Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Barack Obama

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení)
(vylep.)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[Soubor:Nobel prize medal.png|60px|left|Nositel Nobelovy ceny]]
[[Soubor:Nobel prize medal.png|60px|left|Nositel Nobelovy ceny]]
 +
[[File:President Barack Obama.jpg|thumb|260px|Barack Obama — [[Prezident Spojených států amerických|prezident USA]]<br />Oválná pracovna, 6.&nbsp;prosince 2012]]
{{Infobox Politik
{{Infobox Politik
|jméno = Barack Obama
|jméno = Barack Obama
Řádka 34: Řádka 35:
|poznámky =
|poznámky =
|}}
|}}
-
'''Barack Hussein Obama''' (* [[4. srpen|4. srpna]] [[1961]]) je současný 44. [[Prezident Spojených států amerických|prezident USA]] a první [[Afroameričané|afroameričan]] v tomto úřadu. V letech [[2005]] až [[2008]] zastával úřad [[Senát Spojených států amerických|senátora]] za stát [[Illinois]].
+
'''Barack Hussein Obama''' (* [[4. srpen|4. srpna]] [[1961]], [[Honolulu]], [[Havaj|Hawaii]]) je od [[20. leden|20.&nbsp;ledna 2009]] stávající 44.&nbsp;[[prezident Spojených států amerických]] a první [[Afroameričané|Afroameričan]] v&nbsp;tomto úřadu. Roku 1992 vstoupil do [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], za kterou zasedal v&nbsp;senátech státu [[Illinois]] a&nbsp;později v&nbsp;americkém [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]]. V&nbsp;roce 2009 se stal nositelem [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] a časopis ''[[Time]]'' jej v&nbsp;letech [[2008]] a&nbsp;[[2012]] vyhlásil ''[[Osobnost roku časopisu Time|Osobností roku]]''. V&nbsp;listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a&nbsp;obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky.
== Osobní život a vzdělání ==
== Osobní život a vzdělání ==
-
[[Soubor:Barack Obama in New Hampshire.jpg|thumb|left|Obama (New Hampshire, 2007)]]
+
[[Soubor:Barack Obama in New Hampshire.jpg|thumb|260px|Obama (New Hampshire, 2007)]]
-
Barack Obama se narodil do rodiny [[Keňa|keňského]] otce Baracka Husseina Obamy a [[Spojené státy americké|americké]] matky (bělošky) Stanley Ann Dunhamové (zemřela v polovině 90. let na [[rakovina|rakovinu]], vystudovala na [[Havajská univerzita|Havajské univerzitě]] [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologii]]). Část dětství strávil v [[Honolulu]] na [[Havaj]]i. Otec od rodiny záhy odešel, neboť získal [[stipendium]] na [[Harvard University|Harvardu]] (po studiích se vrátil do rodné [[Keňa|Keni]], kde byl činný v místní politice, pocházel z [[Kmen Luo|kmene Luo]], zemřel při automobilové nehodě).  Od svých šesti do deseti let žil v [[Jakarta|Jakartě]] v [[Indonésie|Indonésii]] se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem. V roce [[1971]] byl poslán zpět k prarodičům na [[Havaj]], kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela [[2. listopad]]u 2008 na [[rakovina|rakovinu]]). Prarodiče mu zaplatili soukromou elitní akademii Punahou School v [[Honolulu]]. Matka se rozvedla a vrátila se na [[Havaj]]. Po absolvování Punahou School si překvapivě vybral Occidental College v [[Los Angeles]], aby si vyjasnil svůj rasový původ. Během studia ([[1981]]) přestupuje na [[Columbia University]], kde v roce [[1983]] získal titul bakaláře při studiu [[politologie]].  
+
=== Původ a mládí ===
 +
Barack Obama se narodil do rodiny matky Stanley Ann Dunhamové ([[Američané|americká]] běloška), jeho otcem byl Barack Hussein Obama, který pocházel z&nbsp;kmene Luo v [[Keňa|Keni]] (která v té době byla ještě kolonií [[Spojené království|Spojeného království]]). Otec byl vzděláním ekonom a studoval na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]] v&nbsp;USA. Od rodiny záhy odešel a&nbsp;vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal vládním úředníkem. Zemřel v&nbsp;hlavním městě [[Nairobi]] při automobilové nehodě v&nbsp;roce [[1982]]. Obamova matka vystudovala na [[Havajská univerzita|Havajské univerzitě]] obor [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologie]] a&nbsp;zemřela v&nbsp;polovině 90.&nbsp;let na [[rakovina|rakovinu]].
-
Po studiích pracoval v [[New York]]u jako komunitní pracovník. V roce [[1985]] po nabídce odchází do [[Chicago|Chicaga]], aby zde působil jako terénní komunitní pracovník v největší chudinské černošské čtvrti na světě [[Far South Side]]. Po smrti 1. afroamerického starosty [[Chicago|Chicaga]] [[Harold Washington|Harolda Washingtona]], který díky právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření pro menšiny, se rozhodl studovat na Právnické fakultě [[Harvard University|Harvardovy univerzity]], kde byl zvolen prvním afroamerickým předsedou prestižního školního časopisu [[Harvard Law Review]].  Právnickou fakultu [[Harvard University|Harvardovy univerzity]] ukončil roku [[1991]] s vyznamenáním. V roce [[1992]] se oženil s afroamerickou právničkou [[Michelle Obamová|Michelle Robinsonovou]], se kterou se seznámil při školní praxi. Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhoduje pro Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranou [[Lidská práva|lidských práv]]. V letech [[1993]]–[[2004]] přednášel ústavní právo na [[University of Chicago|Chicagské univerzitě]].<ref name="MENDELL">MENDELL, D.: ''Obama: Od slibu k činu''. Praha: Práh, 2008</ref> V roce [[1995]] napsal svou autobiografii ''Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví'' (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritence), která se v roce [[2004]] stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce [[2006]] [[Grammy Award|cenu Grammy]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=74667 Centrum.cz – U2 porazili Careyovou 5:3]</ref> V roce [[2006]] napsal knihu ''Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu'' (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).
+
Obama strávil své rané dětství v [[havaj]]ském [[Honolulu]], avšak od svých šesti do deseti let žil v&nbsp;hlavním městě [[Indonésie]] [[Jakarta|Jakartě]] se svojí matkou a&nbsp;nevlastním otcem Lolo Soetorem,<ref>SAILER, S.: ''America's Half-Blood Prince: Barack Obama's "Story of Race and Inheritance"''. VDARE Books. 2009. ISBN 978-0-578-00037-4 s. XVIII</ref> za kterého se Dunhamová vdala v roce 1965. V&nbsp;roce [[1971]] byl poslán zpět k&nbsp;prarodičům na [[Havaj]], kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o&nbsp;něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela [[2.&nbsp;listopad]]u 2008 na [[rakovina|rakovinu]]). Prarodiče mu zaplatili soukromé studium na akademii Punahou School v&nbsp;Honolulu. Matka se rozvedla a&nbsp;vrátila se na Havaj.
 +
=== Přehled Obamova vzdělání ===
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
!Ročníky
 +
!Roky
 +
!Škola
 +
!Místo
 +
!Typ
 +
!Poznámky
 +
|-
 +
|mateřská škola
 +
|1966–1967
 +
|obecná škola Noelani
 +
|Honolulu, Havaj
 +
||veřejná
 +
|
 +
|-
 +
|1. až 3. třída
 +
|1968–1970
 +
|škola sv. Františka z&nbsp;Assisi
 +
|[[Jakarta]], [[Indonésie]]
 +
|soukromá, katolická
 +
|
 +
|-
 +
|4. třída
 +
|1970–1971
 +
|státní obecná škola Menteng 01
 +
|Jakarta, Indonésie
 +
|veřejná
 +
|
 +
|-
 +
|5.-12. třída
 +
|1971–1979
 +
|škola Punahou
 +
| Honolulu, Havaj
 +
|soukromá
 +
|středoškolský diplom, 1979
 +
|-
 +
|1.–2. ročník
 +
|1979–1981
 +
|Occidental College
 +
|[[Los Angeles]], [[Kalifornie]]
 +
|soukromá
 +
|přestup na Columbia University
 +
|-
 +
|3.–4. ročník
 +
|1981–1983
 +
|Columbia College of Columbia University
 +
|[[New York|New York City]]
 +
|soukromá
 +
|B.A. (Bachelor of Arts), [[politologie]] se zaměřením na [[mezinárodní vztahy]]
 +
|-
 +
|1L-3L
 +
|1988–1991
 +
| Harvardova univerzita, ''Harvard Law School''
 +
| Cambridge, [[Massachusetts]]
 +
|soukromá
 +
|studium práv, [[Doktor práv|J.D.]], ''[[magna cum laude]]'', prezident časopisu ''Harvard Law Review''
 +
|}
 +
 +
=== Vysokoškolské studium ===
 +
Po absolvování Punahou School v roce [[1979]] si Obama pro další studium překvapivě vybral Occidental College v&nbsp;[[Los Angeles]]. Při pobytu v&nbsp;[[Kalifornie|Kalifornii]] si vyjasnil svoji rasově smíšenou identitu. V roce [[1981]] přestoupil na známou [[Columbia University]], kde v&nbsp;roce [[1983]] získal titul bakaláře při studiu [[politologie]]. Během studií se zajímal např. o jaderné odzbrojování.<ref>[http://www.theblaze.com/stories/2012/08/08/5-facts-we-know-about-obamas-college-years/ 5 Facts We Know About Obama's College Years]</ref> Jeho studijní průměr byl 2,6.<ref>[http://dailycaller.com/2012/11/02/wealthy-columbia-univ-donor-school-told-me-obama-had-2-6-gpa/ Wealthy Columbia Univ. donor: School told me Obama had 2.6 GPA]</ref>
 +
 +
Po studiích se přestěhoval do [[New York]]u, kde pracoval jako komunitní pracovník. V roce [[1985]] přijal nabídku práce v&nbsp;[[Chicago|Chicagu]] jako terénní pracovník v&nbsp;tamější velké chudinské čtvrti [[Far South Side]] s&nbsp;převážně černošským obyvatelstvem. Po smrti prvního afroamerického starosty [[Chicago|Chicaga]] [[Harold Washington|Harolda Washingtona]], který díky svému právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření ve prospěch menšin, se Obama rozhodl studovat na Právnické fakultě (''Law School'') [[Harvardova univerzita|Harvardovy univerzity]] v&nbsp;[[Boston]]u. Zde byl brzy zvolen prvním afroamerickým [[šéfredaktor]]em prestižního školního časopisu [[Harvard Law Review]]. Právnickou fakultu této univerzity ukončil roku [[1991]] s&nbsp;vyznamenáním.
 +
 +
=== Sňatek a rodina ===
 +
[[Soubor:Barack Obama family portrait 2011.jpg|thumb|260px|První rodina Spojených států amerických: Barack&nbsp;Obama s&nbsp;manželkou [[Michelle Obamová|Michelle]] a&nbsp;dcerami.]]
 +
 +
V roce [[1992]] se Barack Obama oženil s afroamerickou právničkou [[Michelle Obamová|Michelle Robinsonovou]], se kterou se seznámil při praxi v&nbsp;advokátní kanceláři. Mají spolu dvě dcery; Malia Ann se narodila v&nbsp;roce [[1998]] a&nbsp;Natasha v&nbsp;roce [[2001]].
 +
 +
=== Právnická a publicistická činnost ===
 +
Přes velké množství nabídek z&nbsp;renomovaných advokátních kanceláří se rozhodl pro kancelář Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a&nbsp;ochranou [[Základní lidská práva|lidských práv]]. V&nbsp;letech [[1993]]–[[2004]] přednášel ústavní právo na [[University of Chicago|Chicagské univerzitě]].<ref name="MENDELL">MENDELL, D.: ''Obama: Od slibu k činu''. Praha: Práh, 2008</ref>
 +
 +
V&nbsp;roce [[1995]] napsal svou autobiografii ''Sny mého otce: Příběh rasy a&nbsp;dědictví'' (Dreams from My Father: A&nbsp;Story of Race and Inheritance), která se v&nbsp;roce [[2004]] stala bestsellerem a&nbsp;její mluvená verze získala v&nbsp;roce [[2006]] [[Grammy Award|cenu Grammy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| periodikum = aktualne.centrum.cz
 +
| datum vydání =
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = U2 porazili Careyovou 5:3
 +
| url = http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=74667
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu =
 +
| vydavatel =
 +
| jazyk =
 +
}}</ref>
 +
 +
V roce [[2006]] napsal Obama další knihu s názvem ''Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu'' (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).
=== Sourozenci Baracka Obamy ===
=== Sourozenci Baracka Obamy ===
-
* Abongo Obama (*1958) - zvaný Malik
+
Obama má následujících osm žijících nevlastních sourozenců ze strany otce a matky. Jeden bratr již zemřel.
-
* Auma Obama (*1960) - sestra
+
-
* Abo Obama (*1968)
+
* Abongo Obama (* 1958) – zvaný Malik
-
* Bernard Obama (*1970)
+
* [[Auma Obama]] (* 1960) – sestra, vystudovala [[germanistika|germanistiku]] v [[Německo|Německu]], kde žila 16 let (1980–1996). Získala zde doktorát (Dr. phil.). Nyní pracuje v&nbsp;[[Keňa|Keni]].
 +
* Abo Obama (* 1968)
 +
* Bernard Obama (* 1970)
* Mark Ndesandjo
* Mark Ndesandjo
-
* David Ndesandjo (+)
+
* David Ndesandjo (zemřel)
* Joseph Ndesandjo
* Joseph Ndesandjo
-
* Maya Soetoro-Ng - sestra
+
* [[Maya Soetoro-Ng]] – sestra
-
* George Husajn Obama
+
* George Hussein Obama
== Politická kariéra ==
== Politická kariéra ==
-
[[Soubor:USPresidentialSeal.jpg|left|60px]]
+
[[Soubor:USPresidentialSeal.jpg|right|160px]]
=== Senát ===
=== Senát ===
{{Infobox Vláda USA
{{Infobox Vláda USA
Řádka 127: Řádka 218:
}}
}}
-
Roku [[1997]] byl poprvé zvolen do [[Senát státu Illinois|Senátu státu Illinois]], kde sloužil do roku [[2004]]. V roce [[2000]] neúspěšně kandidoval do [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]], když prohrál o 30 %. V roce [[2003]] pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora [[Spojené státy americké|Spojených států]] a začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní [[David Axelrod]], který pro něj pracoval i v prezidentské kampani. V demokratických primárkách vyhrává s 53% všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: "Yes, we can" ("Ano, my můžeme" - jako odpověď na snahu o změnu)<ref name="MENDELL"/>.
+
Roku [[1997]] byl poprvé zvolen do [[Senát státu Illinois|Senátu státu Illinois]], kde sloužil do roku [[2004]]. V roce [[2000]] neúspěšně kandidoval do [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]], když prohrál o 30 %. V roce [[2003]] pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora [[Spojené státy americké|Spojených států]] a začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní [[David Axelrod]], který pro něj pracoval i v prezidentské kampani. V demokratických primárkách vyhrává s 53% všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: "Yes, we can" ("Ano, my můžeme" - jako odpověď na snahu o&nbsp;změnu).<ref name="MENDELL"/>
V roce [[2004]], na konventu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], přednesl hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity, a v témže roce byl zvolen do  [[Senát Spojených států amerických|Senátu Spojených států]]. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % jeho [[Republikánská strana (USA)|republikánského]] kandidáta Afroameričana Alana Keyese, což byl největší rozdíl v historii<ref name="MENDELL"/>. Byl v pořadí pátým [[Afroameričané|Afroameričanem]], který se stal americkým senátorem, a jediným, který byl kdy zvolen prezidentem Spojených států.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/osm-duvodu-proc-se-novym-americkym-prezidentem-stal-obama-pn0-/zahranicni.asp?c=A081105_171503_zahranicni_kot Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama]</ref>
V roce [[2004]], na konventu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], přednesl hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity, a v témže roce byl zvolen do  [[Senát Spojených států amerických|Senátu Spojených států]]. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % jeho [[Republikánská strana (USA)|republikánského]] kandidáta Afroameričana Alana Keyese, což byl největší rozdíl v historii<ref name="MENDELL"/>. Byl v pořadí pátým [[Afroameričané|Afroameričanem]], který se stal americkým senátorem, a jediným, který byl kdy zvolen prezidentem Spojených států.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/osm-duvodu-proc-se-novym-americkym-prezidentem-stal-obama-pn0-/zahranicni.asp?c=A081105_171503_zahranicni_kot Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama]</ref>
Řádka 153: Řádka 244:
=== Vyšetřování pokusu o atentát ===
=== Vyšetřování pokusu o atentát ===
-
Americké úřady zatkly v [[Denver]]u čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly Obamu zabít. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní stanice [[CBS]]34 a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování ([[FBI]]) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna během Obamova projevu na sjezdu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], který jej má oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidenta [[Spojené státy americké|USA]].<ref>[http://prave-ted.respekt.cz/V-USA-zatceny-ctyri-osoby-podezrele-ze-chtely-zabit-Obamu.html Respekt.cz – V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu]</ref>
+
Americké úřady zatkly v [[Denver]]u čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly Obamu zabít. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní stanice [[CBS]] a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování ([[FBI]]) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna během Obamova projevu na sjezdu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], který jej má oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidenta [[Spojené státy americké|USA]].<ref>[http://prave-ted.respekt.cz/V-USA-zatceny-ctyri-osoby-podezrele-ze-chtely-zabit-Obamu.html Respekt.cz – V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu]</ref>
== Prezident ==
== Prezident ==
Řádka 171: Řádka 262:
19. ledna 2010 totiž došlo k doplňovacím senátním volbám v [[Massachusetts]]. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20% náskok. Nicméně republikán [[Scott Brown]] postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátku [[Martha Coakley|Marthu Coakley]] nakonec s tímto tématem porazil o 5&nbsp;% hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze protlačit reformu, co nejdříve, vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu a tím pádem i schopnost čelit republikánskému [[filibustering]]u. Tak se stal Senát pro stávající koncepce reformy neprůchodný. 21. ledna pak padla i možnost pokusit se protlačit beze změn senátní verzi, když [[Nancy Pelosi]] přiznala, že pro takový tah nesežene ve Sněmovně dost hlasů.<ref>http://www.onenewsnow.com/Politics/Default.aspx?id=863678</ref> Přesto se na konec 21. března zdravotnickou reformu podařilo schválit v Kongresu, kdy pro hlasovalo 219 demokratů a 34 bylo proti, stejně jako všichni republikáni.<ref>http://zpravy.idnes.cz/deset-americkych-statu-chce-obamovu-zdravotni-reformu-napadnout-u-soudu-1qj-/zahranicni.asp?c=A100323_152155_zahranicni_ipl</ref> Republikánské státy na to zareagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území a vůči jejich občanům a zároveň oznámily úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu.
19. ledna 2010 totiž došlo k doplňovacím senátním volbám v [[Massachusetts]]. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20% náskok. Nicméně republikán [[Scott Brown]] postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátku [[Martha Coakley|Marthu Coakley]] nakonec s tímto tématem porazil o 5&nbsp;% hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze protlačit reformu, co nejdříve, vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu a tím pádem i schopnost čelit republikánskému [[filibustering]]u. Tak se stal Senát pro stávající koncepce reformy neprůchodný. 21. ledna pak padla i možnost pokusit se protlačit beze změn senátní verzi, když [[Nancy Pelosi]] přiznala, že pro takový tah nesežene ve Sněmovně dost hlasů.<ref>http://www.onenewsnow.com/Politics/Default.aspx?id=863678</ref> Přesto se na konec 21. března zdravotnickou reformu podařilo schválit v Kongresu, kdy pro hlasovalo 219 demokratů a 34 bylo proti, stejně jako všichni republikáni.<ref>http://zpravy.idnes.cz/deset-americkych-statu-chce-obamovu-zdravotni-reformu-napadnout-u-soudu-1qj-/zahranicni.asp?c=A100323_152155_zahranicni_ipl</ref> Republikánské státy na to zareagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území a vůči jejich občanům a zároveň oznámily úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu.
 +
== Prezidentské volby 2012 ==
 +
[[6. listopad|6.&nbsp;listopadu]] [[2012]] se konaly v&nbsp;USA [[Prezidentské volby v USA 2012|prezidentské volby]], ve kterých Obama porazil svého konkurenta, [[Republikánská strana (USA)|republikánského]] kandidáta [[Mitt Romney|Mitta Romneyho]] a&nbsp;obhájil svůj úřad na další čtyři roky (do ledna 2017). K&nbsp;vítězství bylo zapotřebí získat 270&nbsp;volitelských hlasů (''electoral vote''). Obama získal 332&nbsp;volitelských hlasů včetně těch za stát [[Florida|Floridu]], kde se hlasy voličů musely přepočítávat. Byl úspěšný také u&nbsp;většiny voličů (''popular vote''), a&nbsp;sice poměrem hlasů 50,5 % (Obama) ku 48,0 % (Romney).<ref>http://www.realclearpolitics.com/epolls/2012/president/us/general_election_romney_vs_obama-1171.html (staženo 8. listopadu 2012)</ref>
 +
 +
== Ekonomika ve druhém období ==
 +
Během druhého období se Obamovi podařilo velmi snížit deficit rozpočtu až na 2,5% HDP (k roku 2014). Též se mu podařilo snížit nezaměstnanost na 6% (k roku 2014). Růst HDP byl velmi rychlý, kromě Q1 2014, kdy klesl z důvodu tuhé zimy a menšího vytváření zásob, a ve Q2 2014 je opět očekáván růst 3,5%. Inflace se drží během druhého období kolem 2%.
 +
 +
== Politický marketing ==
 +
Barack Obama bývá často uváděn jako vzor dobře zvládnutého politického marketingu. Volební tým Baracka Obamy využil ve volbách 2012 internetové stránky s výzvou k akci, [[A/B testování]], dobře zpracovanou stránku pro darování, e-mailový marketing, [[blog]], prvky sociálních sítí integrované do webu, segmentaci kampaní podle jednotlivých oblastí, intenzivní komunikaci na Facebooku, Twitteru i YouTube a mobilní verzi stránek.<ref>[http://www.webprofits.com.au/blog/barack-obama-online-marketing/ 10 Lessons From Barack Obama’s Online Marketing Strategy]</ref><ref>[http://blog.kissmetrics.com/email-marketing-lessons-obama/ 5 Email Marketing Lessons From The Obama Campaign]</ref> Americká marketingová společnost {{Podtržení|comScore}} zveřejnila analýzu o využití online médií během kampaně. Obama zaplnil web svojí kampaní z 86 %. Dařilo se mu také na sociálních médiích, kde nasbíral 26 milionů fanoušků. Protikandidát Mitt Romney získal pouze 1,6 milionů fanoušků.<ref>[http://www.comscore.com/Insights/Presentations_and_Whitepapers/2012/The_Digital_Politico The Digital Politico: 5 Ways Digital Media is Shaping the 2012 Presidential Election (anglicky)]</ref>
 +
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album Barack Obama|Mnoho fotografií Baracka Obamy]]'''
 +
== Video ==
 +
{| border="4" width="650" height="370" align="center"
 +
| <mediaplayer width="640" height="360">File:2013 State of the Union Address.ogv</mediaplayer>
 +
|- align="center"
 +
| '''Barack Obama – Zpráva o stavu Unie v roce 2013'''
 +
|}
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
Řádka 186: Řádka 294:
{{Flickr|Barack+Obama}}{{Commons|Barack Obama}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Flickr|Barack+Obama}}{{Commons|Barack Obama}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Barack Obama|Obama, Barack]]
+
{{DEFAULTSORT:Obama, Barack}}
-
[[Kategorie:Američtí politici|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Barack Obama]]
-
[[Kategorie:Američtí právníci|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Afroameričané]]
-
[[Kategorie:Američtí političtí spisovatelé|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Američtí politici]]
-
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Američtí právníci]]
-
[[Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Američtí političtí spisovatelé]]
-
[[Kategorie:Prezidenti USA|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír]]
-
[[Kategorie:Žijící lidé|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time]]
-
[[Kategorie:Vláda Baracka Obamy|Obama, Barack]]
+
[[Kategorie:Prezidenti USA]]
 +
[[Kategorie:Žijící lidé]]
 +
[[Kategorie:Vláda Baracka Obamy]]
 +
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 4. 8. 2015, 11:33

Nositel Nobelovy ceny
Barack Obama — prezident USA
Oválná pracovna, 6. prosince 2012


Barack Hussein Obama (* 4. srpna 1961, Honolulu, Hawaii) je od 20. ledna 2009 stávající 44. prezident Spojených států amerických a první Afroameričan v tomto úřadu. Roku 1992 vstoupil do Demokratické strany, za kterou zasedal v senátech státu Illinois a později v americkém Kongresu. V roce 2009 se stal nositelem Nobelovy ceny míru a časopis Time jej v letech 2008 a 2012 vyhlásil Osobností roku. V listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky.

Obsah

Osobní život a vzdělání

Obama (New Hampshire, 2007)

Původ a mládí

Barack Obama se narodil do rodiny matky Stanley Ann Dunhamové (americká běloška), jeho otcem byl Barack Hussein Obama, který pocházel z kmene Luo v Keni (která v té době byla ještě kolonií Spojeného království). Otec byl vzděláním ekonom a studoval na Harvardově univerzitě v USA. Od rodiny záhy odešel a vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal vládním úředníkem. Zemřel v hlavním městě Nairobi při automobilové nehodě v roce 1982. Obamova matka vystudovala na Havajské univerzitě obor kulturní antropologie a zemřela v polovině 90. let na rakovinu.

Obama strávil své rané dětství v havajském Honolulu, avšak od svých šesti do deseti let žil v hlavním městě Indonésie Jakartě se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem,[1] za kterého se Dunhamová vdala v roce 1965. V roce 1971 byl poslán zpět k prarodičům na Havaj, kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela 2. listopadu 2008 na rakovinu). Prarodiče mu zaplatili soukromé studium na akademii Punahou School v Honolulu. Matka se rozvedla a vrátila se na Havaj.

Přehled Obamova vzdělání

Ročníky Roky Škola Místo Typ Poznámky
mateřská škola 1966–1967 obecná škola Noelani Honolulu, Havaj veřejná
1. až 3. třída 1968–1970 škola sv. Františka z Assisi Jakarta, Indonésie soukromá, katolická
4. třída 1970–1971 státní obecná škola Menteng 01 Jakarta, Indonésie veřejná
5.-12. třída 1971–1979 škola Punahou Honolulu, Havaj soukromá středoškolský diplom, 1979
1.–2. ročník 1979–1981 Occidental College Los Angeles, Kalifornie soukromá přestup na Columbia University
3.–4. ročník 1981–1983 Columbia College of Columbia University New York City soukromá B.A. (Bachelor of Arts), politologie se zaměřením na mezinárodní vztahy
1L-3L 1988–1991 Harvardova univerzita, Harvard Law School Cambridge, Massachusetts soukromá studium práv, J.D., magna cum laude, prezident časopisu Harvard Law Review

Vysokoškolské studium

Po absolvování Punahou School v roce 1979 si Obama pro další studium překvapivě vybral Occidental College v Los Angeles. Při pobytu v Kalifornii si vyjasnil svoji rasově smíšenou identitu. V roce 1981 přestoupil na známou Columbia University, kde v roce 1983 získal titul bakaláře při studiu politologie. Během studií se zajímal např. o jaderné odzbrojování.[2] Jeho studijní průměr byl 2,6.[3]

Po studiích se přestěhoval do New Yorku, kde pracoval jako komunitní pracovník. V roce 1985 přijal nabídku práce v Chicagu jako terénní pracovník v tamější velké chudinské čtvrti Far South Side s převážně černošským obyvatelstvem. Po smrti prvního afroamerického starosty Chicaga Harolda Washingtona, který díky svému právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření ve prospěch menšin, se Obama rozhodl studovat na Právnické fakultě (Law School) Harvardovy univerzity v Bostonu. Zde byl brzy zvolen prvním afroamerickým šéfredaktorem prestižního školního časopisu Harvard Law Review. Právnickou fakultu této univerzity ukončil roku 1991 s vyznamenáním.

Sňatek a rodina

První rodina Spojených států amerických: Barack Obama s manželkou Michelle a dcerami.

V roce 1992 se Barack Obama oženil s afroamerickou právničkou Michelle Robinsonovou, se kterou se seznámil při praxi v advokátní kanceláři. Mají spolu dvě dcery; Malia Ann se narodila v roce 1998 a Natasha v roce 2001.

Právnická a publicistická činnost

Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhodl pro kancelář Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranou lidských práv. V letech 1993–2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě.[4]

V roce 1995 napsal svou autobiografii Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritance), která se v roce 2004 stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce 2006 cenu Grammy.[5]

V roce 2006 napsal Obama další knihu s názvem Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).

Sourozenci Baracka Obamy

Obama má následujících osm žijících nevlastních sourozenců ze strany otce a matky. Jeden bratr již zemřel.

  • Abongo Obama (* 1958) – zvaný Malik
  • Auma Obama (* 1960) – sestra, vystudovala germanistiku v Německu, kde žila 16 let (1980–1996). Získala zde doktorát (Dr. phil.). Nyní pracuje v Keni.
  • Abo Obama (* 1968)
  • Bernard Obama (* 1970)
  • Mark Ndesandjo
  • David Ndesandjo (zemřel)
  • Joseph Ndesandjo
  • Maya Soetoro-Ng – sestra
  • George Hussein Obama

Politická kariéra

USPresidentialSeal.jpg

Senát

Roku 1997 byl poprvé zvolen do Senátu státu Illinois, kde sloužil do roku 2004. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů, když prohrál o 30 %. V roce 2003 pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora Spojených států a začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní David Axelrod, který pro něj pracoval i v prezidentské kampani. V demokratických primárkách vyhrává s 53% všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: "Yes, we can" ("Ano, my můžeme" - jako odpověď na snahu o změnu).[4]

V roce 2004, na konventu Demokratické strany, přednesl hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity, a v témže roce byl zvolen do Senátu Spojených států. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % jeho republikánského kandidáta Afroameričana Alana Keyese, což byl největší rozdíl v historii[4]. Byl v pořadí pátým Afroameričanem, který se stal americkým senátorem, a jediným, který byl kdy zvolen prezidentem Spojených států.[6]

V roce 2005 se v Senátu zaměřoval hlavně na záležitosti týkající se státu Illinois a byl členem výboru pro mezinárodní vztahy, s nímž navštívil Rusko, východní Evropu, Izrael a Irák.

Roku 2006 navštívil Afriku. V Keni, zemi původu svého otce, se nechal vyšetřit na HIV, aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby. V Čadu se setkal s uprchlíky z Dárfúru, poté co mu Súdánem nebylo uděleno vízum, neboť kritizoval situaci v Dárfúru[4].

Jako člen Kongresu Spojených států amerických podpořil návrhy zákonů, které podporovaly větší kontrolu konvenčních zbraní a větší kontrolu využívání federálních zdrojů.

V současné době podporuje návrhy zákonů, které prosazují zpřísnění kontroly lobbistů, ale i volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány.

Prezidentská kandidatura

Dne 10. února 2007 ve Springfieldu v Illinois Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb v roce 2008. Jeho strategie byla založená na využití internetu, přes který dostal drobné finační dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získala Hillary Clintonová.[7] Zvítězil především díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů a afroameričanů (více než 90 % afroameričanů sympatizovalo s Obamou). Menší podporu měl u starších a manuálně pracujících občanů (zde o několik procentních bodů vedl v předvolebních průzkumech kandidát RS) a také u žen a katolíků.

Po posledních primárkách Demokratické strany (3. června 2008) v Jižní Dakotě a Montaně získal Barack Obama definitivně nominaci na prezidentskou kandidaturu (tedy překročil hranici potřebných 2118 delegátů), která mu byla oficiálně přidělena na srpnovém sjezdu Demokratické strany (25. - 28. srpna 2008) v Pepsi Centru v Denveru (Colorado). Stal se tak vůbec prvním oficiálním kandidátem jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.[8]

Výběr kandidáta na viceprezidenta

Dne 23. srpna 2008 oznámil, že za kandidáta na místo viceprezidenta USA za Demokraty si vybral delawareského senátora Joe Bidena, který mj. v Senátu zastává post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[9]

Televizní debaty s republikánským protikandidátem

Od počátku října do volebního dne byly naplánovány tři televizní celostátně vysílané debaty mezi prezidentskými kandidáty, které trvají zhruba hodinu a půl. Moderátor debaty vybíral různá témata a u každého po dvouminutových úvodních slovech obou kandidátů následovala pětiminutová diskuse, většinou mezi spornými body a jejich obhajobou u toho kterého kandidáta.

Debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanic CNN a CBS Barack Obama. Duel se přitom konal za situace, kdy McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu soupeře nejen na celostátní úrovni, ale i v klíčových státech, kde je souboj nejtěsnější.[10] Podle průzkum pro CNN považovalo za vítěze Obamu 54% diváků, McCaina jen 30%. V otázce ekonomické krize měl Obama dvacetiprocentní náskok.[11]

Vyšetřování pokusu o atentát

Americké úřady zatkly v Denveru čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly Obamu zabít. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní stanice CBS a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna během Obamova projevu na sjezdu Demokratické strany, který jej má oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidenta USA.[12]

Prezident

Obama s manželkou v Praze
Obamova inaugrace do funkce prezidenta USA

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil v prezidentských volbách, když porazil republikánského kandidáta Johna McCaina. Po vítězství v prezidentských volbách dne 16. listopadu 2008 na křeslo senátora rezignoval. Obama se stal 43. mužem v úřadu a 44. prezidentem USA. Historicky je vůbec prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických. 20. ledna složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce.

Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 v Londýn, poté summitu NATO ve Štrasburku a 4. a 5. dubna summitu USA-Evropská unie v Praze. Zde na Hradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování [13] a který vyslechlo asi 30 000 lidí.

Obama začínal své funkční období jako jeden z nejpopulárnějších prezidentů, podle průzkumů jej v době nástupu do úřadu podporovalo 78 % Američanů, ta však brzy začala rychle klesat a ve třetím čtvrtletí roku 2009 již podpora čítala pouhých 53 %, což představovalo při srovnatelném obodobí největší pokles popularity prezidenta za posledních 50 let.[14]

V úterý 16. února 2010 zveřejnila CNN průzkum, podle kterého se 52% Američanů domnívá, že Obama si nezaslouží znovuzvolení, opačný názor jich vyjádřilo 44 %.[15]

Obamova zdravotnická reforma

Na počátku roku 2010 už Obamova obliba klesla pod 50 %. Podle komentátorů za to mohla jednak špatná hospodářská situace v USA. Velké kritiky od politických oponentů i řadových obyvatel se dostalo jeho finančním injekcím na oživení ekonomiky a především zdravotnické reformě, která narazila na tvrdý odpor republikánů i významné části demokratů ve Sněmovně reprezentantů a jejímuž prosazení věnoval prezident většinu svého úsilí od podzimu 2009. Po určitých počátečních úspěších: schválení sněmovní verze reformy ve Sněmovně reprezentantů a senátní verze reformy v Senátu, z nichž Obama upřednostňoval spíše tu druhou, však Obamovo úsilí o rychlé schválení reformy podle jeho předtav skončilo naprostým neúspěchem.

19. ledna 2010 totiž došlo k doplňovacím senátním volbám v Massachusetts. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20% náskok. Nicméně republikán Scott Brown postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátku Marthu Coakley nakonec s tímto tématem porazil o 5 % hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze protlačit reformu, co nejdříve, vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu a tím pádem i schopnost čelit republikánskému filibusteringu. Tak se stal Senát pro stávající koncepce reformy neprůchodný. 21. ledna pak padla i možnost pokusit se protlačit beze změn senátní verzi, když Nancy Pelosi přiznala, že pro takový tah nesežene ve Sněmovně dost hlasů.[16] Přesto se na konec 21. března zdravotnickou reformu podařilo schválit v Kongresu, kdy pro hlasovalo 219 demokratů a 34 bylo proti, stejně jako všichni republikáni.[17] Republikánské státy na to zareagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území a vůči jejich občanům a zároveň oznámily úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu.

Prezidentské volby 2012

6. listopadu 2012 se konaly v USA prezidentské volby, ve kterých Obama porazil svého konkurenta, republikánského kandidáta Mitta Romneyho a obhájil svůj úřad na další čtyři roky (do ledna 2017). K vítězství bylo zapotřebí získat 270 volitelských hlasů (electoral vote). Obama získal 332 volitelských hlasů včetně těch za stát Floridu, kde se hlasy voličů musely přepočítávat. Byl úspěšný také u většiny voličů (popular vote), a sice poměrem hlasů 50,5 % (Obama) ku 48,0 % (Romney).[18]

Ekonomika ve druhém období

Během druhého období se Obamovi podařilo velmi snížit deficit rozpočtu až na 2,5% HDP (k roku 2014). Též se mu podařilo snížit nezaměstnanost na 6% (k roku 2014). Růst HDP byl velmi rychlý, kromě Q1 2014, kdy klesl z důvodu tuhé zimy a menšího vytváření zásob, a ve Q2 2014 je opět očekáván růst 3,5%. Inflace se drží během druhého období kolem 2%.

Politický marketing

Barack Obama bývá často uváděn jako vzor dobře zvládnutého politického marketingu. Volební tým Baracka Obamy využil ve volbách 2012 internetové stránky s výzvou k akci, A/B testování, dobře zpracovanou stránku pro darování, e-mailový marketing, blog, prvky sociálních sítí integrované do webu, segmentaci kampaní podle jednotlivých oblastí, intenzivní komunikaci na Facebooku, Twitteru i YouTube a mobilní verzi stránek.[19][20] Americká marketingová společnost comScore zveřejnila analýzu o využití online médií během kampaně. Obama zaplnil web svojí kampaní z 86 %. Dařilo se mu také na sociálních médiích, kde nasbíral 26 milionů fanoušků. Protikandidát Mitt Romney získal pouze 1,6 milionů fanoušků.[21]

Velká Galerie

Video

The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Barack Obama – Zpráva o stavu Unie v roce 2013

Reference

  1. ↑ SAILER, S.: America's Half-Blood Prince: Barack Obama's "Story of Race and Inheritance". VDARE Books. 2009. ISBN 978-0-578-00037-4 s. XVIII
  2. ↑ 5 Facts We Know About Obama's College Years
  3. ↑ Wealthy Columbia Univ. donor: School told me Obama had 2.6 GPA
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 MENDELL, D.: Obama: Od slibu k činu. Praha: Práh, 2008
  5. ↑ U2 porazili Careyovou 5:3. aktualne.centrum.cz [online]. . Dostupné online.  
  6. ↑ Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama
  7. ↑ Novinky.cz – Clintonová oficiálně ukončila svou kampaň a podpořila Baracka Obamu
  8. ↑ iDNES.cz – Obama a McCain se střetli v ekonomických otázkách
  9. ↑ Novinky.cz: Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta, 23. 8. 2008
  10. ↑ V TV debatě zvítězil mezi diváky Obama
  11. ↑ McCain nezvládl klíčový duel, do Bílého domu míří Obama
  12. ↑ Respekt.cz – V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu
  13. ↑ Barack Obama: Zbavit se jaderných zbraní? Yes, we can!, Hospodářské noviny, 6. 4. 2009
  14. ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/182400-pokles-obamovy-popularity-je-nejvetsi-za-50-let.html
  15. ↑ http://www.huffingtonpost.com/2010/02/17/obama-re-election-majorit_n_465074.html
  16. ↑ http://www.onenewsnow.com/Politics/Default.aspx?id=863678
  17. ↑ http://zpravy.idnes.cz/deset-americkych-statu-chce-obamovu-zdravotni-reformu-napadnout-u-soudu-1qj-/zahranicni.asp?c=A100323_152155_zahranicni_ipl
  18. ↑ http://www.realclearpolitics.com/epolls/2012/president/us/general_election_romney_vs_obama-1171.html (staženo 8. listopadu 2012)
  19. ↑ 10 Lessons From Barack Obama’s Online Marketing Strategy
  20. ↑ 5 Email Marketing Lessons From The Obama Campaign
  21. ↑ The Digital Politico: 5 Ways Digital Media is Shaping the 2012 Presidential Election (anglicky)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Barack Obama
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Barack Obama
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Barack_Obama“