V pondělí 16. září 2024 začala naše další
nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Buštěhradská dráha

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Optimalizace)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Buschtěhrader Eisenbahn.GIF|thumb|350px|Síť Buštěhradské dráhy]]
+
[[Soubor:Buschtěhrader Eisenbahn.png|thumb|320px|Síť Buštěhradské dráhy]]
-
''' Buštěhradská dráha''', zkratka '''B.E.B.''' (z německého: '' Buschtěhrader Eisenbahn'') byla privátní železniční společností na území [[Čechy|Čech]]. Společnost provozovala v letech 1855 - [[1922]] síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala [[Krušné hory]] a Podkrušnohorsko s Prahou.
+
''' Buštěhradská dráha''', zkratka '''B.E.B.''' (z německého: '' Buschtěhrader Eisenbahn'') byla privátní železniční společností na území [[Čechy|Čech]]. Společnost provozovala v letech 1855 - [[1922]] síť železnic v severozápadních Čechách.  
 +
 
 +
Její síť spojovala [[Krušné hory]] a Podkrušnohorsko s Prahou.
== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Krimov abolished line to reitzenhain.jpg|right|thumb|Stanice Křimov, opuštěná trať do Reitzenhainu (2007)]]
[[Soubor:Krimov abolished line to reitzenhain.jpg|right|thumb|Stanice Křimov, opuštěná trať do Reitzenhainu (2007)]]
Řádka 22: Řádka 24:
  | '''Řada''' || '''Číslo'''  || '''Uspořádání''' || '''Rok výroby''' || '''Výrobce''' || '''řada [[ČSD]]''' || '''Obrázek'''
  | '''Řada''' || '''Číslo'''  || '''Uspořádání''' || '''Rok výroby''' || '''Výrobce''' || '''řada [[ČSD]]''' || '''Obrázek'''
  |-
  |-
-
  | [[BD řada I|I]]      || 101–105 || C2' n2t || 1855–1861 || [[Lokomotivfabrik der StEG]] ||      || [[Soubor:Lokomotiva kladno.jpg|100px]]
+
  | [[BD řada I|I]]      || 101–105 || C2' n2t || 1855–1861 || Lokomotivfabrik der StEG ||      || [[Soubor:Lokomotiva kladno.jpg|120px]]
  |-
  |-
-
  | [[BD řada Ia|Ia]]    || 401–422 || C n2t  || 1890–1906 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]], [[Lokomotivfabrik Floridsdorf|Floridsdorf]], [[ČKD|BMMF]] || 300.601–623 ||   
+
  | [[BD řada Ia|Ia]]    || 401–422 || C n2t  || 1890–1906 || Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, Lokomotivfabrik Floridsdorf, ČKD (BMMF) || 300.601–623 ||  [[Soubor:Parní lokomotiva v Lužné u Rakovníka (22).jpg|120px]]
  |-
  |-
-
  | [[BD řada II|II]]    || 106–112 || C n2  || 1863–1868 || [[Lokomotivfabrik der StEG]] ||  ||  
+
  | [[BD řada II|II]]    || 106–112 || C n2  || 1863–1868 || Lokomotivfabrik der StEG ||  ||  
  |-
  |-
-
  | [[BD řada III|III]]  || 113–170 || C n2  || 1870–1873 || [[Lokomotivfabrik der StEG]], [[Lokomotivfabrik Floridsdorf|Floridsdorf]] || 322.201–254 ||   
+
  | [[BD řada III|III]]  || 113–170 || C n2  || 1870–1873 || Lokomotivfabrik der StEG, Lokomotivfabrik Floridsdorf || 322.201–254 ||   
  |-
  |-
-
  | [[BD řada IIIa|IIIa]] || 180–277 || C n2  || 1887–1907 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]], [[Lokomotivfabrik der StEG]] || 324.301–396 || [[Soubor:BEB IIIa.jpg|100px]]
+
  | [[BD řada IIIa|IIIa]] || 180–277 || C n2  || 1887–1907 || Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, Lokomotivfabrik der StEG || 324.301–396 || [[Soubor:BEB IIIa.jpg|120px]]
  |-
  |-
-
  | [[BD řada IV|IV]]    || 201–203 <small>(do r. 1887)</small><br /> 301–306 || D n2  || 1884, 1890 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]] || 412.001–006 ||  
+
  | [[BD řada IV|IV]]    || 201–203 <small>(do r. 1887)</small><br /> 301–306 || D n2  || 1884, 1890 || Wiener Neustädter Lokomotivfabrik || 412.001–006 ||  
  |-
  |-
-
  | [[BD řada IVa|IVa]]  || 351–355 || D n2  || 1909        || [[ČKD|BMMF]] || 413.101–105 || [[Soubor:BEB IVa 351.jpg|100px]]
+
  | [[BD řada IVa|IVa]]  || 351–355 || D n2  || 1909        || ČKD (BMMF) || 413.101–105 || &nbsp;
  |-
  |-
-
  | [[BD řada V|V]]      || 1–20    || 1B n2  || 1870–1872 || [[Sächsische Maschinenfabrik]]/[[Chemnitz]]||  232.201–220 || [[Soubor:BEB V 10.jpg|100px]]
+
  | [[BD řada V|V]]      || 1–20    || 1B n2  || 1870–1872 || [[Sächsische Maschinenfabrik]]/[[Chemnitz]]||  232.201–220 || &nbsp;
  |-
  |-
-
  | [[BD řada Va|Va]]    || 501–506 || 1'E1' n2t|| 1918        || [[ČKD|BMMF]] || 524.101–106 || [[Soubor:Lok 524.jpg|100px]]
+
  | [[BD řada Va|Va]]    || 501–506 || 1'E1' n2t|| 1918        || ČKD (BMMF) || 524.101–106 || [[Soubor:Lok 524.jpg|120px]]
  |-
  |-
-
  | [[BD řada VI|VI]]    || 81–84  || 1B n2  || 1873        || [[Maschinenfabrik Esslingen|Kessler]]/[[Karlsruhe]] ||    ||   
+
  | [[BD řada VI|VI]]    || 81–84  || 1B n2  || 1873        || Maschinenfabrik Esslingen/[[Karlsruhe]] ||    ||   
  |-
  |-
-
  | [[BD řada VII|VII]]  || 90–96  || 2'B n2  || 1887–1897 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]] || 253.301–307 ||   
+
  | [[BD řada VII|VII]]  || 90–96  || 2'B n2  || 1887–1897 || Wiener Neustädter Lokomotivfabrik || 253.301–307 ||   
  |-
  |-
-
  | [[BD řada VIII|VIII]] || 51–73  || 2'C n2  || 1898–1914 || [[Lokomotivfabrik der StEG]] || 354.425–447 || [[Soubor:BEB VIII 67.jpg|100px]]
+
  | [[BD řada VIII|VIII]] || 51–73  || 2'C n2  || 1898–1914 || Lokomotivfabrik der StEG || 354.425–447 || [[Soubor:BEB VIII 67.jpg|120px]]
  |-  
  |-  
  |-
  |-
Řádka 105: Řádka 107:
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Buštěhradská dráha}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]
[[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]
[[Kategorie:Zaniklé železniční společnosti]]
[[Kategorie:Zaniklé železniční společnosti]]

Aktuální verze z 2. 12. 2021, 12:49

Síť Buštěhradské dráhy

Buštěhradská dráha, zkratka B.E.B. (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855 - 1922 síť železnic v severozápadních Čechách.

Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou.

Obsah

Historie

Stanice Křimov, opuštěná trať do Reitzenhainu (2007)
Krušovický pivovar přepravoval pivo v chladících vozech BD (Železniční muzeum Lužná u Rakovníka; 2008)

Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena Buštěhradská železniční společnost (něm.: Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft), která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od Buštěhradu. V tamějším zámku mělo administrativní centrum jedno panství v majetku císaře Ferdinanda, proto se někdy usuzuje, že právě proto byla tato dráha pojmenována jako Buštěhradská. Pravdou však je, že Kladno bylo v době vzniku malým městečkem, kdežto Buštěhrad byl mnohem známější.

Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 – jednalo se o úsek Staré Kladno - Kralupy nad Vltavou o délce 20,5 km; V Kralupech byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka – Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově.

Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně společnost BD rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. 4. února 1871 byl zahájen provoz na novém, 83,8 km dlouhém úseku Lány - Chomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. V Chomutově vystavěla vlastní nádraží, které pak využívala společně s Ústecko-teplickou dráhou. 3. března 1872 byl zahájen provoz na úseku Smíchov - Hostivice. Tím získala BD nové spojení s Prahou, které bylo navíc sklonově příznivější, než dejvická větev. V původních plánech bylo postavit na Smíchově nové, reprezentativní nádraží. To se mělo nacházet v oblasti Na Knížecí, tato myšlenka však byla opuštěna a zůstalo u provizorního nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště[1]. Myšlenka nádraží Na Knížecí ožila po téměř 130 letech - v roce 2010 při výluce tramvajových tratí v oblasti Motola a Řep byla od 1. 6. zřízena na konci jedné z kolejí bývalého nákladového nádraží zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí s nástupištěm délky dvojdílné jednotky ř. 814. 1. srpna 1872 zahájila BD provoz na 57,7 km dlouhém jednokolejném úseku z Chomutova do Vejprt s odbočkou Křimov - Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána) s napojením na saskou železniční síť v Reitzenhainu. 1. března 1873 byl uveden do provozu dvanáctikilometrový úsek Chomutov - Kadaň - Prunéřov. Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky – 465 km. Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově založeného Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo. 1. ledna 1923 byla BD zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí ČSD.[2]

Vozidla

Z lokomotiv BD se zachovaly dvě ve sbírkách Národního technického muzea - lokomotiva Kladno z roku 1855 je nejstarší dochovanou lokomotivou v Čechách a bývalá IIIa 272 (ČSD 324.391) jako neprovozní exponát je v současné době v muzeu v Lužné u Rakovníka. Dále se zachoval stroj 300.619, který je v současné době také v Lužné.

Parní lokomotivy BD
Řada Číslo Uspořádání Rok výroby Výrobce řada ČSD Obrázek
I 101–105 C2' n2t 1855–1861 Lokomotivfabrik der StEG Lokomotiva kladno.jpg
Ia 401–422 C n2t 1890–1906 Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, Lokomotivfabrik Floridsdorf, ČKD (BMMF) 300.601–623 Parní lokomotiva v Lužné u Rakovníka (22).jpg
II 106–112 C n2 1863–1868 Lokomotivfabrik der StEG
III 113–170 C n2 1870–1873 Lokomotivfabrik der StEG, Lokomotivfabrik Floridsdorf 322.201–254
IIIa 180–277 C n2 1887–1907 Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, Lokomotivfabrik der StEG 324.301–396 BEB IIIa.jpg
IV 201–203 (do r. 1887)
301–306 		D n2 1884, 1890 Wiener Neustädter Lokomotivfabrik 412.001–006
IVa 351–355 D n2 1909 ČKD (BMMF) 413.101–105  
V 1–20 1B n2 1870–1872 Sächsische Maschinenfabrik/Chemnitz 232.201–220  
Va 501–506 1'E1' n2t 1918 ČKD (BMMF) 524.101–106 Lok 524.jpg
VI 81–84 1B n2 1873 Maschinenfabrik Esslingen/Karlsruhe
VII 90–96 2'B n2 1887–1897 Wiener Neustädter Lokomotivfabrik 253.301–307
VIII 51–73 2'C n2 1898–1914 Lokomotivfabrik der StEG 354.425–447 BEB VIII 67.jpg

Tratě BD

Trať Stavební délka[3]
(v km) 		první
otevření 		Dokon-
čení 		Poznámka
Dubny–Staré Kladno 002,690 5. listopad 1855 jen místní nákl. doprava
Wejhybka (Kladno)–Kralupy 024,813 23. únor 1856 23. únor 1872  
Praha (Bubna)–Lužná u Rakovníka
Lužná u Rakovníka - Chomutov
Chomutov–Cheb 		237,819 4. listopad 1863 1. březen 1873  
Lužná-Líšany – Rakovník 009,394 5. červen 1871 5. březen 1873 místní dráha
Březno u Chomutova–Kadaň-Prunéřov 010,251 9. listopad 1871  
Tršnice – Františkovy Lázně 004,129 9. prosinec 1871  
Praha-Smíchov–Hostivice 019,334 3. březen 1872
Chomutov–Křímov-(Reitzenhain) 036,243 12. květen 1872 23. srpen 1875 Úsek st. hranice - Reitzenhain ve vlastnictví Král. saských státních drah, pronajatý
Chomutov–Vejprty hranice 035,144 12. květen 1872 Místní dráha; Úsek Vejprty – st. hranice pronajat Král. saským státním drahám
Sokolov-st. hranice(–Klingenthal) 027,786 1. červen 1876 1. říjen 1886 místní dráha;Úsek st. hranice–Klingenthal majetkem Král. saských státních drah
Krupá–Kolešovice 012,311 15. září 1883 místní dráha
Celkem: 419,914 roku 1910 obnášela celková délka včetně uhelných a průmyslových drah (61,50 km) ~281 km


Tratě provozované BD

Literatura

  • Walter Rollmann: Eisenbahngeographie der Sudetenländer. Zahn & Jaensch, Dresden 1935 [Prag, phil. Diss.] ÖNB
  • Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland. Bufe-Fachbuchzentrum, München 1991, ISBN 3-922138-42-X

Viz též

Reference

  1. ↑ Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.
  2. ↑ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel
  3. ↑ Geschichte der Eisenbahn der österreichisch-ungarischen Monarchie, IV. Band, k.u.k. Hofbuchhandkung & k.u.k. Hofbuchdruckerei Karl Prochaska, Wien-Techen-Leipzig, 1899, Seiten 331–332

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Buštěhradská dráha
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha“