Borovice lesní

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 21. 4. 2015, 14:50

Borovice lesní (Pinus sylvestris), sosna je jehličnatý strom s mohutným hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou. Může dorůst výšky až 40 metrů. Dožívá se stáří 300 až 350 let.

Obsah

1 Systematika
- 1.1 Synonyma
- 1.2 Systematické dělení
2 Vzhled
3 Rozšíření
4 Ekologie
5 Využití
6 Památné stromy
7 Literatura
8 Externí odkazy

Systematika

Synonyma

Pinus rubra P. Miller, 1768
- Pinus sylvestris Linné, 1753 var. rubra (Miller, 1768) Cariot & St-Lager, 1889
Pinus sylvestris Linné, 1753 var. hamata Steven, 1838
- Pinus hamata (Steven, 1838) D. Sosnowsky, 1925, non Roezl, 1857
- Pinus hamata (Steven, 1838) Fomin, 1928, non Roezl, 1857
Pinus kochiana Klotzsch ex C. Koch, 1849
- Pinus sylvestris Linné, 1753 subsp. kochiana (Klotzsch ex C. Koch, 1849) Eliçin 1970 (1971)
Pinus scotica von Willdenow ex Endlicher
- Pinus sylvestris Linné, 1753 subsp. scotica (P. K. Schott) E. Warburg in Clapham, Tutin & E. Warburg, 1952
Pinus sylvestris Linné, 1753 var. fastigiata Carrière, 1855
- Pinus sylvestris Linné, 1753 f. fastigiata (Carrière, 1855) Beissner
Pinus sylvestris Linné, 1753 var. fruticosa Borbás
Pinus sylvestris Linné, 1753 var. patula Rouy 1913
Pinus fominii Kondratjuk, 1950
Pinus borealis Salisbury, 1796 (nom. illeg.)

Systematické dělení

Vzhledem k velikosti areálu tohoto druhu a s tím související variabilitou byl systematicky členěn do různých poddruhů nebo variet. Podle posledních prací se dělí na 4 variety:

Pinus sylvestris var. sylvestris
Pinus sylvestris var. lapponica Hartm., 1849
Pinus sylvestris var. mongolica Litv., 1905
Pinus sylvestris var. hamata Steven, 1838

Vzhled

Borka borovice lesní

Kůra dolní části kmene je šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Kořenový systém je založen na existenci mohutného, do hloubky jdoucího hlavního kořene. Jehlice dlouhé 4 - 8 cm,vyrůstají ve svazečcích po dvou z brachyblastů. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi letorostů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým pupenem. Dozrávají v 3 - 10 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité šišky dva roky.

Rozšíření

Mapa rozšíření (areálu) borovice lesní

Areál borovice lesní zahrnuje mírný a chladnější pás celé Eurasie; jižní hranice areálu leži přibližně mezi 45º a 50º s. š., na sever se vyskytuje zhruba až po polární kruh. V Evropě ji výjimečně nacházíme i ve Středomoří, ale např. se přirozeně nevyskytuje na jižní Ukrajině a v jižním Rusku. Nejsevernější výskyt v Evropě je hlášen z Laponska. V Severní Americe je pěstována pouze lesnicky.

Ekologie

Borovice lesní v Polsku

Ekologické nároky jsou nevyhraněné; jde o výrazně světlomilný strom, který se připůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých půdách (bory na písčitých půdách). Ve vichřici se zpravidla nevyvrací, ale láme. Z hlediska ekologie můžeme rozlišit 2 varianty:

chlumní – pionýrská: roste v monokulturách, zmlazuje se na minerální půdě na pasekách a na otevřených plochách. V mládí rychle odrůstá, brzy plodí, nesnáší konkurenci jiných druhů.
náhorní – klimaxová: roste ve směsích (se smrkem, jedlí a bukem) ve vyšších polohách (700 - 1100 m), ale sestupuje i do nižších poloh. Zmlazuje se pod porostem a špatně snáší otevřená stanoviště (paseky). Do výšky předrůstá své konkurenty (smrk), dorůstá až do 40 m a má vysokou produkci dřeva.

V některých lokalitách je vytlačována nepůvodními druhy borovic: v NP Podyjí borovicí černou (poznáme ji podle delších jehlic), v NP České Švýcarsko borovicí vejmutovkou (jehlice ve svazečku po pěti).

Využití

Poskytuje vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Používá se na výdřevu v dolech a na výrobu pražců. Je též jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí. Vynikající je i jako palivo. Pryskyřice je zdrojem terpenických látek. Krom toho je vysazována pro zpevnění sutí a písčitých půd a jako okrasný strom.

Památné stromy

Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
Květena ČSR, díl 1 (S. Hejný, B. Slavík (Eds.) 1988. – Praha: Academia, s. 289–308. – ISBN 80-200-0643-5
PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

Externí odkazy

Borovice lesní na botanika.wendys

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pinus sylvestris

Rod Borovice
borovice hrbolkatá • borovice karibská • borovice ježatá • borovice limba • borovice Engelhardtova • borovice blatka • borovice pichlavá • borovice montereyská • borovice tuhá • borovice kadidlová • borovice Banksova • borovice uzavřená • borovice pokroucená • borovice virginská • borovice arizonská • borovice Coulterova • borovice durangská • borovice Engelmannova • borovice douglaska • borovice Jeffreyova • borovice Montezumova • borovice těžká • borovice vejmutovka • borovice Torreyova • borovice kalabrijská • borovice kanárská • borovice halepská • borovice Heldreichova • borovice zdobená • borovice přímořská • borovice pinie • borovice čínská • borovice hwangšanská • borovice luchenská • borovice kleč • borovice černá • borovice smolná • borovice lesní • borovice deskovitá • borovice tchajwanská • borovice thunbergova • borovice Uranova • borovice strnulá

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 43: / Řádka 43: @@
 * ''Pinus sylvestris'' var. ''hamata'' Steven, 1838''
 == Vzhled ==
-[[Soubor:PinusSylvestrisBole.jpg|thumb|Borka borovice lesní]]
+[[Soubor:PinusSylvestrisBole.jpg|thumb|220px|Borka borovice lesní]]
 [[Borka|Kůra]] dolní části [[kmen (strom)|kmene]] je šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. [[Kořenový systém]] je založen na existenci mohutného, do hloubky jdoucího hlavního [[kořen]]e. [[Jehlice]] dlouhé 4 - 8 cm,vyrůstají ve svazečcích po dvou z [[brachyblast]]ů. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi [[letorost]]ů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým [[pupen]]em. Dozrávají v 3 - 10 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité [[šiška|šišky]] dva roky.
 == Rozšíření ==
-[[Soubor:ScotsPine map.jpg|left|thumb|299px|Mapa rozšíření (areálu) borovice lesní]]
+[[Soubor:Pinus sylvestris range-01.png|left|thumb|296px|Mapa rozšíření (areálu) borovice lesní]]
 Areál borovice lesní zahrnuje mírný a chladnější pás celé [[Eurasie]]; jižní hranice areálu leži přibližně mezi 45º a 50º s. š., na sever se vyskytuje zhruba až po polární kruh. V [[Evropa|Evropě]] ji výjimečně nacházíme i ve Středomoří, ale např. se přirozeně nevyskytuje na jižní [[Ukrajina|Ukrajině]] a v jižním [[Rusko|Rusku]]. Nejsevernější výskyt v Evropě je hlášen z [[Laponsko|Laponska]].
 V [[Severní Amerika|Severní Americe]] je pěstována pouze lesnicky.
 == Ekologie ==
-[[Soubor:Pinar Sierra de Guadarrama 2005-09-13.JPG|thumb|Borový les]]
+[[Soubor:Pinus sylvestris Beskid Żywiecki.JPG|thumb|220px|Borovice lesní v Polsku]]
 Ekologické nároky jsou nevyhraněné; jde o výrazně světlomilný strom, který se připůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých půdách (bory na písčitých půdách). Ve vichřici se zpravidla nevyvrací, ale láme.
 Z hlediska ekologie můžeme rozlišit 2 varianty:
-* chlumní - [[pionýr]]ská: roste v monokulturách, zmlazuje se na minerální půdě na pasekách a na otevřených plochách. V mládí rychle odrůstá, brzy plodí, nesnáší konkurenci jiných druhů.
+* chlumní – [[pionýr]]ská: roste v monokulturách, zmlazuje se na minerální půdě na pasekách a na otevřených plochách. V mládí rychle odrůstá, brzy plodí, nesnáší konkurenci jiných druhů.
-* náhorní - [[klimax]]ová: roste ve směsích (se [[smrk]]em, [[jedle|jedlí]] a [[Buk (rod)|bukem]]) ve vyšších polohách (700 - 1100 m), ale sestupuje i do nižších poloh. Zmlazuje se pod porostem a špatně snáší otevřená stanoviště (paseky). Do výšky předrůstá své konkurenty (smrk), dorůstá až do 40 m a má vysokou produkci dřeva.
+* náhorní – [[klimax]]ová: roste ve směsích (se [[smrk]]em, [[jedle|jedlí]] a [[Buk (rod)|bukem]]) ve vyšších polohách (700 - 1100 m), ale sestupuje i do nižších poloh. Zmlazuje se pod porostem a špatně snáší otevřená stanoviště (paseky). Do výšky předrůstá své konkurenty (smrk), dorůstá až do 40 m a má vysokou produkci dřeva.
 V některých lokalitách je vytlačována nepůvodními [[druh (biologie)|druhy]] [[borovice|borovic]]: v [[NP Podyjí]] [[borovice černá|borovicí černou]] (poznáme ji podle delších jehlic), v [[Národní park České Švýcarsko|NP České Švýcarsko]] [[borovice vejmutovka|borovicí vejmutovkou]] (jehlice ve svazečku po pěti).
 == Využití ==
@@ Řádka 78: / Řádka 78: @@
-{{Commons|Pinus sylvestris}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commons|Pinus sylvestris}}{{Borovice}}{{Článek z Wikipedie}}
-{{Šablona:Borovice}}
 [[Kategorie:Borovice]]
 [[Kategorie:Jehličnaté stromy]]
 [[Kategorie:Okrasné rostliny]]