Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Rakousko-uherská koruna
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 28. 8. 2013, 19:42
Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měnou Rakouska-Uherska od roku 1892 do rozpadu říše v roce 1918. Rakousko-Uhersko bylo unií dvou států – Předlitavska (Rakouska) a Zalitavska (Uherska). Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název – v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Rakousko-uherská koruna byla také oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Jedna koruna se skládala ze 100 dílčích jednotek. Její oficiální německý název byl Heller, maďarský filler. Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý (v Rakousku oficiálně gulden, v Uhersku forint, latinsky florin, v českých zemí zlatý, zlatka, zlatník). Koruna vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny (z toho vyplývá dodnes známé lidové označení „pětka“ pro desetikorunu). V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let. 1. světová válka znamenala rozpad Rakouska-Uherska. Měny nově vzniklých nástupnických států se nazývaly také koruna – československá koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna (dnes už žádná z těchto měn neexistuje). Některá území Rakouska-Uherska připadla sousedním státům (Rumunsku, Polsku, Itálii, Ukrajině) a začaly se používat národní měny těchto států.
Název měny
Rakousko-Uhersko bylo mnohonárodnostní stát. Jednotlivé jazyky, které byly v říši zastoupeny, používaly pro společnou měnu své vlastní pojmenování:
| Jazyk | Název | Jazyk | Název | Jazyk | Název | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| latinsky | corona | německy | Krone | maďarsky | korona | ||
| česky | koruna | chorvatsky | kruna | rumunsky | coroană | ||
| srbsky | круна | slovinsky | krona | slovensky | koruna | ||
| polsky | korona | italsky | corona | ukrajinsky | корона |
Mince
Korunové a haléřové mince si razil každý stát sám. Technické parametry mincí byly shodné, rozdílné byly motivy na mincích. Mince pro Předlitavsko (a také vlastní pro Lichtenštejnsko) se razily ve Vídni, pro Zalitavsko v Kremnici. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10, 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20, 100 korun.
| ||||||||||||||||
Bankovky
|
|
Bankovky byly tisknuty ve Vídni od roku 1900. Bankovky byly „dvojjazyčné“ – na jedné straně byl německý nápis nominální hodnoty, na druhé maďarský. Hodnota bankovky v ostatních jazycích byla napsána v dolní části bankovky. Bankovky, které se dostaly v průběhu platnosti koruny do oběhu, měly hodnoty 1, 2, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1000, 10 000 korun.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |