Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Bedřich Fučík
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 4. 12. 2013, 10:17
Bedřich Fučík, užívající v období normalizace pro svoje překlady pseudonym Václav Horák, (* 4. ledna 1900 Čáslavice – 2. července 1984 Praha) byl český literární kritik, historik, editor a překladatel, manžel překladatelky Jitky Fučíkové. Patří mezi katolicky orientované literární kritiky.
Vzdělání a kariéra
Bedřich Fučík maturoval roku 1920 na gymnáziu v Třebíči, poté studoval srovnávací literaturu na Filozofické fakultě UK, kde v roce 1927 získal doktorát. Poté byl až do r. 1931 redaktorem literárního měsíčníku Tvar.
Roku 1928 byl tajemník a o rok později (1929) se stal ředitelem nakladatelství Melantrich, kterým zůstal až do r. 1939. Poté se stal šéfredaktorem nakladatelství Josef Richard Vilímek, kde působil až do roku 1943. Roku 1945 se stal vrchním ředitelem nakladatelských a knihkupeckých podniku Československé strany lidové (Vyšehrad a Universum). Po roce 1948 byl korektorem v nakladatelství Vyšehrad až do svého zatčení v roce 1951. Roku 1952 byl ve vykonstruovaném procesu s tzv. „klerofašistickou odnoží zelené internacionály“ odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl na základě amnestie v roce 1960, roku 1967 byl rehabilitován. Vždy se snažil o vydávání dobré a kvalitní literatury bez ohledů na politické konotace nebo biografi jejich autorů, a proto především v Melantrichu v jeho éře vycházely knihy katolíků i komunistů (jmenujme např. V. Vančuru). Jako editor uspořádal mj. dílo F. X. Šaldy a řadu výborů české katolické skupiny, především Jakuba Demla, Jana Zahradníčka a Jana Čepa. Editorské činnosti se věnoval i v samizdatu (spolu s Vladimírem Binarem založil edici Rukopisy VBF). Nejpřehlednějším životopisem Fučíka je monografie Roberta Saka nazvaná Život na vidrholci (2004).
Dílo
- Sedmero zastavení, 1977 samizdat, 1981 Mnichov
- Čtrnáctero zastavení, 1985 samizdat, 1992
- Zpovídání, samizdat 1989, 1994
- Píseň o zemi, 1994
- Setkávání a míjení, samizdat 1988, 1995
- Zakopaný pes, aneb, O tom, jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví, 2001
- Kritické příležitosti, dva díly 1998 a 2002
- Rodná krajina básníkova, 2003
- Paralipomena, 2006
Mimo této tvorby je autorem mnoha článků, esejí a kritik, které uveřejňoval v časopisech Listy pro umění a kritiku, Tvar, Akord Vyšehrad. Dále je autorem celé řady překladů. Kompletní bibliografii obsahuje doplňkový svazek Díla Bedřicha Fučíka Paralipomena (autorka Zuzana Jürgensová, Praha, Triáda 2006, s. 369–490).
Literatura
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
- MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha : Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6.
- PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha : Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |