Messerschmitt Bf 108

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 19. 8. 2013, 11:05

Základní charakteristika
Messerschmitt Bf 108


Určení	spojovací letoun
Výrobce	Messerschmitt
Konstruktér	Willy Messerschmitt
První let	1934
Zařazen
Vyřazen
Výroba	od roku 1936 (po válce ve Francii)
Vyrobeno	885 do konce války 285 po válce
Varianty
Uživatel	Luftwaffe

Messerschmitt Bf 108 Taifun byl jednomotorový sportovní a turistický letoun vyvinutý firmou Bayerische Flugzeugwerke na počátku 30. let 20. století. Konstrukce slavného německého stíhacího letounu druhé světové války Messerschmitt Bf 109 byla založena na moderní, celokovové konstrukci Bf 108.

Jméno Taifun dala typu Elly Beinhornová, německá pilotka, která jako druhá žena sama obletěla svět.

Dvousedadlová verze A poprvé vzlétla v roce 1934, čtyřsedadlová verze B v roce 1935.

Bf 108 za války

Během války používala Luftwaffe Taifuny pro rychlou přepravu osob a jako spojovací letouny.

Messerschmitty ve službě RAF

Po vypuknutí války byly čtyři Bf 108 zkonfiskovány britskou vládou a nasazeny do služby u RAF pod označením Messerschmitt Aldon. Na začátku války to byly nejrychlejší lehké spojovací letouny ve službě britského letectva, ale jejich nevýhodou byla možnost záměny za nepřátelské Bf 109.

Přesun výroby

Výroba Bf 108 byla v roce 1942 přesunuta z Řezna v Bavorsku do Societe Nationale de Constructions Aeronautiques du Nord (SNCAN) v Les Mureaux poblíž Paříže v okupované Francii. Do konce války bylo postaveno celkem 885 kusů Bf 108 (dohromady v Německu a Francii).

Messerschmitt Me 208

Z mnoha návrhů na vylepšené verze se realizoval jen jeden. Byly postaveny dva prototypy nového Me 208, z nich jeden válku přežil a druhý byl zničen při náletu. Od svého předchůdce se lišil příďovým zatahovacím podvozkem.

Poválečná výroba ve Francii

Po válce pokračovala ve Francii výroba Bf 108 pod novým označením Nord 1000 Pingouin (Tučňák) s využitím draků a součástek zanechaných tam Němci. Po vyčerpání zásoby motorů Argus se do draků začal montovat francouzský motor Renault 6Q-11 (šest válců, 233 k) a jím vybavená letadla se označovala Nord 1001 Pingouin I. Po vyčerpání zbylých zásob draků začal SNCAN vyrábět kompletně nové letouny s motory Renault 6Q-10 (230 k) označované jako Nord 1002 Pingouin II. Většina z nich byla používána francouzskou armádou.

Přeživší Me 208, přejmenovaný na Nord 1100 Noralpha, poskytl základ pro verzi s motorem Renault 6Q-10 Nord 1101 Ramier I (Holub hřivnáč) a poté Nord 1102 Ramier II s motorem Renault 6Q-11. Většina z nich opět skončila ve francouzské armádě.

Po válce bylo firmou SNCAN vyrobeno 285 letounů různých verzí odvozených od původního Bf 108.

Bf 108 v Československu

Po ukončení druhé světové války používalo obnovené československé letectvo Messerschmitty Bf 108 pod označením K-70.

Hlavní technické údaje

Bf 108B

Osádka: 1 (pilot)
Počet cestujících: 3
Rozpětí: 10,5 m
Délka: 8,3 m
Výška: 2,3 m
Nosná plocha: 16 m²
Hmotnost prázdného letounu: 860 kg
Vzletová hmotnost : 1400 kg
Maximální rychlost: 315 km/h ve výšce 300 m
Dostup: 6200 m
Dolet: 1000 km

Pohonná jednotka

1× zážehový čtyřdobý vzduchem chlazený invertní osmiválec Argus As 10
Výkon motoru: 200 kW (270 k)

Výzbroj

neozbrojen

Uživatalé

Bulharsko, Francie (po válce), Německo, Maďarsko, Rumunsko, Velká Británie, Jugoslávie

Prameny

(anglicky) N.Z. Warbirds Association

Letouny německé Legie Condor za španělské občanské války
Ar 68 E • Ar 95 W • Do 17 • Fi-156 • He 45 • He 46 • He 50 • He 51 • He 59 • He 60 • He 70 • He 111 • He 112 • Hs 123 • Hs 126 • Ju 52 • Ju 86 • Ju 87 • W 34 • Kl 32 • Bf 108 • Bf 109

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii