Šablona:Článek dne/2016/03
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/03“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
(Masivní vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Damascus by night.JPG|right|160px|Damašek v noci, zelená světla jsou minarety (2005).]] |
- | '''[[ | + | '''[[Sýrie|Syrská arabská republika]]''', zkráceně '''[[Sýrie]]''', je stát ležící na břehu [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v jihozápadní [[Asie|Asii]] řazený k zemím [[Blízký východ|blízkého východu]]. Hlavní město je [[Damašek]]. Sýrie má vliv na dění v sousedním [[Libanon]]u, vede pohraniční spor s [[Izrael]]em o [[Golanské výšiny]], které byly a dle rezolucí OSN stále zůstávají její součástí. V současné době jediná země s vládou strany Baas. Zemí protéká řeka [[Eufrat]]. |
- | + | Sýrie se rozkládá na ploše 185 180 km<sup>2</sup>. Celková délka hranice činí 2 253 km; z toho na mořské pobřeží připadá 193 km. Nejvyšší a nejnižší bod země – [[Hermon]] & [[Galilejské jezero]] – leží blízko sebe, na jihozápadě státu u hranic s Libanonem a Izraelem. | |
- | + | Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, která je půlená řekou [[Eufrat]]. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země a pak na jihozápadě, v podhůří [[Hermon]]u (oblast [[Golanské výšiny|Golanských výšin]]). | |
- | + | Na jihu se rozprostírají Golanské výšiny, které ale nyní okupuje [[Izrael]]. Nejvyšší pohoří se nachází na hranici s Libanonem, kde hory dosahují výšky přes 2500 m.n.m. Podnebí je suché. Pobřeží Sýrie má průměrný úhrn srážek skoro 1 000 mm, ale toto číslo se postupem do vnitrozemí velice rychle snižuje. | |
+ | |||
+ | Po rozdělení Římské říše v roce 395 připadlo území Východořímské říši, která měla sídlo v [[Konstantinopol]]i. Byzanc vládla Sýrii do roku 634, kdy ji dobyli [[islám|muslimští]] Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z [[Damašek|Damašku]] se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě. V 11. století vpadli do Sýrie [[Turecko|Turci]] a dobyli ji. Ve 12. století se stala Sýrie místem boje křižáckých výprav s muslimy. Křižáci zabrali skoro celou Sýrii a vytvořili zde křižácké státy. Kurdský vojevůdce Saláhuddín porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala [[Osmanská říše]]. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce [[první světová válka|první světové války]]. | ||
+ | |||
+ | Po ní se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu [[Francie]] v roce [[1940]] zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci [[1941]]. Sýrie vyhlásila nezávislost 17.dubna [[1946]]. Po vyhlášení samostatnosti [[Izrael]]e se Sýrie v roce [[1948]] připojila k boji proti novému židovskému státu. V roce [[1958]] se Sýrie stala součástí ''[[Sjednocená arabská republika|Sjednocené arabské republiky]]'' vedené Gamalem Násirem, v té dominoval [[Egypt]] (roku [[1961]] Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku [[1971]]). | ||
+ | |||
+ | V roce [[1967]] vypukla [[šestidenní válka]] s Izraelem. Sýrie bojovala po boku Egypta a Jordánska, utrpěla velikou porážku a ztratila Golanské výšiny. Další konflikt vypukl mezi Sýrií a [[Izrael]]em v roce [[1973]] a opět Izrael zvítězil. V roce [[1975]] poslala Sýrie vojsko do občanskou válkou zmítaného [[Libanon]]u. Srážky s Izrael tak trvaly dalších 15 let. | ||
+ | |||
+ | V roce [[1992]] byl uzavřen v Libanonu křehký mír. Za války v Perském zálivu se Sýrie angažovala proti svému starému nepříteli [[Irák]]u a tím podstatně zlepšuje svoje postavení vůči Západu. Napětí mezi Sýrií a Izraelem však trvá dodnes. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 25. 1. 2016, 14:20
Syrská arabská republika, zkráceně Sýrie, je stát ležící na břehu Středozemního moře v jihozápadní Asii řazený k zemím blízkého východu. Hlavní město je Damašek. Sýrie má vliv na dění v sousedním Libanonu, vede pohraniční spor s Izraelem o Golanské výšiny, které byly a dle rezolucí OSN stále zůstávají její součástí. V současné době jediná země s vládou strany Baas. Zemí protéká řeka Eufrat.
Sýrie se rozkládá na ploše 185 180 km2. Celková délka hranice činí 2 253 km; z toho na mořské pobřeží připadá 193 km. Nejvyšší a nejnižší bod země – Hermon & Galilejské jezero – leží blízko sebe, na jihozápadě státu u hranic s Libanonem a Izraelem.
Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, která je půlená řekou Eufrat. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země a pak na jihozápadě, v podhůří Hermonu (oblast Golanských výšin).
Na jihu se rozprostírají Golanské výšiny, které ale nyní okupuje Izrael. Nejvyšší pohoří se nachází na hranici s Libanonem, kde hory dosahují výšky přes 2500 m.n.m. Podnebí je suché. Pobřeží Sýrie má průměrný úhrn srážek skoro 1 000 mm, ale toto číslo se postupem do vnitrozemí velice rychle snižuje.
Po rozdělení Římské říše v roce 395 připadlo území Východořímské říši, která měla sídlo v Konstantinopoli. Byzanc vládla Sýrii do roku 634, kdy ji dobyli muslimští Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z Damašku se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě. V 11. století vpadli do Sýrie Turci a dobyli ji. Ve 12. století se stala Sýrie místem boje křižáckých výprav s muslimy. Křižáci zabrali skoro celou Sýrii a vytvořili zde křižácké státy. Kurdský vojevůdce Saláhuddín porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala Osmanská říše. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce první světové války.
Po ní se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci 1941. Sýrie vyhlásila nezávislost 17.dubna 1946. Po vyhlášení samostatnosti Izraele se Sýrie v roce 1948 připojila k boji proti novému židovskému státu. V roce 1958 se Sýrie stala součástí Sjednocené arabské republiky vedené Gamalem Násirem, v té dominoval Egypt (roku 1961 Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku 1971).
V roce 1967 vypukla šestidenní válka s Izraelem. Sýrie bojovala po boku Egypta a Jordánska, utrpěla velikou porážku a ztratila Golanské výšiny. Další konflikt vypukl mezi Sýrií a Izraelem v roce 1973 a opět Izrael zvítězil. V roce 1975 poslala Sýrie vojsko do občanskou válkou zmítaného Libanonu. Srážky s Izrael tak trvaly dalších 15 let.
V roce 1992 byl uzavřen v Libanonu křehký mír. Za války v Perském zálivu se Sýrie angažovala proti svému starému nepříteli Iráku a tím podstatně zlepšuje svoje postavení vůči Západu. Napětí mezi Sýrií a Izraelem však trvá dodnes.