Povodeň v Česku (2002)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 08:56

Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen

Povodeň ve středočeských Dobřichovicích

Povodeň v historickém centru Prahy

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší.^[1]

Obsah

1 Příčina záplav
2 Postup povodně
- 2.1 První vlna
- 2.2 Druhá vlna
3 Záplavy v číslech
4 Důsledky
5 Reference
6 Související články
7 Externí odkazy

Příčina záplav

6. srpna 2002 začala počasí v Česku ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech). Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Česka postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje. Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.

Postup povodně

První vlna

7. srpna: Déšť rozvodňuje hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštějí naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínají přetékat rybníky.
8. srpna: Voda zaplavuje jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m³/s (2 SPA).
9. srpna: Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna: První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna: Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštějí přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem.

Druhá vlna

12. srpna: Začíná katastrofa; ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m³/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 50letá voda).
13. srpna: Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminuje hladina na dolní Berounce.
14. srpna: Průtok Prahou dosáhl 5000 m³/s.^[2], je zaplaven Karlín a Pražské metro. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku. Problémy nastávají v neratovické Spolaně. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí nad Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.
15. srpna: Areál Spolany Neratovice je zcela zatopen, dochází k úniku chlóru. V severních Čechách na Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévá do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji jsou uzavřeny. Hladina Dyje na Znojemsku klesá.
16. srpna: V Českých Budějovicích stále nejde proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10 km, zatopeno je na 30 vesnic a několik menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminuje na 11,9 metrech (přičemž normální maximální stav zde činí 3,5 metru). Na rozvodněné Labe se připravují už jen v Děčíně a Německu.

Záplavy v číslech

17 lidí přišlo o život^[3]
v 7 krajích byl vyhlášen stav nouze^[4]
753 postižených obcí:
225 000 evakuovaných lidí:
73,3 mld. Kč škod, z toho přes 6 mld. Kč pražské metro
nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Důsledky

V důsledku této povodně byl schválen zákon o výjimečném stavu a zákon i integrovaném záchranném systému, také byly zpracovány protipovodňové plány, na základě nichž byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky.

Reference

↑ Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [1] odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.
↑ http://www.povodne02.wz.cz/
↑ Největší záplavy postihly ČR v letech 1997 a 2002
↑ Povodeň 2002

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Povodeň v Česku (2002)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [1] odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.

[1] ttp://www.povodne02.wz.cz/

[2] Největší záplavy postihly ČR v letech 1997 a 2002

[3] Povodeň 2002

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 [[Image:Povodne dobrichovice skola.jpg|thumb|Povodeň ve středočeských Dobřichovicích]]
 [[Image:CharlesBridge2002floods.JPG|thumb|Povodeň v historickém centru Prahy]]
-'''Povodeň v Čechách''' z roku [[2002]] je jedna z největších událostí svého druhu v historii [[Česko|České republiky]]. Spolu s [[Povodeň na Moravě (1997)|povodněmi na Moravě v roce 1997]] patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé [[povodeň v Česku 1845|Velké povodně v roce 1845]]. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce  2002 ještě o přibližně 20&nbsp;% větší.<ref>Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [http://www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2002/listopad/reiding.html] odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.</ref>
+'''Povodeň v Čechách''' z roku [[2002]] je jedna z největších událostí svého druhu v historii [[Česká republika|České republiky]]. Spolu s [[Povodeň na Moravě (1997)|povodněmi na Moravě v roce 1997]] patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé [[povodeň v Česku 1845|Velké povodně v roce 1845]]. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce  2002 ještě o přibližně 20&nbsp;% větší.<ref>Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [http://www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2002/listopad/reiding.html] odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.</ref>
 == Příčina záplav ==
 [[6. srpen|6. srpna]] 2002 začala počasí v Česku ovlivňovat [[tlaková níže]], která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do [[7. srpen|7.]] a [[8. srpen|8. srpna]] vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8.&nbsp;srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech). Situace se však pozvolna uklidňovala a 9.&nbsp;srpna přestalo pršet. [[Vltava]] v Praze dosáhla průtoku 1500&nbsp;m³/s a začala klesat. [[11. srpen|11.]] a [[12. srpen|12. srpna]] začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do [[18. srpen|18. srpna]] tak část Česka postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok [[Labe]] a okrajově také toky v povodí [[Ohře]] a povodí [[Dyje]].