Půda (pedologie)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 3. 9. 2013, 09:16

Půda je nejsvrchnější vrstvou zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.

Základní členění půdních horizontů

V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií. Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.[1] Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Obsah

Složení a vlastnosti půd

Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka. Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok. Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí roslin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší. Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.

Fyzikální vlastnosti

Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.

Chemické vlastnosti

Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.

Klasifikace půd

Podrobnější informace naleznete na stránce: Taxonomické kategorie půd (ČR)

Český taxonomický klasifikační systém půd[2] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:

  • Referenční třída půd: Leptosoly
    • Půdní typ: Litozem (symbol LI)
    • Půdní typ: Ranker (RN)
    • Půdní typ: Rendzina (RZ)
    • Půdní typ: Pararendzina (PR)
  • Referenční třída půd: Regosoly
    • Půdní typ: Regozem (RG)
  • Referenční třída půd: Fluvisoly
    • Půdní typ: Fluvizem (FL)
    • Půdní typ: Koluvizem (KO)
  • Referenční třída půd: Vertisoly
    • Půdní typ: Smonice (SM)
  • Referenční třída půd: Andosoly
    • Půdní typ: Andozem (AD)
  • Referenční třída půd: Černosoly
  • Referenční třída půd: Luvisoly
    • Půdní typ: Šedozem (SE)
    • Půdní typ: Hnědozem (HN)
    • Půdní typ: Luvizem (LU)
  • Referenční třída půd: Kambisoly
    • Půdní typ: Kambizem (KA)
    • Půdní typ: Pelozem (PE)
  • Referenční třída půd: Podzosoly
    • Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
    • Půdní typ: Podzol (PZ)
  • Referenční třída půd: Stagnosoly
    • Půdní typ: Pseudoglej (PG)
    • Půdní typ: Stagnoglej (SG)
  • Referenční třída půd: Glejsoly
    • Půdní typ: Glej (GL)
  • Referenční třída půd: Organosoly
    • Půdní typ: Organozem (OR)
  • Referenční třída půd: Salisoly
    • Půdní typ: Solončak (SK)
  • Referenční třída půd: Natrisoly
  • Referenční třída půd: Antroposoly
    • Půdní typ: Kultizem (KU)
    • Půdní typ: Antrozem (AN)

Charakteristika některých půdních typů

  • Stepní půda se nacházejí v mírně vlhkých oblastech.
  • Černozem je půda s velkým obsahem humusu.
  • Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
  • Šedozem vzniká v listnatých lesích mírného pásu.
  • Rendzina málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů
  • Hnědozem přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu
  • Nivní půdy vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek

Půdotvorné faktory

  • Matečná hornina
    • skalní horniny a jejich zvětraliny (regolith)
    • sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše)
    • starší půdy (půdní sedimenty)
    • je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout
  • Klima
    • přímé působení:
      • změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů
      • změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin
    • nepřímé působení prostřednictvím vegetace
  • Organismy (edafon)
    • intenzita jejich aktivity záleží na:
      • úživnosti půdy
      • klimatu

Podmínky půdotvorného procesu

  • Reliéf
    • největší význam má:
      • výšková poloha
      • svažitost
      • expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
      • terénní deprese
    • ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
  • Čas
    • čas nutný k průběhu dějů

Literatura

  • HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s.  

Reference

  1. ↑ HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 110.  
  2. ↑ Taxonomický klasifikační systém půd ČR


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%AFda_(pedologie)“