Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Vltavská kaskáda
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 30. 6. 2013, 10:02
Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě. Jde o celkem 9 přehrad, z nichž první byly budovány ve 30. letech 20. století. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno). Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.
Obsah |
Přehled přehrad
| říční km | přehradní jezero | výstavba | nadmořská výška (m) | rozloha km² | délka km | šířka km | maximální hloubka (m) | objem mil.m³ | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 329,5 | Lipno I | 1952-59 | 725,6 | 48,7 | 48 | 10 | 21,5 | 306,000 | |
| 319,1 | Lipno II | 557,6 | 0,325 | 7 | 11,5 | 1,685 | |||
| 210,4 | Hněvkovice | 1986–92 | 376,5 | 2,68 | 27 | 21,100 | [1] | ||
| 200,4 | Kořensko | 1986–91 | 353 | [2] | |||||
| 144,6 | Orlík | 1954–66 | 330 | 27,3 | 68 | 74 | 720,000 | [3] | |
| 134,7 | Kamýk | 1956–62 | 17 | [4] | |||||
| 91,5 | Slapy | 1951–54 | 271 | 13,92 | 58 | [5] | |||
| 84,4 | Štěchovice | 1937–45 | 1,14 | 9,4 | 22,5 | 11,200 | [6] | ||
| 71,4 | Vrané | 1930–36 | 2,51 | 13 | 9,7 | 11,1 | [7] |
Historie
První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny. První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely. Účelem výstavby Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie. Vedlejšími přínosy byla ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost Labe pod Mělníkem. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3/s, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3/s.[8] Také technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu. Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání. Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven kostelík v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.
Související články
Literatura
- Elektrotechnika v Praze. Praha : Elektrotechnický svaz československý, 1930. Dostupné online. - kapitola Středovltavské vodní elektrárny, s. 26-28.
Reference
- ↑ plavební komora nedokončena
- ↑ s plavební komorou
- ↑ plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno
- ↑ s plavební komorou
- ↑ výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
- ↑ s plavební komorou, původně i s propustí pro vory
- ↑ s plavební komorou
- ↑ Povodí Vltavy - zpráva o povodni 2002 http://www.pvl.cz/files/zprava_2002.pdf
Externí odkazy
- Vltavská kaskáda (stručný přehled na webu Povodí Vltavy)
- Seznam vybraných nádrží ve správě Povodí Vltavy
- Potenciál splavnění vltavské vodní cesty (CityPlan spol. s r. o. 2004–2005)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |