Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Depo Hostivař
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[File:Depo Hostivar1.JPG|thumb|230px|Depo Hostivař]] |
'''Depo Hostivař''' je druhým ze tří dep [[Metro v Praze|pražského metra]] a nachází se ve Strašnicích v městské části Praha 10 (malé nezastavěné okrajové části areálu opravárenské základny patří do Malešic a Hostivaře). Ostatními jsou [[Depo Kačerov]] a [[Depo Zličín]]. Depo Hostivař slouží pro vlaky vypravované na linku A. V provozu je od roku [[1985]]. | '''Depo Hostivař''' je druhým ze tří dep [[Metro v Praze|pražského metra]] a nachází se ve Strašnicích v městské části Praha 10 (malé nezastavěné okrajové části areálu opravárenské základny patří do Malešic a Hostivaře). Ostatními jsou [[Depo Kačerov]] a [[Depo Zličín]]. Depo Hostivař slouží pro vlaky vypravované na linku A. V provozu je od roku [[1985]]. | ||
- | Soupravy jezdící na trase A deponují a převážná část jejich oprav a údržby se provádí v depu Hostivař, které je umístěno z větší části ve Strašnicích v obvodě a městské části [[Praha 10]]. Rozkládá se na ploše cca 21,5 ha. Deponovací kapacita je 200 elektrických vozů. Zkušební trať v délce 2003 m je napojena na vlečku do [[železnice|železniční]] stanice ČD [[Praha-Hostivař]]. [[Vlečka]] je v současné době mimo provoz. Plocha halového komplexu (6 hal) je 34 800 m | + | Soupravy jezdící na trase A deponují a převážná část jejich oprav a údržby se provádí v depu Hostivař, které je umístěno z větší části ve Strašnicích v obvodě a městské části [[Praha 10]]. Rozkládá se na ploše cca 21,5 ha. Deponovací kapacita je 200 elektrických vozů. Zkušební trať v délce 2003 m je napojena na vlečku do [[železnice|železniční]] stanice ČD [[Praha-Hostivař]]. [[Vlečka]] je v současné době mimo provoz. Plocha halového komplexu (6 hal) je 34 800 m<sup>2</sup>. V halách je celkem 28 kolejí (20 kolejí pro remizování a provozní ošetření - každá o délce 210 m, 5 správkových kolejí, 1 kolej pro mytí, 1 kolej pro ofukování a 1 testovací kolej pro zkoušky elektrických vozů pod vysokým napětím). Hala oprav je vybavena patkovými zvedáky, hříží a mostovým [[jeřáb (stroj)|jeřábem]]. Součástí depa je přístavek pomocných provozů, který je vybaven dílnami pro údržbu agregátů pneumatické, elektrické a mechanické výzbroje elektrických vozů. K areálu depa přísluší depo pomocných trakčních prostředků (PTP), kde se provádí údržba a opravy [[lokomotiva|lokomotiv]], speciálních a drobných vozidel metra. Plocha depa pomocných trakčních prostředků je 1 900 m², v hale jsou 3 koleje. V blízkosti depa je umístěna požární stanice HZS DP-M. Z vjezdového zhlaví depa odbočuje kolej k [[Opravárenská základna metra|opravárenské základně metra]] (OZM). |
- | + | ||
- | + | ||
+ | [[File:Depo Hostivar.JPG|thumb|230px|Depo Hostivař]] | ||
Spojovací trať do depa Hostivař se od trati A odděluje za stanicí [[Strašnická (stanice metra v Praze)|Strašnická]], hlavní trať má pokračovat kolem strašnické železniční stanice a přes západ Zahradního Města do Hostivaře. Na spojce byla [[4. červenec|4. července]] [[1990]] otevřena stanice [[Skalka (stanice metra v Praze)|Skalka]]. [[26. květen|26. května]] [[2006]] byla v západní hale depa (bývalé myčce) otevřena stanice [[Depo Hostivař (stanice metra v Praze)|Depo Hostivař]]. | Spojovací trať do depa Hostivař se od trati A odděluje za stanicí [[Strašnická (stanice metra v Praze)|Strašnická]], hlavní trať má pokračovat kolem strašnické železniční stanice a přes západ Zahradního Města do Hostivaře. Na spojce byla [[4. červenec|4. července]] [[1990]] otevřena stanice [[Skalka (stanice metra v Praze)|Skalka]]. [[26. květen|26. května]] [[2006]] byla v západní hale depa (bývalé myčce) otevřena stanice [[Depo Hostivař (stanice metra v Praze)|Depo Hostivař]]. | ||
Řádka 14: | Řádka 13: | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Depa metra v Praze]] | [[Kategorie:Depa metra v Praze]] | ||
+ | [[Kategorie:A (linka metra v Praze)]] |
Aktuální verze z 25. 3. 2022, 08:57
Depo Hostivař je druhým ze tří dep pražského metra a nachází se ve Strašnicích v městské části Praha 10 (malé nezastavěné okrajové části areálu opravárenské základny patří do Malešic a Hostivaře). Ostatními jsou Depo Kačerov a Depo Zličín. Depo Hostivař slouží pro vlaky vypravované na linku A. V provozu je od roku 1985.
Soupravy jezdící na trase A deponují a převážná část jejich oprav a údržby se provádí v depu Hostivař, které je umístěno z větší části ve Strašnicích v obvodě a městské části Praha 10. Rozkládá se na ploše cca 21,5 ha. Deponovací kapacita je 200 elektrických vozů. Zkušební trať v délce 2003 m je napojena na vlečku do železniční stanice ČD Praha-Hostivař. Vlečka je v současné době mimo provoz. Plocha halového komplexu (6 hal) je 34 800 m2. V halách je celkem 28 kolejí (20 kolejí pro remizování a provozní ošetření - každá o délce 210 m, 5 správkových kolejí, 1 kolej pro mytí, 1 kolej pro ofukování a 1 testovací kolej pro zkoušky elektrických vozů pod vysokým napětím). Hala oprav je vybavena patkovými zvedáky, hříží a mostovým jeřábem. Součástí depa je přístavek pomocných provozů, který je vybaven dílnami pro údržbu agregátů pneumatické, elektrické a mechanické výzbroje elektrických vozů. K areálu depa přísluší depo pomocných trakčních prostředků (PTP), kde se provádí údržba a opravy lokomotiv, speciálních a drobných vozidel metra. Plocha depa pomocných trakčních prostředků je 1 900 m², v hale jsou 3 koleje. V blízkosti depa je umístěna požární stanice HZS DP-M. Z vjezdového zhlaví depa odbočuje kolej k opravárenské základně metra (OZM).
Spojovací trať do depa Hostivař se od trati A odděluje za stanicí Strašnická, hlavní trať má pokračovat kolem strašnické železniční stanice a přes západ Zahradního Města do Hostivaře. Na spojce byla 4. července 1990 otevřena stanice Skalka. 26. května 2006 byla v západní hale depa (bývalé myčce) otevřena stanice Depo Hostivař.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |