Šablona:Článek dne/2015/60

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:19

STS-125 byl poslední start amerického raketoplánu programu Space Shuttle k jinému objektu než ISS. Tento start raketoplánu Atlantis se uskutečnil v květnu 2009 a jeho hlavním úkolem byla pátá a poslední, servisní mise Hubbleova vesmírného dalekohledu, která měla vynést HST na jeho novou dráhu, nainstalovat nové baterie a zajistit mu tak životnost minimálně do roku 2013.

Byla to také poslední mise Space Shuttle, kdy byly na obou odpalovacích rampách připraveny raketoplány ve stejnou dobu.

Protože HST letěla na jiném orbitu než ISS, která je používána jako záchranná stanice v případě poruchy raketoplánu na oběžné dráze, nebylo by v případě poruchy možné zakotvit u ISS, a proto byla na druhé rampě připravena mise STS-401, která by posádku prvního raketoplánu v takovém případě zachránila.

Servisní mise STS-125 by měla zajistit funkčnost Hubbleova vesmírného teleskopu do roku 2013. Aby mohl být teleskop bezpečně naveden po ukončení své životnosti do hustých vrstev atmosféry, kde zanikne, byl k němu připojen nástavec „Soft-Capture Mechanism“.

Při této misi získal Hubbleův teleskop nové nástroje: spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph) pracující v ultrafialové části spektra. Přístroj bude zkoumat chemické složení vzdálených objektů ve vesmíru. Zařízení by mělo být podstatně citlivější, než předchozí používané přístroje. Dalším nástrojem, který byl k teleskopu dopraven, je širokoúhlá kamera Wide Field Camera 3. Ta bude zkoumat vesmír v různých vlnových délkách (infračervené, viditelné a ultrafialové záření).

Posádka raketoplánu Atlantis vyměnila při pěti výstupech do kosmu baterie teleskopu, všech šest gyroskopů, které udržují správný směr při pozorování objektů ve vesmíru a část tepelné izolace.

Raketoplán Atlantis úspěšně odstartoval 11. května 2009 ve 20:01:56 SELČ. O 125 sekund později byly odhozeny pomocné motory SRB a 8 minut po startu byly vypnuty hlavní motory SSME. Za přibližně 15 sekund se odpojila nádrž ET a raketoplán pokračoval na oběžnou dráhu ve výšce 560 km.

Po navedení na oběžnou dráhu následovala běžná kontrola systémů raketoplánu a otevření nákladového prostoru, aby byla umožněna správná činnost radiátorů umístěných ve dveřích.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:STS-125 Official Mission Portrait.jpg|right|160px|Oficiální fotografie posádky STS-125]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[STS-125]]''' byl poslední start amerického raketoplánu programu [[Space Shuttle]] k jinému objektu než [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]]. Tento start raketoplánu [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] se uskutečnil v&nbsp;[[Květen|květnu]]&nbsp;[[2009]] a jeho hlavním úkolem byla pátá a&nbsp;poslední, servisní mise [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]], která měla vynést HST na jeho novou dráhu, nainstalovat nové baterie a zajistit mu tak životnost minimálně do roku [[2013]].
+Byla to také poslední mise Space Shuttle, kdy byly na obou odpalovacích rampách připraveny raketoplány ve stejnou dobu.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Protože HST letěla na jiném orbitu než ISS, která je používána jako záchranná stanice v případě poruchy raketoplánu na oběžné dráze, nebylo by v případě poruchy možné zakotvit u ISS, a&nbsp;proto byla na druhé rampě připravena mise [[STS-401]], která by posádku prvního raketoplánu v takovém případě zachránila.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Servisní mise STS-125 by měla zajistit funkčnost Hubbleova vesmírného teleskopu do roku [[2013]]. Aby mohl být teleskop bezpečně naveden po ukončení své životnosti do hustých vrstev atmosféry, kde zanikne, byl k němu připojen nástavec ''{{Cizojazyčně|en|„Soft-Capture Mechanism“}}''.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Při této misi získal Hubbleův teleskop nové nástroje: spektrograf COS (''{{Cizojazyčně|en|Cosmic Origins Spectrograph}}'') pracující v [[Ultrafialové záření|ultrafialové]] části [[Elektromagnetické záření|spektra]]. Přístroj bude zkoumat chemické složení vzdálených objektů ve vesmíru. Zařízení by mělo být podstatně citlivější, než předchozí používané přístroje. Dalším nástrojem, který byl k teleskopu dopraven, je širokoúhlá kamera ''{{Cizojazyčně|en|Wide Field Camera 3}}''. Ta bude zkoumat vesmír v různých vlnových délkách ([[Infračervené záření|infračervené]], [[Světlo|viditelné]] a [[ultrafialové záření]]).
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Posádka raketoplánu Atlantis vyměnila při pěti [[Výstup do vesmíru|výstupech do kosmu]] [[Akumulátor|baterie]] teleskopu, všech šest [[gyroskop]]ů, které udržují správný směr při pozorování objektů ve vesmíru a část tepelné&nbsp;izolace.
+[[Kosmický raketoplán|Raketoplán]] [[Atlantis]] úspěšně odstartoval [[11. květen|11. května]] [[2009]] ve 20:01:56 SELČ. O&nbsp;125 [[sekunda|sekund]] později byly odhozeny pomocné motory [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|SRB]] a 8 [[minuta|minut]] po startu byly vypnuty hlavní motory [[Space Shuttle Main Engine|SSME]]. Za&nbsp;přibližně 15 sekund se odpojila nádrž [[Space Shuttle External Tank|ET]] a raketoplán pokračoval na oběžnou dráhu ve výšce
+&nbsp;[[kilometr|km]].
+Po navedení na oběžnou dráhu následovala běžná kontrola systémů raketoplánu a otevření nákladového prostoru, aby byla umožněna správná činnost radiátorů umístěných ve&nbsp;dveřích.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>