V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Douglas DC-3

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(Vznik letadla + soubory)
(BT-67)
 
Řádka 26: Řádka 26:
Během výroby bylo na Dakoty namontováno mnoho variant motorů, nejrozšířenější byly ale hvězdicové motory [[Pratt & Whitney R-1830]] Double Wasp, [[Wright R-1820]] Cyclone a Pratt & Whitney R-2000. Některé Dakoty používaly motory [[Rolls-Royce Dart]] nebo [[turbovrtulový motor|turbovrtulové]] [[Armstrong Siddeley Mamba]].
Během výroby bylo na Dakoty namontováno mnoho variant motorů, nejrozšířenější byly ale hvězdicové motory [[Pratt & Whitney R-1830]] Double Wasp, [[Wright R-1820]] Cyclone a Pratt & Whitney R-2000. Některé Dakoty používaly motory [[Rolls-Royce Dart]] nebo [[turbovrtulový motor|turbovrtulové]] [[Armstrong Siddeley Mamba]].
-
Z Dakoty byl odvozen letoun [http://en.wikipedia.org/wiki/Basler_BT-67 Basler BT-67]. Jde o renovaci Dakot, kdy se jim prodlouží [[trup letadla|trup]] o 3 stopy, na vybraných místech zesílí [[drak letadla|drak]] a jsou opatřeny turbovrtulvými motory PT-6.
+
Z Dakoty byl odvozen letoun <ext>http://en.wikipedia.org/wiki/Basler_BT-67 ::Basler BT-67</ext>. Jde o renovaci Dakot, kdy se jim prodlouží [[trup letadla|trup]] o 3 stopy, na vybraných místech zesílí [[drak letadla|drak]] a jsou opatřeny turbovrtulvými motory PT-6.
Letouny DC-3 zakoupily i [[Československé státní aerolinie]], kde létaly až do roku [[1960]].  
Letouny DC-3 zakoupily i [[Československé státní aerolinie]], kde létaly až do roku [[1960]].  

Aktuální verze z 19. 12. 2016, 12:44

Douglas DC-3
Dc3.takeoff.thales.arp.jpg
Start Dakoty DC-3 (G-ANAF, 2005)
Základní charakteristika
Určení dopravní/transportní letoun
Výrobce Douglas Aircraft
Konstruktér Arthur E. Raymond
První let 17. prosince 1935
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno okolo 13 000 ks
Varianty C-47 Skytrain
Uživatel
Dopravní letoun Douglas DC-3S
Kokpit Dakoty

Douglas DC-3 Dakota je vrtulový letoun s pevnými nosnými plochami, jehož výkony způsobily ve 30. a 40. letech revoluci v letecké dopravě. Díky jeho trvajícímu dopadu na letecký průmysl a druhou světovou válku je většinou považován za jednoho z nejvýznamnějších transportních letounů, které kdy byly vyrobeny.

10 655 ks bylo vyrobeno v Santa Monice a Long Beach v Kalifornii v civilních i armádních verzích. Přes 2000 ks bylo licenčně vyrobeno v SSSR jako Lisunov Li-2 ( v kódu NATO: Cab). 485 ks bylo vyrobeno v Japonsku jako L2D Typ 0. Ještě v roce 1998 bylo ve službě přes 400 letounů DC-3.

Název "Dakota" letounu přidělila britská RAF když si objednala jejich vojenskou verzi. V USA vojenská verze dostala jméno C-47 Skytrain

Během výroby bylo na Dakoty namontováno mnoho variant motorů, nejrozšířenější byly ale hvězdicové motory Pratt & Whitney R-1830 Double Wasp, Wright R-1820 Cyclone a Pratt & Whitney R-2000. Některé Dakoty používaly motory Rolls-Royce Dart nebo turbovrtulové Armstrong Siddeley Mamba.

Z Dakoty byl odvozen letoun Basler BT-67. Jde o renovaci Dakot, kdy se jim prodlouží trup o 3 stopy, na vybraných místech zesílí drak a jsou opatřeny turbovrtulvými motory PT-6.

Letouny DC-3 zakoupily i Československé státní aerolinie, kde létaly až do roku 1960.

Obsah

Vznik

Letoun DC-3 vznikl na požadavek techniků a obchodníků letecké společnosti American Airlines na lůžkovou úpravu typu Douglas DC-2, který by ve flotile dopravce nahradil na transkontinentálních linkách zastaralé dvouplošníky Curtiss AT-32 Condor. Prezident přepravce AA Cyrus R. Smith přesvědčil Donalda Douglase na zakázku a stavbu dvaceti kusů lůžkových DC-2.

Technický náměstek AA Bill Littlewood se svým zástupcem Kirchnerem navrhli po konzultaci s obchodníky základní požadavky na nový typ. Měl být rychlostí, nosností a doletem výkonnější než DC-2. Prostorností a komfortem měl odpovídat strojům Curtiss Condor. Za pohon byly vybrány hvězdicové motory Wright Cyclone SGR-1820-G5 o výkonu po 661 kW, které byly o 35% výkonnější, než dosavadní pohonné jednotky SGR-1820F. Trup měl být širší o 0,66 m a delší o jednu řadu sedadel. Celý projekt však zachovával 85% z původní konstrukce DC-2.

Návrhu nového typu se ujal tým pod vedením Arthura Raymonda, do nějž patřil statik Lee Atwood a aerodynamici dr. Balley „Doc“ Oswald a A. L. Klein. Oproti DC-2 vzrostlo rozpětí, plocha i štíhlost křídla. Po testech v aerodynamickém tunelu byla provedena další aerodynamická zlepšení. Zvětšena byla kýlovka a směrové kormidlo, poskytující dostatečný vyrovnávací moment pro případný let na jeden motor, i vodorovné ocasní plochy.

Na připomínky pilotů a uživatelů DC-2 se v novém typu objevilo plně zdvojené vybavení letovými přístroji a autopilot firmy Sperry. Přistávací reflektory se přestěhovaly z přídě trupu do náběžné hrany křídla, zvětšen byl také zdvih hydropneumatických tlumičů zesíleného podvozku.

Vnitřní vybavení kabiny pro cestující vzniklo, tak jako u typu Douglas DC-1, nejprve v maketě. Zvažovala se šířka sedadel a lůžek i umístění kuchyňky.

Specifikace (DC-3)

Detail motoru

Technické údaje

  • Osádka: 2–3
  • Kapacita: 21-32 cestujících
  • Rozpětí: 29 m
  • Délka: 19,7 m
  • Výška: 5,16 m
  • Nosná plocha: 91,7 m2
  • Plošné zatížení: 125 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 8 300 kg
  • Vzletová hmotnost: 11 400 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 12 700 kg
  • Pohonná jednotka: 2× hvězdicový motor Pratt & Whitney Twin Wasp S1C3G
  • Výkon pohonné jednotky: 895 kW (1200 hp)

Výkony

  • Maximální rychlost: 381 km/h
  • Cestovní rychlost: 274 km/h
  • Dostup: 7 300 m
  • Stoupavost: 5,73 m/s
  • Dolet: 1 650 km
  • Poměr výkon/hmotnost: 157 W/kg

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Douglas DC-3
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Douglas DC-3
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Douglas_DC-3“