Železniční trať Praha - Rakovník

Z Multimediaexpo.cz

Železniční trať Praha – Kladno – Rakovník (číslo trati 120) je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy, která v úseku Praha - Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu lze považovat za typickou příměstskou železnici.

Historie

Předchůdcem trati byla v úseku Bruska (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – Stochov od roku 1830 Lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o rozchodu kolejí 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na podmokelskou Státní dráhu. V důsledku revoluce roku 1848 byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do Kralup. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku 1863 (provoz zahájen 4. listopadu) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Zestátněna byla roku 1923.

Po mnoho let byl úsek Praha – Kladno ve veřejném jízdním řádu součástí tratě číslo 12, později 120, v trase Praha – Kladno – Žatec – Chomutov. Od 9. prosince 2007 byl úsek Kladno – Chomutov převeden k trati 124 a naopak dosavadní úsek trati 124 Kladno – Rakovník byl připojen k trati 120. Současně byl od prosince 2007 v jízdním řádu úsek Praha – Kladno označen jako linka S5 systému Esko.

Trasování

Dopravní význam

V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje Kladnem a Prahou a pro spojení Rakovníka s Kladnem.

Budoucnost

V současnosti již probíhá příprava dlouho diskutovaného záměru modernizace (zdvojkolejnění a elektrizace) této trati známého jako PRaK či modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně.

Dřívější názvy stanic

Praha-Dejvice dříve Bruska
Praha-Liboc - zastávka zrušena 1984 (se zastávkou v Liboci se počítá v rámci modernizace tratě)
Praha-Ruzyně dříve Rusín, název stanice se měnil s názvem pražské čtvrtě Ruzyně
Jeneč dříve Jenč
Kladno dříve Vejhybka
Kamenné Žehrovice dříve Smečno-Šternberk, předtím Mrakov (do 1. července 1881)
Stochov dříve Lány
Lužná u Rakovníka dříve Lužná-Lišany^[1]

Reference

↑ ŘIVNÁČ, František. Řivnáčův průvodce po královstvím Českém. Praha : Nakladatelství Baset, 2001. ISBN 80-86223-18-3. Kapitola VII. Dráha Buštěhradská, s. 251. (česky)

Literatura

BAŠTA, Jan. Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha : vl.n., 1868. Dostupné online.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ŘIVNÁČ, František. Řivnáčův průvodce po královstvím Českém. Praha : Nakladatelství Baset, 2001. ISBN 80-86223-18-3. Kapitola VII. Dráha Buštěhradská, s. 251. (česky)

[1]