Dopplerův jev

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:doppler effect.jpg|thumb|200px|Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší.]]
+
[[Soubor:Doppler effect.png|thumb|230px|Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší.]]
 +
[[File:Picture of the first 'wall formula' in the city of Utrecht 01.jpg|thumb|230px|Ballotův zvukový experiment (1845) na stěně domu v [[Utrecht]]u (2019)]]
 +
[[Soubor:DopplerEffectCars.png|thumb|230px|Dopplerův jev. Siréna na jedoucím autě vydává tón o stále stejné výšce. Na cestě kudy auto projíždí je umístěn pozorovatel (mikrofon). Červené auto na obrázku znázorňuje dobu, kdy se auto přibližuje k pozorovateli, zelené auto naopak dobu, kdy auto pozorovatele již minulo a vzdaluje se od něj. Pozorovateli se jeví tón sirény auta, které se k němu blíží jako vyšší, než je skutečný tón sirény a naopak tón sirény vzdalujícího se auta se mu jeví jako nižší.]]  
'''Dopplerův jev''' popisuje změnu [[frekvence]] a [[Vlnová délka|vlnové délky]] přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou [[rychlost]]í vysílače a přijímače.
'''Dopplerův jev''' popisuje změnu [[frekvence]] a [[Vlnová délka|vlnové délky]] přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou [[rychlost]]í vysílače a přijímače.
Jev byl poprvé popsán [[Christian Andreas Doppler|Christianem Dopplerem]] v roce 1842 v monografii ''Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels''.  
Jev byl poprvé popsán [[Christian Andreas Doppler|Christianem Dopplerem]] v roce 1842 v monografii ''Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels''.  
Řádka 5: Řádka 7:
<math>f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}</math> ,
<math>f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}</math> ,
kde ''v'' je rychlost vln v dané [[Látka|látce]] a ''v''<sub>s,r</sub> relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<math>f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )</math> kde <math>{v_0}</math> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná.
kde ''v'' je rychlost vln v dané [[Látka|látce]] a ''v''<sub>s,r</sub> relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<math>f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )</math> kde <math>{v_0}</math> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná.
-
[[Soubor:Doppler-effect-two-police-cars-diagram.png|right|thumb|Dopplerův jev. Siréna na jedoucím autě vydává tón o stále stejné výšce. Na cestě kudy auto projíždí je umístěn pozorovatel (mikrofon). Červené auto na obrázku znázorňuje dobu, kdy se auto přibližuje k pozorovateli, zelené auto naopak dobu, kdy auto pozorovatele již minulo a vzdaluje se od něj. Pozorovateli se jeví tón sirény auta, které se k němu blíží jako vyšší, než je skutečný tón sirény a naopak tón sirény vzdalujícího se auta se mu jeví jako nižší.]] Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky [[tón]]ů vydávaných [[siréna (technika)|sirénou]] na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. [[Radiolokátor|radary]] pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské [[sonograf]]y.
+
 
 +
Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky [[tón]]ů vydávaných [[siréna (technika)|sirénou]] na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. [[Radiolokátor|radary]] pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské [[sonograf]]y.
V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od [[Země]], lze pozorovat takzvaný [[rudý posuv]]. Při vyšších rychlostech se však projevuje i [[dilatace času]], je proto třeba brát v úvahu [[relativistický Dopplerův jev]].
V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od [[Země]], lze pozorovat takzvaný [[rudý posuv]]. Při vyšších rychlostech se však projevuje i [[dilatace času]], je proto třeba brát v úvahu [[relativistický Dopplerův jev]].
 +
== Externí odkazy ==
 +
 +
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mechanika]]
[[Kategorie:Mechanika]]
[[Kategorie:Periodické děje]]
[[Kategorie:Periodické děje]]
[[Kategorie:Optika]]
[[Kategorie:Optika]]
[[Kategorie:Akustika]]
[[Kategorie:Akustika]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Verze z 27. 1. 2021, 09:33

Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší.
Ballotův zvukový experiment (1845) na stěně domu v Utrechtu (2019)
Dopplerův jev. Siréna na jedoucím autě vydává tón o stále stejné výšce. Na cestě kudy auto projíždí je umístěn pozorovatel (mikrofon). Červené auto na obrázku znázorňuje dobu, kdy se auto přibližuje k pozorovateli, zelené auto naopak dobu, kdy auto pozorovatele již minulo a vzdaluje se od něj. Pozorovateli se jeví tón sirény auta, které se k němu blíží jako vyšší, než je skutečný tón sirény a naopak tón sirény vzdalujícího se auta se mu jeví jako nižší.

Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Jev byl poprvé popsán Christianem Dopplerem v roce 1842 v monografii Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels. Jestliže pohyblivý zdroj vysílá signál s frekvencí f0, pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí f: <math>f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}</math> , kde v je rychlost vln v dané látce a vs,r relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<math>f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )</math> kde <math>{v_0}</math> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná.

Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky tónů vydávaných sirénou na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. radary pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské sonografy. V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od Země, lze pozorovat takzvaný rudý posuv. Při vyšších rychlostech se však projevuje i dilatace času, je proto třeba brát v úvahu relativistický Dopplerův jev.

Externí odkazy

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Doppler%C5%AFv_jev“