Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Poříčí (Boršov nad Vltavou)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 18: Řádka 18:
| nad.výš = 410
| nad.výš = 410
| mapa =
| mapa =
-
|}}
+
|}}'''Poříčí''' je jednou ze čtyř [[část obce|částí]] obce [[Boršov nad Vltavou]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]] zhruba 6 km jihojihozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Někdejší samostatná vesnice dnes čítá kolem 450 obyvatel a s protilehlým levobřežním Boršovem vytváří jeden sídelní útvar, nadto směrem k východu stavebně téměř splývá se [[Včelná|Včelnou]].
-
'''Poříčí''' je jednou ze čtyř [[část obce|částí]] obce [[Boršov nad Vltavou]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]] zhruba 6 km jihojihozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Někdejší samostatná vesnice dnes čítá kolem 450 obyvatel a s protilehlým levobřežním Boršovem vytváří jeden sídelní útvar, nadto směrem k východu stavebně téměř splývá se [[Včelná|Včelnou]].
+
== Historie ==
== Historie ==
-
Ač současné Poříčí tvoří s Boršovem jednu obec, osudy obou vesnic a jejich držitelů bývaly po staletí odlišné. Do písemných pramenů Poříčí vstupuje roku 1379, kdy se připomíná vladyka Bušek z Poříčí (''Bussko de Porzieczie'') [[erb]]u šikmé střely. Za husitských válek sídlila na Poříčí Buškova dcera Barbora, k roku 1453 se jako majitel uvádí Václav Talafous z Dobřan, po něm Bernard Talafous. V 16. století se držitelé z řad nižší šlechty často měnili, byli jimi postupně Markvart z Hřebene, Adam Sudek z Dluhé, Jan Krenauer z Křenova, někdy od roku 1546 Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn Blažej ml. prodal Poříčí Janu Kalkreiterovi z Kalkreitu. Po Kalkreiterech přišli v roce 1593 Spandeliové z Griensingu (vesnice tehdy čítala 14 poddanských usedlostí), od roku 1596 Vamberští z Rohatec. Dalšímu majiteli Janu Jiřímu Tluksovi z Vrábí bylo bylo zboží pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1621 připadlo klášteru [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]] v Českých Budějovicích. Po zrušení kláštera za [[Josef II.|josefinských]] reforem roku 1785 se v držení poříčského panství vystřídalo několik českobudějovických měšťanů, poslední zdejší vrchností byl od roku 1840 úspěšný podnikatel [[Vojtěch Lanna]]. Od roku 1850 se Poříčí stalo samosprávnou obcí, postupně čím dál provázanější s protilehlým Boršovem. Až do sklonku 18. století vedla právě přes Poříčí hlavní silnice z Českých Budějovic na jih, do [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenného Újezda]], na níž nade vsí stávala zájezdní hospoda ''Cukmantl''. Po přeložení silnice do prostoru nynější [[Včelná|Včelné]] se sice Poříčí na čas ocitlo stranou důležitých komunikací, ale už na sklonku 20. let 19. století přes ně byla protažena [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince]], později přeměněná na parostrojní provoz, V Poříčí se usadilo několik průmyslových podniků, nejvýznamnějším z nich, který zdárně přetrvává do dnešních časů, je továrna na [[těstoviny]] bratří Zátků, zřízená roku 1884 na břehu Vltavy nade vsí. Počátkem 90. let 19. století spojil Poříčí s Boršovem železniční most nové trati do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]], silniční most mezi oběma obcemi vyrostl teprve v období [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://jihogen.wz.cz/p.htm | titul=Genealogie Českobudějovicka | datum přístupu=2008-12-30 | příjmení= | jméno= | spoluautoři= | datum= | edice= | vydavatel=}}</ref> V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''.
+
Ač současné Poříčí tvoří s Boršovem jednu obec, osudy obou vesnic a jejich držitelů bývaly po staletí odlišné. Do písemných pramenů Poříčí vstupuje roku 1379, kdy se připomíná vladyka Bušek z Poříčí (''Bussko de Porzieczie'') [[erb]]u šikmé střely. Za husitských válek sídlila na Poříčí Buškova dcera Barbora, k roku 1453 se jako majitel uvádí Václav Talafous z Dobřan, po něm Bernard Talafous. V 16. století se držitelé z řad nižší šlechty často měnili, byli jimi postupně Markvart z Hřebene, Adam Sudek z Dluhé, Jan Krenauer z Křenova, někdy od roku 1546 Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn Blažej ml. prodal Poříčí Janu Kalkreiterovi z Kalkreitu. Po Kalkreiterech přišli v roce 1593 Spandeliové z Griensingu (vesnice tehdy čítala 14 poddanských usedlostí), od roku 1596 Vamberští z Rohatec. Dalšímu majiteli Janu Jiřímu Tluksovi z Vrábí bylo bylo zboží pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1621 připadlo klášteru [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]] v Českých Budějovicích. Po zrušení kláštera během josefinských reforem roku 1785 se v držení poříčského panství vystřídalo několik českobudějovických měšťanů, poslední zdejší vrchností byl od roku 1840 úspěšný podnikatel Vojtěch Lanna. Od roku 1850 se Poříčí stalo samosprávnou obcí, postupně čím dál provázanější s protilehlým Boršovem. Až do sklonku 18. století vedla právě přes Poříčí hlavní silnice z Českých Budějovic na jih, do [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenného Újezda]], na níž nade vsí stávala zájezdní hospoda ''Cukmantl''. Po přeložení silnice do prostoru nynější [[Včelná|Včelné]] se sice Poříčí na čas ocitlo stranou důležitých komunikací, ale už na sklonku 20. let 19. století přes ně byla protažena [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince]], později přeměněná na parostrojní provoz, V Poříčí se usadilo několik průmyslových podniků, nejvýznamnějším z nich, který zdárně přetrvává do dnešních časů, je továrna na [[těstoviny]] bratří Zátků, zřízená roku 1884 na břehu Vltavy nade vsí. Počátkem 90. let 19. století spojil Poříčí s Boršovem železniční most nové trati do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]], silniční most mezi oběma obcemi vyrostl teprve v období [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://jihogen.wz.cz/p.htm | titul=Genealogie Českobudějovicka | datum přístupu=2008-12-30 | příjmení= | jméno= | spoluautoři= | datum= | edice= | vydavatel=}}</ref> V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''.
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
* '''Zámek Poříčí''' na severním okraji vsi. Barokní trojkřídlá patrová budova kolem lichoběžníkového nádvoří ve svém jádru obsahuje někdejší gotickou a renesanční tvrz. Na dvorním průčelí se dochoval znak Františka Josefa Pachnera z Eggensdorfu (majitele v období 1804 až 1840). Zámek je obklopen zpustlým [[Anglický park|anglickým parkem]] z 19. století. Posledním soukromý vlastník ([[1925]] až [[1939]]) Maximilian Pollak pro svůj [[žid]]ovský původ o majetek přišel a zahynul i s rodinou v [[Nacismus|nacistickém]] [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]], po válce se objekt dostal do správy [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]], přičemž těžce zchátral.
* '''Zámek Poříčí''' na severním okraji vsi. Barokní trojkřídlá patrová budova kolem lichoběžníkového nádvoří ve svém jádru obsahuje někdejší gotickou a renesanční tvrz. Na dvorním průčelí se dochoval znak Františka Josefa Pachnera z Eggensdorfu (majitele v období 1804 až 1840). Zámek je obklopen zpustlým [[Anglický park|anglickým parkem]] z 19. století. Posledním soukromý vlastník ([[1925]] až [[1939]]) Maximilian Pollak pro svůj [[žid]]ovský původ o majetek přišel a zahynul i s rodinou v [[Nacismus|nacistickém]] [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]], po válce se objekt dostal do správy [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]], přičemž těžce zchátral.
Řádka 122: Řádka 121:
|}
|}
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://borsovnvlt.cz/fotogalerie/3/porici/ Fotogalerie poříčského zámečku na stránkách obce Boršov nad Vltavou]
* [http://borsovnvlt.cz/fotogalerie/3/porici/ Fotogalerie poříčského zámečku na stránkách obce Boršov nad Vltavou]
* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Fotogalerie poříčského zámečku a obce Boršov na webu Selské baroko]
* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Fotogalerie poříčského zámečku a obce Boršov na webu Selské baroko]
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
 
-
[[Boršov nad Vltavou]]&nbsp;|
+
 
-
[[Jamné (Boršov nad Vltavou)|Jamné]]&nbsp;|
+
{{Obec Boršov nad Vltavou}}{{Článek z Wikipedie}}
-
'''Poříčí'''&nbsp;|
+
[[Kategorie:Boršov nad Vltavou]]  
-
[[Zahorčice (Boršov nad Vltavou)|Zahorčice]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]

Aktuální verze z 5. 6. 2018, 08:52

Poříčí je jednou ze čtyř částí obce Boršov nad Vltavou ležící v okrese České Budějovice, na pravém břehu řeky Vltavy zhruba 6 km jihojihozápadně od Českých Budějovic. Někdejší samostatná vesnice dnes čítá kolem 450 obyvatel a s protilehlým levobřežním Boršovem vytváří jeden sídelní útvar, nadto směrem k východu stavebně téměř splývá se Včelnou.

Obsah

Historie

Ač současné Poříčí tvoří s Boršovem jednu obec, osudy obou vesnic a jejich držitelů bývaly po staletí odlišné. Do písemných pramenů Poříčí vstupuje roku 1379, kdy se připomíná vladyka Bušek z Poříčí (Bussko de Porzieczie) erbu šikmé střely. Za husitských válek sídlila na Poříčí Buškova dcera Barbora, k roku 1453 se jako majitel uvádí Václav Talafous z Dobřan, po něm Bernard Talafous. V 16. století se držitelé z řad nižší šlechty často měnili, byli jimi postupně Markvart z Hřebene, Adam Sudek z Dluhé, Jan Krenauer z Křenova, někdy od roku 1546 Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn Blažej ml. prodal Poříčí Janu Kalkreiterovi z Kalkreitu. Po Kalkreiterech přišli v roce 1593 Spandeliové z Griensingu (vesnice tehdy čítala 14 poddanských usedlostí), od roku 1596 Vamberští z Rohatec. Dalšímu majiteli Janu Jiřímu Tluksovi z Vrábí bylo bylo zboží pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1621 připadlo klášteru dominikánů v Českých Budějovicích. Po zrušení kláštera během josefinských reforem roku 1785 se v držení poříčského panství vystřídalo několik českobudějovických měšťanů, poslední zdejší vrchností byl od roku 1840 úspěšný podnikatel Vojtěch Lanna. Od roku 1850 se Poříčí stalo samosprávnou obcí, postupně čím dál provázanější s protilehlým Boršovem. Až do sklonku 18. století vedla právě přes Poříčí hlavní silnice z Českých Budějovic na jih, do Kamenného Újezda, na níž nade vsí stávala zájezdní hospoda Cukmantl. Po přeložení silnice do prostoru nynější Včelné se sice Poříčí na čas ocitlo stranou důležitých komunikací, ale už na sklonku 20. let 19. století přes ně byla protažena koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince, později přeměněná na parostrojní provoz, V Poříčí se usadilo několik průmyslových podniků, nejvýznamnějším z nich, který zdárně přetrvává do dnešních časů, je továrna na těstoviny bratří Zátků, zřízená roku 1884 na břehu Vltavy nade vsí. Počátkem 90. let 19. století spojil Poříčí s Boršovem železniční most nové trati do Českého Krumlova, silniční most mezi oběma obcemi vyrostl teprve v období 1916 až 1917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 1943 až 1945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949.[1] V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou.

Pamětihodnosti

  • Zámek Poříčí na severním okraji vsi. Barokní trojkřídlá patrová budova kolem lichoběžníkového nádvoří ve svém jádru obsahuje někdejší gotickou a renesanční tvrz. Na dvorním průčelí se dochoval znak Františka Josefa Pachnera z Eggensdorfu (majitele v období 1804 až 1840). Zámek je obklopen zpustlým anglickým parkem z 19. století. Posledním soukromý vlastník (1925 až 1939) Maximilian Pollak pro svůj židovský původ o majetek přišel a zahynul i s rodinou v nacistickém koncentračním táboře, po válce se objekt dostal do správy JZD, přičemž těžce zchátral.
  • Kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. století
  • Kaplička Panny Marie
  • Bývalá zájezdní hospoda Cukmantl (čp. 210)
  • Železniční most přes Vltavu z let 1893 až 1894, ocelová příhradová konstrukce o dvou polích se svrchními oblouky
  • Sokolovna z let 1921 až 1922
  • Bývalá továrna na mýdlo s věžovým vodojemem z roku 1921
Vývoj Poříčí mezi lety 1840 a 2001 [2]
*(počet domů za rok 1961 včetně Boršova)
Počet obyvatel
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
190 286 310 354 388 407 413 409 440 478 540 495 396 427
Počet domů
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
26 35 41 44 52 53 51 76 86 (181)* 95 91 105 115

Reference

  1. ↑ Genealogie Českobudějovicka [online]. [cit. 2008-12-30]. Dostupné online.  
  2. ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188-189.  

Externí odkazy


Obec Boršov nad Vltavou

Boršov nad Vltavou • Jamné • Poříčí • Zahorčice 

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Po%C5%99%C3%AD%C4%8D%C3%AD_(Bor%C5%A1ov_nad_Vltavou)“