V neděli 16. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 920 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...FFresh emotion happy.png

Jasko-kišiněvská operace

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Image:RedArmy19Aug31Dec44.jpg|thumb|Vojenské akce na Balkáně srpen - prosinec 1944]]
+
[[File:RedArmy19Aug31Dec44.jpg|thumb|230px|Vojenské akce na Balkáně srpen - prosinec 1944]]
'''Jasko-kišiněvská''' operace byla ofenzíva [[Rudá armáda|Rudé armády]] ve dnech 20. - 29. srpna [[1944]], v jejímž důsledku se zhroutila rumunská vláda a [[Rumunsko]] se stalo spojencem [[Sovětský svaz|SSSR]].  
'''Jasko-kišiněvská''' operace byla ofenzíva [[Rudá armáda|Rudé armády]] ve dnech 20. - 29. srpna [[1944]], v jejímž důsledku se zhroutila rumunská vláda a [[Rumunsko]] se stalo spojencem [[Sovětský svaz|SSSR]].  
V srpnu roku [[1944]] stála [[Rudá armáda]] na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavské SSR]] a připravovala se k hlavnímu útoku na [[Rumunsko]]. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků. Vojska generála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] zaútočila severozápadně od města Jasy ([[Iaşi]]) a postupovala k řece [[Prut]]u, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky [[Dněstr]]u poblíž [[Tiraspol]]u vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město [[Moldávie]] [[Kišiněv]]. Téhož dne sesadil rumunský král [[Michal I]]. premiéra  maršála [[Ion Antonescu|Iona Antonesca]] a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti [[Sovětský svaz|SSSR]]. V důsledku toho se fronta zhroutila a [[Rudá armáda]] mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit [[Rumunsko]] od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území.
V srpnu roku [[1944]] stála [[Rudá armáda]] na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavské SSR]] a připravovala se k hlavnímu útoku na [[Rumunsko]]. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků. Vojska generála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] zaútočila severozápadně od města Jasy ([[Iaşi]]) a postupovala k řece [[Prut]]u, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky [[Dněstr]]u poblíž [[Tiraspol]]u vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město [[Moldávie]] [[Kišiněv]]. Téhož dne sesadil rumunský král [[Michal I]]. premiéra  maršála [[Ion Antonescu|Iona Antonesca]] a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti [[Sovětský svaz|SSSR]]. V důsledku toho se fronta zhroutila a [[Rudá armáda]] mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit [[Rumunsko]] od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území.
-
[[Image:Red_Army_greeted_in_Bucharest.jpg|thumb|left|Osvobození hlavního města Rumunska [Bukurešti]]
+
[[File:Red_Army_greeted_in_Bucharest.jpg|thumb|230px|Osvobození hlavního města Rumunska [Bukurešti]]
'''Jasko-kišiněvská''' operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků, zajala jich asi 180 tisíc. [[Rumunsko]] vyhlásilo válku [[Třetí říše|Německu]] a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]]. [[Rodion Jakovlevič Malinovskij]] byl v září [[1944]] jmenován [[Maršál Sovětského svazu|maršálem Sovětského svazu]].   
'''Jasko-kišiněvská''' operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků, zajala jich asi 180 tisíc. [[Rumunsko]] vyhlásilo válku [[Třetí říše|Německu]] a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]]. [[Rodion Jakovlevič Malinovskij]] byl v září [[1944]] jmenován [[Maršál Sovětského svazu|maršálem Sovětského svazu]].   
Řádka 13: Řádka 13:
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]

Aktuální verze z 15. 3. 2025, 18:54

Vojenské akce na Balkáně srpen - prosinec 1944

Jasko-kišiněvská operace byla ofenzíva Rudé armády ve dnech 20. - 29. srpna 1944, v jejímž důsledku se zhroutila rumunská vláda a Rumunsko se stalo spojencem SSSR.

V srpnu roku 1944 stála Rudá armáda na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé Moldavské SSR a připravovala se k hlavnímu útoku na Rumunsko. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků. Vojska generála Rodiona Malinovského zaútočila severozápadně od města Jasy (Iaşi) a postupovala k řece Prutu, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky Dněstru poblíž Tiraspolu vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město Moldávie Kišiněv. Téhož dne sesadil rumunský král Michal I. premiéra maršála Iona Antonesca a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti SSSR. V důsledku toho se fronta zhroutila a Rudá armáda mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit Rumunsko od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území.

Osvobození hlavního města Rumunska [Bukurešti

Jasko-kišiněvská operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků, zajala jich asi 180 tisíc. Rumunsko vyhlásilo válku Německu a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce 2. světové války. Rodion Jakovlevič Malinovskij byl v září 1944 jmenován maršálem Sovětského svazu.

Válečná dohra

Po obsazení Rumunska vyhlásil SSSR 5. září válku Bulharsku, které bylo sice spojencem Německa, ale ve vztahu k SSSR se chovalo neutrálně. 8. září překročila Rudá armáda rumunsko-bulharské hranice a následující den vypuklo v Bulharsku povstání. Bulharsko se stalo spojencem SSSR a vyhlásilo Německu válku.

Související články

[skrýt] Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války

Operace Barbarossa • Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Białystoku a Minsku • Bitva u Brodů • Bitva u Smolenska • Bitva o Kyjevský kotel • Bitva před Moskvou • Pokračovací válka • Obležení Leningradu • Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov • Kerčsko-feodosijská operace • Děmjanský kotel • Druhá bitva o Charkov • Operace Blau • Bitva u Voroněže • Bitva o Ržev • Bitva o Kavkaz • Bitva u Stalingradu • Operace Uran • Operace Saturn • Bitva o Velikije Luki • Operace Mars • Mansteinova jarní ofenzíva • Bitva u Sokolova • Bitva u Kurska • Operace Kutuzov • Operace Suvorov • Bitva o Dněpr • Bitva o Kyjev • Žytomyrsko-berdyčevská operace • Leningradsko-novgorodská operace • Korsuň-ševčenkovská operace • Bitva u Kamence Podolského • Krymská operace • Operace Bagration • Bitva v oblasti Tali-Ihantala • Lvovsko-sandoměřská operace • Jasko-kišiněvská operace • Karpatsko-dukelská operace • Baltická operace • Bělehradská operace • Budapešťská operace • Viselsko-oderská operace • Západokarpatská operace • Východopruská operace • Bitva u Jasla • Boje o Liptovský Mikuláš • Východopomořanská operace • Operace Jarní probuzení • Ostravská operace • Hornoslezská operace • Bratislavsko-brněnská operace • Vídeňská operace • Bitva o Berlín • Pražská operace

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jasko-ki%C5%A1in%C4%9Bvsk%C3%A1_operace“