Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Žlutice
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Zajímavé stavby, Fotografie) |
||
| Řádka 32: | Řádka 32: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Žlutice |lat_deg=50 |lat_min=05 |lat_sec=30 |lon_deg=13 |lon_min=09 |lon_sec=45 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Žlutice |lat_deg=50 |lat_min=05 |lat_sec=30 |lon_deg=13 |lon_min=09 |lon_sec=45 |float=center }} | ||
}} | }} | ||
| + | [[Soubor:Měšťanský dům č.144, radnice, Žlutice.jpg|thumb|250px|Radnice – Žlutice]] | ||
'''Žlutice''' ([[němčina|něm.]] ''Luditz'') jsou [[město]] v jihovýchodní části [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]]. | '''Žlutice''' ([[němčina|něm.]] ''Luditz'') jsou [[město]] v jihovýchodní části [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
Žlutice byly založeny zřejmě během [[Slované|slovanské]] kolonizace jako obchodní stanice na cestě z [[Praha|Prahy]] do [[Cheb]]u. | Žlutice byly založeny zřejmě během [[Slované|slovanské]] kolonizace jako obchodní stanice na cestě z [[Praha|Prahy]] do [[Cheb]]u. | ||
První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem [[Klášter Kladruby|kladrubského kláštera]]. | První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem [[Klášter Kladruby|kladrubského kláštera]]. | ||
| - | V první polovině 13. století získal | + | V první polovině 13. století Žlutice získal Boreš z Oseka-Rýzmburka. Rýzmburků pak patřily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrabí v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo. |
| + | |||
V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy. | V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy. | ||
| - | Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených | + | Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu [[Vladař (Tepelská vrchovina)|Vladař]] v roce 1421. |
V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou. | V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou. | ||
V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – [[Nevděk]] a [[Mazanec]]. | V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – [[Nevděk]] a [[Mazanec]]. | ||
| - | Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období | + | Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance. V roce 1515 dosáhly Vřesovicové propuštění žlutického panství do svobodného dědického držení. V roce 1537 prodaly Žlutice pánům z Plavna. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století [[Žlutický kancionál]], který je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Do roku 1977 byl umístěn v městském muzeu kde je nyní uložena jeho [[faksimile]]. |
Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou. | Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou. | ||
| + | |||
Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do [[Štědrá|Štědré]] a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár [[zámek (stavba)|zámku]], který již nebyl obnoven zachovala se pouze [[Zámecká brána]]. | Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do [[Štědrá|Štědré]] a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár [[zámek (stavba)|zámku]], který již nebyl obnoven zachovala se pouze [[Zámecká brána]]. | ||
Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického [[okres]]u (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897). | Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického [[okres]]u (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897). | ||
V letech 1938–1945 v důsledku [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] připadlo pohraničí i ze Žluticemi [[Německo|Německu]]. V únoru [[1945]] se město stalo terčem [[nálet]]u britského letectva, který však nezpůsobil větší škody. | V letech 1938–1945 v důsledku [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] připadlo pohraničí i ze Žluticemi [[Německo|Německu]]. V únoru [[1945]] se město stalo terčem [[nálet]]u britského letectva, který však nezpůsobil větší škody. | ||
Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce [[1968]] byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech. | Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce [[1968]] byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech. | ||
| + | |||
== Současnost == | == Současnost == | ||
Žlutice se rozkládají ve svahu nad údolím řeky [[Střela (řeka)|Střely]] v romantické krajině pod [[Vladař (Tepelská vrchovina)|Vladařem]]. | Žlutice se rozkládají ve svahu nad údolím řeky [[Střela (řeka)|Střely]] v romantické krajině pod [[Vladař (Tepelská vrchovina)|Vladařem]]. | ||
| Řádka 58: | Řádka 62: | ||
* [[Vladořice]] | * [[Vladořice]] | ||
* [[Záhořice]] | * [[Záhořice]] | ||
| - | * Žlutice | + | * '''Žlutice''' |
V současné době zde žije skoro 3 tisíce obyvatel. | V současné době zde žije skoro 3 tisíce obyvatel. | ||
Žlutice patří do [[mikroregion]]u Vladař. | Žlutice patří do [[mikroregion]]u Vladař. | ||
Kromě mateřské a základní školy tu sídlí též zvláštní škola, střední lesnická škola a základní umělecká škola. | Kromě mateřské a základní školy tu sídlí též zvláštní škola, střední lesnická škola a základní umělecká škola. | ||
Každoročně se zde koná Žlutická pouť a [[Žlutické divadelní léto]]. | Každoročně se zde koná Žlutická pouť a [[Žlutické divadelní léto]]. | ||
| - | [[Soubor:Sloup nejsvětější trojice Žlutice.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Sloup nejsvětější trojice Žlutice.jpg|thumb|200px|Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích]] |
Hlavním centrem Žlutic je čtvercové Velké [[náměstí]] na kterém se nachází [[radnice]] a [[muzeum]]. Uprostřed náměstí se nachází [[kašna]] a vedle ní [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup Nejsvětější Trojice]] z let 1701–1704 v severozápadní části náměstí se nachází [[Zámecká brána]] do zrušeného [[zámek (stavba)|zámku]]. | Hlavním centrem Žlutic je čtvercové Velké [[náměstí]] na kterém se nachází [[radnice]] a [[muzeum]]. Uprostřed náměstí se nachází [[kašna]] a vedle ní [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup Nejsvětější Trojice]] z let 1701–1704 v severozápadní části náměstí se nachází [[Zámecká brána]] do zrušeného [[zámek (stavba)|zámku]]. | ||
Z náměstí vybíhají rovnoměrně ulice, jedna z nich, ulice Dukelských Hrdinů, vede až ke kostelu Svatého Petra a Pavla. | Z náměstí vybíhají rovnoměrně ulice, jedna z nich, ulice Dukelských Hrdinů, vede až ke kostelu Svatého Petra a Pavla. | ||
Centrum města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | Centrum města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | ||
| - | + | == Zajímavé stavby == | |
| - | + | ==== Muzeum ==== | |
| + | [[Soubor:Muzeum Žlutice.jpg|thumb|200px|Muzeum Žlutice]] | ||
Nachází se na Velkém [[náměstí]] v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic zvavém Velký [[dům]]. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též [[Žlutický kancionál]]. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i Městská [[šatlava]]. | Nachází se na Velkém [[náměstí]] v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic zvavém Velký [[dům]]. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též [[Žlutický kancionál]]. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i Městská [[šatlava]]. | ||
| - | + | ==== Radnice ==== | |
Než byla postavena [[radnice]] lidé se scházely v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce [[1905]] byla budova opravena. V roce [[1923]] byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků. | Než byla postavena [[radnice]] lidé se scházely v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce [[1905]] byla budova opravena. V roce [[1923]] byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků. | ||
| - | + | ==== Zámecká brána ==== | |
| + | [[Soubor:Zámecká brána Žlutice.jpg|thumb|200px|Zámecká brána do zrušeného zámku ve Žluticích]] | ||
Vznikla při přestavbě [[zámek (stavba)|zámku]] v roce 1680, je trojdílná a jak je výše uvedeno nachází se v severozápadní části Velkého [[náměstí]]. | Vznikla při přestavbě [[zámek (stavba)|zámku]] v roce 1680, je trojdílná a jak je výše uvedeno nachází se v severozápadní části Velkého [[náměstí]]. | ||
| - | + | ==== Kokořovský dvůr ==== | |
Obrovská stavební hmota má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl [[dvůr]] s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. V témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu. | Obrovská stavební hmota má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl [[dvůr]] s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. V témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu. | ||
| - | + | ==== Kostel svatého Petra a Pavla ==== | |
| + | [[Soubor:Kostel sv.Petra a Pavla Žlutice.jpg|thumb|200px|Kostel svatého Petra a Pavla ve Žluticích]] | ||
Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V kostele se také nachází [[varhany]] z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou. | Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V kostele se také nachází [[varhany]] z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou. | ||
| - | + | ==== Podzemí ==== | |
| + | [[Soubor:Divadélko ve Žlutickém podzemí.jpg|thumb|200px|Divadélko ve Žlutickém podzemí]] | ||
Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé [[divadlo]] a [[lapidárium]]. | Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé [[divadlo]] a [[lapidárium]]. | ||
== Doprava ve Žluticích == | == Doprava ve Žluticích == | ||
| Řádka 101: | Řádka 109: | ||
* idos.cz | * idos.cz | ||
* mapy.cz | * mapy.cz | ||
| - | {{commonscat|Žlutice}} | + | |
| - | {{Město Žlutice}} | + | |
| - | {{okres Karlovy Vary}} | + | {{commonscat|Žlutice}}{{Město Žlutice}}{{okres Karlovy Vary}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
| - | + | [[Kategorie:Okres Karlovy Vary]] | |
[[Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary]] | [[Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary]] | ||
Verze z 4. 8. 2015, 23:08
Žlutice (něm. Luditz) jsou město v jihovýchodní části okresu Karlovy Vary.
Obsah |
Historie
Žlutice byly založeny zřejmě během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu. První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem kladrubského kláštera. V první polovině 13. století Žlutice získal Boreš z Oseka-Rýzmburka. Rýzmburků pak patřily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrabí v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo.
V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy. Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu Vladař v roce 1421. V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou. V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – Nevděk a Mazanec. Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance. V roce 1515 dosáhly Vřesovicové propuštění žlutického panství do svobodného dědického držení. V roce 1537 prodaly Žlutice pánům z Plavna. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století Žlutický kancionál, který je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Do roku 1977 byl umístěn v městském muzeu kde je nyní uložena jeho faksimile. Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.
Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do Štědré a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár zámku, který již nebyl obnoven zachovala se pouze Zámecká brána. Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického okresu (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897). V letech 1938–1945 v důsledku mnichovské dohody připadlo pohraničí i ze Žluticemi Německu. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody. Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce 1968 byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech.
Současnost
Žlutice se rozkládají ve svahu nad údolím řeky Střely v romantické krajině pod Vladařem. Ke Žluticím jsou připojeny místní části:
V současné době zde žije skoro 3 tisíce obyvatel. Žlutice patří do mikroregionu Vladař. Kromě mateřské a základní školy tu sídlí též zvláštní škola, střední lesnická škola a základní umělecká škola. Každoročně se zde koná Žlutická pouť a Žlutické divadelní léto.
Hlavním centrem Žlutic je čtvercové Velké náměstí na kterém se nachází radnice a muzeum. Uprostřed náměstí se nachází kašna a vedle ní Sloup Nejsvětější Trojice z let 1701–1704 v severozápadní části náměstí se nachází Zámecká brána do zrušeného zámku. Z náměstí vybíhají rovnoměrně ulice, jedna z nich, ulice Dukelských Hrdinů, vede až ke kostelu Svatého Petra a Pavla. Centrum města je městskou památkovou zónou.
Zajímavé stavby
Muzeum
Nachází se na Velkém náměstí v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic zvavém Velký dům. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též Žlutický kancionál. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i Městská šatlava.
Radnice
Než byla postavena radnice lidé se scházely v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce 1905 byla budova opravena. V roce 1923 byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků.
Zámecká brána
Vznikla při přestavbě zámku v roce 1680, je trojdílná a jak je výše uvedeno nachází se v severozápadní části Velkého náměstí.
Kokořovský dvůr
Obrovská stavební hmota má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl dvůr s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. V témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu.
Kostel svatého Petra a Pavla
Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V kostele se také nachází varhany z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou.
Podzemí
Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé divadlo a lapidárium.
Doprava ve Žluticích
Autobus Do města vedou autobusové linky z Karlových Varů, Toužimi, Plzně, Chýše a Mariánských Lázní. Železnice Přes Žlutice vedou 2 železniční tratě:
- Trať 161 Bečov nad Teplou - Blatno u Jesenice - Rakovník, osobní a nákladní doprava
- Trať 163 Protivec - Bochov, nákladní doprava
Ve Žluticích se nachází železniční stanice a zastávky:
- Žlutice - železniční stanice, asi 1 km od centra
- Záhořice - železniční zastávka, asi 1 km od centra Záhořic a asi 4 km od centra Žlutic
- Protivec - železniční zastávka (odbočka na trať č. 163), asi 1 km od centra Protivce a asi 6 km od centra Žlutic
Silniční spojení Žluticemi prochází několik silnic druhé třídy:
- silnice II/193 - Žlutice-Stříbro-Horšovský Týn-Domažlice
- silnice II/205 - Vahaneč-Žlutice-Manětín-Město Touškov
- silnice II/226 - Záhořice-Chýše-Lubenec-Vroutek-Podbořany-Pšov u Podbořan
Reference
- Plán města a Průvodce Žlutice
- idos.cz
- mapy.cz
|
| Město Žlutice |
|---|
|
Knínice • Protivec • Ratiboř • Skoky • Verušice • Veselov • Vladořice • Záhořice • Žlutice |
| Města a obce okresu Karlovy Vary |
|---|
|
Abertamy • Andělská Hora • Bečov nad Teplou • Bochov • Boží Dar • Božičany • Březová • Černava • Čichalov • Dalovice • Děpoltovice • Hájek • Horní Blatná • Hory • Hroznětín • Chodov • Chyše • Jáchymov • Jenišov • Karlovy Vary • Kolová • Krásné Údolí • Krásný Les • Kyselka • Merklín • Mírová • Nejdek • Nová Role • Nové Hamry • Ostrov • Otovice • Otročín • Pernink • Pila • Potůčky • Pšov • Sadov • Smolné Pece • Stanovice • Stráž nad Ohří • Stružná • Šemnice • Štědrá • Teplička • Toužim • Útvina • Valeč • Velichov • Verušičky • Vojkovice • Vrbice • Vysoká Pec • Žlutice • vojenský újezd Hradiště |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |