina, palladium, zirkon, rutil, ilmenit, sůl, uran a opály. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří hutnictví (surové železo, ocel, barevné kovy a hliník), petrochemie (rafinérie ropy), chemie (plastické hmoty, kyseliny, superfosfáty), strojírenství (výroba aut), textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v aglomeracích Sydney a Melbourne a také ve velkých městech Brisbane, Perth, Adelaide, Newcastle a Geelong. Významná je výroba elektrické energie. Orná půda zaujímá jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy země. Sklízí se pšenice, ječmen, oves, rýže, cukrová třtina, bavlna, luštěniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, slunečnice, řepka, sója, vinné hrozny, chmel a tabák. Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov ovcí (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále skotu, prasat, koní a drůbeže a rybolov. Těží se dřevo. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční doprava a také železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů návštěvníků.

Fauna a flóra

Koala na eukalyptu.

Ačkoliv má převážná většina australského povrchu pouštní nebo polopouštní charakter, je na něm rozvinuto mnoho různých prostředí od alpinských vřesovišť po tropické deštné lesy. Dlouhé geografické odloučení způsobilo, že mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % savců, více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních ryb je endemických. Mnoho australských ekoregionů a jejich druhů je zasaženo lidskou aktivitou a člověkem vysazenými zvířaty či rostlinami. Podle Ramsarské úmluvy je registrováno 64 mokřadů, 16 míst je registrováno jako Světové dědictví.

Mnoho australských dřevin je vždyzelených, mnoho z nich je přizpůsobeno vzdorování ohni nebo suchu. Mezi tyto rostliny patří například eukalypty nebo akácie. Austrálie je bohatá na endemické druhy luštěnin jimž se díky jejich symbióze s bakteriemi rhizobia a mykorhizujícími houbami daří v na živiny chudých zeminách. Nejznámější australská fauna zahrnuje ptakořitné (ptakopyska a ježury), velké množsvtí vačnatců včetně klokanů, koaly a wombata nebo ptáků (například emu, ledňáci). Dingo byl do Austrálie zavlečen austronésany obchodujícími s původními obyvateli okolo roku 4000 př. n. l. Mnoho rostlin i živočichů vyhynulo brzy po zahájení lidského osídlování, mnoho dalších vyhynulo po příchodu Evropanů (například vakovlk).

Obyvatelstvo

95 % obyvatel je britského nebo irského původu. V Austrálii žije asi 380 000 původních obyvatel, kteří obývají především Severní teritorium a ostrovy v Torresově průlivu. 85 % obyvatel žije ve velkých městech.

Náboženství

Při posledním sčítání lidu v roce 2006 se 64 % obyvatel prohlásilo za křesťany. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke katolické církvi (26 %) a anglikánské církvi (19 %). K nekřesťanským náboženstvím se přihlásilo 5 % lidí, 19 % obyvatel se označilo jako bez vyznání a 12 % odmítlo na otázku po svém vyznání odpovědět. Nedělní bohoslužby vykazují návštěvu okolo 7,5 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby).^[2]

Reference

1. ↑ DEYL, Daniel. Dědicové krále Midase. Týden, leden 2009, čís. 2/2009, s. 34-39.
2. ↑ http://www.ncls.org.au/default.aspx?docid=2250&track=82083

Externí odkazy

• Go2Australia Vám zajistí dovolenou v Austrálii dle Vašich představ
• http://australie.obrazem.cz
• http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2002/priroda-australie-5-2002
• Rozsáhlá fotogalerie z cesty po Australii a Novem Zelandu