V neděli 16. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 920 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Druhá bitva o Charkov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 4: Řádka 4:
Od jara probíhaly mezi německými a sovětskými jednotkami střety, které měly vyvrcholit ofenzívou v okolí [[Charkov]]a, Zde se soustředily mohutné sovětské síly, které byly vybaveny množstvím nových tanků [[T-34]]. Němci však byli o pohybech Rudé armády informováni a začali podnikat protiopatření. Mimo to se [[Wehrmacht]] připravoval na letní tažení, které mělo skončit dobytím naftových polí u [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a obsazením [[Stalingrad]]u.     
Od jara probíhaly mezi německými a sovětskými jednotkami střety, které měly vyvrcholit ofenzívou v okolí [[Charkov]]a, Zde se soustředily mohutné sovětské síly, které byly vybaveny množstvím nových tanků [[T-34]]. Němci však byli o pohybech Rudé armády informováni a začali podnikat protiopatření. Mimo to se [[Wehrmacht]] připravoval na letní tažení, které mělo skončit dobytím naftových polí u [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a obsazením [[Stalingrad]]u.     
-
[[Image:Ww2 map22 May7 July 1942.jpg|thumb|left|Letní tažení německé armády v roce 1942]]
+
[[File:Ww2 map22 May7 July 1942.jpg|thumb|230px|Letní tažení německé armády v roce 1942]]
Sovětský útok na německé pozice začal [[12. května]] [[1942]] v 6:30 hodin ráno, útok pozemních vojsk začal o hodinu později. [[Rudá armáda]] však narazila a silný odpor nepřítele, který podnikal protiútoky. Sověti se nedostali dále, než maximálně do hloubky 10 km německé obrany. Dělali chyby v průzkumu, jejich útoky byly Němcům předem čitelné. Přesto se podařilo Rudé armádě dosáhnout několika dílčích úspěchů a za pomoci tanků způsobit Němcům velké ztráty. 15. a 16. května dosáhly sovětské úspěchy vrcholu, ovšem sovětským velitelům se podařilo nakupit značné množství chyb, takže zůstaly nevyužity. 17. května se karta obrátila a na sovětské pozice začali útočit [[Němci]]. 18 květnu již byla situace sovětských vojsk tak špatná, že byly zastaveny útoky a jednotky přešly do obrany. Sovětští velitelé po Stalinovi požadovali stažení vojsk z ohrožených míst, ale ten jakékoliv stažení odmítl. Na intervenci Žukova později Stalin dovolil stažení a přeskupení některých jednotek, ale to už bylo pozdě. 24. května pronikly německé jednotky k [[Charkov]]u a obklíčily zde velké uskupení sovětských vojsk. Rudá armáda se pokoušela obklíčení prolomit, ovšem německé manévry a útoky [[Luftwaffe]] jí to znemožnily. Zajato bylo přes 170 tisíc sovětských vojáků a Němcům se otevřely dveře k letnímu tažení na [[Bitva u Stalingradu|Stalingrad]] a [[Bitva o Kavkaz|Kavkaz]].
Sovětský útok na německé pozice začal [[12. května]] [[1942]] v 6:30 hodin ráno, útok pozemních vojsk začal o hodinu později. [[Rudá armáda]] však narazila a silný odpor nepřítele, který podnikal protiútoky. Sověti se nedostali dále, než maximálně do hloubky 10 km německé obrany. Dělali chyby v průzkumu, jejich útoky byly Němcům předem čitelné. Přesto se podařilo Rudé armádě dosáhnout několika dílčích úspěchů a za pomoci tanků způsobit Němcům velké ztráty. 15. a 16. května dosáhly sovětské úspěchy vrcholu, ovšem sovětským velitelům se podařilo nakupit značné množství chyb, takže zůstaly nevyužity. 17. května se karta obrátila a na sovětské pozice začali útočit [[Němci]]. 18 květnu již byla situace sovětských vojsk tak špatná, že byly zastaveny útoky a jednotky přešly do obrany. Sovětští velitelé po Stalinovi požadovali stažení vojsk z ohrožených míst, ale ten jakékoliv stažení odmítl. Na intervenci Žukova později Stalin dovolil stažení a přeskupení některých jednotek, ale to už bylo pozdě. 24. května pronikly německé jednotky k [[Charkov]]u a obklíčily zde velké uskupení sovětských vojsk. Rudá armáda se pokoušela obklíčení prolomit, ovšem německé manévry a útoky [[Luftwaffe]] jí to znemožnily. Zajato bylo přes 170 tisíc sovětských vojáků a Němcům se otevřely dveře k letnímu tažení na [[Bitva u Stalingradu|Stalingrad]] a [[Bitva o Kavkaz|Kavkaz]].
 +
== Externí odkazy ==
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Second Battle of Kharkov}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bitvy druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy druhé světové války]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]

Aktuální verze z 15. 3. 2025, 19:24

Druhá bitva o Charkov bylo střetnutí Rudé armády a Wehrmachtu ve Velké vlastenecké válce ve dnech 12.28. května 1942, které skončilo vítězstvím Německa.

Po úspěšné zimním protiútoku v bitvě u Moskvy byly značně vyčerpány síly Rudé armády. Proto docházelo k dalšímu doplňování stavů vojsk a sovětské vrchní velení plánovalo na rok 1942 strategickou ofenzívu, o níž byl přesvědčen zejména Stalin. Od tohoto úmyslu ho však zrazovali sovětští generálové Boris Šapošnikov, Semjon Timošenko a Georgij Žukov, kteří obhajovali obrannou strategii, protože si byli vědomi toho, že Rudá armáda není ještě zcela připravena na to, aby zvládla tak masivní útok, a to jak po stránce počtu vojáků, tak po stránce vybavení, logistiky a kvality výcviku.

Od jara probíhaly mezi německými a sovětskými jednotkami střety, které měly vyvrcholit ofenzívou v okolí Charkova, Zde se soustředily mohutné sovětské síly, které byly vybaveny množstvím nových tanků T-34. Němci však byli o pohybech Rudé armády informováni a začali podnikat protiopatření. Mimo to se Wehrmacht připravoval na letní tažení, které mělo skončit dobytím naftových polí u Kaspického moře a obsazením Stalingradu.

Letní tažení německé armády v roce 1942

Sovětský útok na německé pozice začal 12. května 1942 v 6:30 hodin ráno, útok pozemních vojsk začal o hodinu později. Rudá armáda však narazila a silný odpor nepřítele, který podnikal protiútoky. Sověti se nedostali dále, než maximálně do hloubky 10 km německé obrany. Dělali chyby v průzkumu, jejich útoky byly Němcům předem čitelné. Přesto se podařilo Rudé armádě dosáhnout několika dílčích úspěchů a za pomoci tanků způsobit Němcům velké ztráty. 15. a 16. května dosáhly sovětské úspěchy vrcholu, ovšem sovětským velitelům se podařilo nakupit značné množství chyb, takže zůstaly nevyužity. 17. května se karta obrátila a na sovětské pozice začali útočit Němci. 18 květnu již byla situace sovětských vojsk tak špatná, že byly zastaveny útoky a jednotky přešly do obrany. Sovětští velitelé po Stalinovi požadovali stažení vojsk z ohrožených míst, ale ten jakékoliv stažení odmítl. Na intervenci Žukova později Stalin dovolil stažení a přeskupení některých jednotek, ale to už bylo pozdě. 24. května pronikly německé jednotky k Charkovu a obklíčily zde velké uskupení sovětských vojsk. Rudá armáda se pokoušela obklíčení prolomit, ovšem německé manévry a útoky Luftwaffe jí to znemožnily. Zajato bylo přes 170 tisíc sovětských vojáků a Němcům se otevřely dveře k letnímu tažení na Stalingrad a Kavkaz.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Druhá bitva o Charkov
[skrýt] Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války

Operace Barbarossa Obrana Brestské pevnosti Bitva u Białystoku a Minsku Bitva u Brodů Bitva u Smolenska Bitva o Kyjevský kotel Bitva před Moskvou Pokračovací válka Obležení Leningradu Bitva o Sevastopol Bitva o Rostov Kerčsko-feodosijská operace Děmjanský kotel Druhá bitva o Charkov Operace Blau Bitva u Voroněže Bitva o Ržev Bitva o Kavkaz Bitva u Stalingradu Operace Uran Operace Saturn Bitva o Velikije Luki Operace Mars Mansteinova jarní ofenzíva Bitva u Sokolova Bitva u Kurska Operace Kutuzov Operace Suvorov Bitva o Dněpr Bitva o Kyjev Žytomyrsko-berdyčevská operace Leningradsko-novgorodská operace Korsuň-ševčenkovská operace Bitva u Kamence Podolského Krymská operace Operace Bagration Bitva v oblasti Tali-Ihantala Lvovsko-sandoměřská operace Jasko-kišiněvská operace Karpatsko-dukelská operace Baltická operace Bělehradská operace Budapešťská operace Viselsko-oderská operace Západokarpatská operace Východopruská operace Bitva u Jasla Boje o Liptovský Mikuláš Východopomořanská operace Operace Jarní probuzení Ostravská operace Hornoslezská operace Bratislavsko-brněnská operace Vídeňská operace Bitva o Berlín Pražská operace