Jura (pohoří)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 12. 9. 2021, 20:00

Satelitní snímek masivu Jura

Jura (čti francouzsky [žüra], německy [jura]) je pohoří ve východní Francii a severozápadním Švýcarsku. 300 km dlouhý oblouk (Arc jurassien) začíná u řeky Isère paralelně s masívem Chartreuse, který již patří k Západním Alpám. Ze západu je ohraničen sníženinami podél řek Saône a Rhône (té až poté, co si sama prorazila Jurou cestu od Ženevy do otevřené krajiny), ze severu Burgundskou bránou (odděluje Juru od Vogéz), Hornorýnskou nížinou a úzkým údolím horního Rýna na německo-švýcarské hranici, které odděluje Juru od Schwarzwaldu. Z jihovýchodu je lemována kotlinou podél Rhôny pod Ženevou, Ženevským jezerem, Neuchâtelským jezerem a řekou Aare až k Basileji (hranice Jury v této části je ovšem neostrá, viz níže). Tato kotlina i s přilehlými vrchovinami v podhůří Alp se nazývá Schweizer Mittelland (doslova „Švýcarská Středozem“), francouzsky Plateau suisse („Švýcarská plošina“).

Geologie a členění

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarská a Francouzská Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka.^[1] Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.^[2]

Jura se dělí na zvrásněnou část (Jura plissé, Faltenjura) a tabulovou část (Jura tabulaire, Tafeljura). Zvrásněná část je pásemné pohoří, jehož jednotlivé hřbety se táhnou po vnější straně paralelně s pásmy Alp. Tabulová část na severozápadě ve francouzském vnitrozemí (zhruba za horním tokem řeky Doubs) byla zřejmě dříve také zvrásněná, ale později denundovaná (též Plateaujura). Dvě oddělené oblasti na severu a na severovýchodě (u řeky Aare a za ní) jsou pak tvořené nezvrásněnými rozlámanými vápencovými krami, geologicky už tedy nepatří do alpského, ale do hercynského systému, stejně jako navazující Švábská Alba. Na švýcarském území se jurské vápence noří pod předalpskou molasu u obce Dielsdorf v kantonu Zürich.

Krajina Jury se vyznačuje především táhlými hřbety, které jsou místy přerušovány holinami, kamennými svahy, skálami nebo kaňony. Celý masiv je velmi bohatý na krasové jevy jako např. vyvěračky, ponory, polje, jeskyně, soutěsky, kaňony či slepá údolí.

Název

Slovo Jura pochází z keltštiny. Keltové nazývali pohoří Jor, Římané zase Juris, což znamená něco ve smyslu „Lesnatá země“. První, kdo toto pohoří oficiálně pojmenoval, byl Alexander von Humboldt v roce 1795: Juragestein. Nakonec byla uznána pouze koncepce vyřčená Alexandrem Brongniartem v roce 1829, který dal pohoří jméno Jura.

Podnebí a vegetace

Podnebí

Podnebí pohoří Jura je poměrně drsné a chladné, i když zde nenajdeme dramatické vysoké štíty a ledovce. Množství srážek je kraj od kraje velmi rozdílné, obecně jsou však největší v letních měsících, kdy přicházejí časté bouřky. V oblastech švýcarského kantonu Neuchâtel a francouzských departementů Doubs a Jura jsou často doliny zakončeny až ve výšce 1000 m a jsou pověstné svými velmi nízkými teplotami v zimě, protože se zde hromadí studený vzduch (tzv. mrazové kotliny). 12. ledna roku 1987 byla ve švýcarské meteorologické stanici La Brévine naměřena teplota -41,8 °C a ve Francii v Mouthea 17. ledna 1985 teplota -41°C.

Vegetace

Jura zaujímá obrovské lesní plochy, kde jsou typickými zástupci jedle, smrk, borovice, ale i rozsáhlé bukové a dubové lesy. Hranice lesa je klimaticky podmíněna výškou 1400 až 1600 m a ve Francii dosahují lesy dokonce výšky až 1600 m. Na jihozápadě území (oblast toku řeky Aina) využívají tamější zemědělci vliv středozemního prostředí, proto tu nalezneme například vinice a zemědělství ve větší míře než na severu a severovýchodě pohoří. V podhůří je obecně v celé oblasti provozováno zemědělství (orba) a pastevectví.

Členění

Francouzská Jura

Podle Václava Krále^[3] se Jura dělí na následující oblasti:

• Hautes chaînes du Jura plissé (Vysoké hřebeny zvrásněné Jury)
• Plateaux du Jura tabulaire (Plošiny tabulové Jury)
• Chaîne du Lomont (Lomontský hřeben)
• Revermont
• Vignoble

Švýcarskou Juru lze také rozdělit na celky vesměs podle kantonů:

• Švýcarská Jura — (Mont Tendre 1679 m)
  • Baaralb
  • Hegaualb
  • Randen
  • Klettgaujura
  • Tafeljura
  • Waadtländská Jura
  • Neuchâtelská Jura
  • Bernská Jura
  • Solothurnská Jura
  • Basilejská Jura
  • Aargauská Jura
• Francouzská Jura — (Crêt de la Neige 1720 m)

Nejvyšší vrcholy

Crêt de la Neige

Mont d'Or

• Crêt de la Neige (1720 m, Francie)
• Le Reculet (1717 m, Francie)
• Colomby de Gex (1688 m, Francie)
• Mont Tendre (1679 m, Švýcarsko)
• La Dôle (1677 m, Švýcarsko)
• Grand Crêt d'Eau (1621 m, Francie)
• Chasseral (1607 m, Švýcarsko)
• Le Chasseron (1607 m, Švýcarsko)
• Le Suchet (1588 m, Švýcarsko)
• Aiguilles de Baulmes (1560 m, Švýcarsko)
• Grand Colombier (1540 m, Francie)
• La Barillette (1528 m, Švýcarsko)
• Crêt Pela (1495 m, Francie)
• Dent de Vaulion (1483 m, Švýcarsko)
• Mont d'Or (1463 m, Francie)
• Mont Racine (1439 m, Švýcarsko)
• Le Weissenstein (1284 m, Švýcarsko)

Panorama masivu Jura (Německo)

Reference

1. ↑ http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(Gebirge)&oldid=59770085#Bedeutungsfeld_Jura-H.C3.B6henz.C3.BCge
2. ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.
3. ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 167.