Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Líska obecná
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ FLICKR) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
| binomické jméno = Corylus avellana | | binomické jméno = Corylus avellana | ||
| druh popsal = Carl Linné | | druh popsal = Carl Linné | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Corylus avellana.jpg|thumb|240px|Listy a plody lísky obecné]] |
'''Líska obecná''' (''Corylus avellana'') je keř z čeledi [[lískovité|lískovitých]]. Vyskytuje v [[Evropa|Evropě]], v přilehlých oblastech [[Asie]] a v severní [[Afrika|Africe]]. | '''Líska obecná''' (''Corylus avellana'') je keř z čeledi [[lískovité|lískovitých]]. Vyskytuje v [[Evropa|Evropě]], v přilehlých oblastech [[Asie]] a v severní [[Afrika|Africe]]. | ||
Je blízce příbuzná s [[Habr obecný|habrem obecným]], který býval dříve řazen také do čeledi lískovitých. | Je blízce příbuzná s [[Habr obecný|habrem obecným]], který býval dříve řazen také do čeledi lískovitých. | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Líska obecná roste od nížin do 1300 m prakticky po celém území ČR nejčastěji na okrajích [[les]]ů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků. Uchytí se na hlinitých a výživných spíše alkalických [[Půda (pedologie)|půdách]] s dostatkem vláhy. | Líska obecná roste od nížin do 1300 m prakticky po celém území ČR nejčastěji na okrajích [[les]]ů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků. Uchytí se na hlinitých a výživných spíše alkalických [[Půda (pedologie)|půdách]] s dostatkem vláhy. | ||
=== Pěstování === | === Pěstování === | ||
| - | [[Soubor:Hazel Catkins aka.jpg|thumb|Jehnědy - samčí květy lísky]] | + | [[Soubor:Hazel Catkins aka.jpg|thumb|220px|Jehnědy - samčí květy lísky]] |
Často se vysazuje zejména pro své hospodářské využití, ale i pro okrasu. Existuje několik kultivarů, které se množí řízkováním nebo roubováním. Snáší i znečištěnější ovzduší. | Často se vysazuje zejména pro své hospodářské využití, ale i pro okrasu. Existuje několik kultivarů, které se množí řízkováním nebo roubováním. Snáší i znečištěnější ovzduší. | ||
== Využití == | == Využití == | ||
| - | |||
=== Oříšky === | === Oříšky === | ||
Hlavním využitím lísky jsou její plody. Obsahují kolem 60% [[Tuky|tuků]] a až 20% [[Sacharidy|cukrů]]. Používají se v potravinářství hlavně při výrobě [[Čokoláda|čokolád]] a dalších cukrovinek. | Hlavním využitím lísky jsou její plody. Obsahují kolem 60% [[Tuky|tuků]] a až 20% [[Sacharidy|cukrů]]. Používají se v potravinářství hlavně při výrobě [[Čokoláda|čokolád]] a dalších cukrovinek. | ||
| Řádka 37: | Řádka 36: | ||
Používají se zejména listy, které se sbírají v červenci. Obsahují [[Silice|silici]], [[třísloviny]], [[sacharidy]], jim příbuzné [[glykosidy]] a další látky, které mají léčivý vliv zejména na [[Trávicí soustava|trávicí soustavu]] – působí protiprůjmově, močopudně a svíravě (např. při zánětech [[střevo|střev]]). V dnešní době se však k těmto účelům příliš nevyužívá, zejména pro svůj relativně nízký účinek. | Používají se zejména listy, které se sbírají v červenci. Obsahují [[Silice|silici]], [[třísloviny]], [[sacharidy]], jim příbuzné [[glykosidy]] a další látky, které mají léčivý vliv zejména na [[Trávicí soustava|trávicí soustavu]] – působí protiprůjmově, močopudně a svíravě (např. při zánětech [[střevo|střev]]). V dnešní době se však k těmto účelům příliš nevyužívá, zejména pro svůj relativně nízký účinek. | ||
== Lidová kultura == | == Lidová kultura == | ||
| - | [[Soubor:Haselnuss Gr 99.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Haselnuss Gr 99.jpg|thumb|220px|Oříšek lísky ve skořápce (vlevo) a bez skořápky]] |
Líska bývá spojována s [[moudrost]]í, bůh [[Hermés]] z ní má vyrobenu svojí hůl [[caduceus]]. Stejně tak nosí lískovou hůl [[Ódin]] a nosili ji [[Keltové|keltští]] [[soudce|soudci]]. Je s ní také spojován [[Thór]], jehož [[kladivo]] měla [[topůrko]] právě z lísky a pruty byly zapichovány kolem [[Thing]]u. | Líska bývá spojována s [[moudrost]]í, bůh [[Hermés]] z ní má vyrobenu svojí hůl [[caduceus]]. Stejně tak nosí lískovou hůl [[Ódin]] a nosili ji [[Keltové|keltští]] [[soudce|soudci]]. Je s ní také spojován [[Thór]], jehož [[kladivo]] měla [[topůrko]] právě z lísky a pruty byly zapichovány kolem [[Thing]]u. | ||
| - | Bývá také spojována s [[podsvětí]]m. Keltové v době | + | Bývá také spojována s [[podsvětí]]m. Keltové v době halštatské pokládali své mrtvé na [[lože]] z lískových větví a [[Alamani]] zapichovali lískové pruty do [[hrob]]ů. V [[severní Evropa|severní Evropě]] před příchodem [[křesťanství]] se mladíci převlékali během [[zimní slunovrat|zimního slunovratu]] do kožešin a bičovali lidi a dobytek lískový pruty. Měli ztělesňovat duchy mrtvých. |
V [[lidové náboženství|lidové víře]] je to také keř chránící před škodlivou [[magie|magií]] a [[přírodní katastrofa|přírodními katastrofami]]. [[Antroposofie|Antroposofové]] vysazovali lísku jako ochranu kolem [[Goetheanum|Goetheana]].<ref>Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., ''Čarodějná medicína'', Volvox Globator, Praha, 2000, s. 12.</ref> Především však byla spojována s ochranou před [[had]]y, podle [[legenda|legendy]] [[sv. Patrik]] vyhnal hady z [[Irsko|Irska]] pomocí lískové hole. Zároveň se však pod kořeny starých lísek napadaných jmelím nachází ''haselwurm'' (lískový červ), had s bílou korunkou, jehož snědení dodá člověku zázračnou moudrost a moc. | V [[lidové náboženství|lidové víře]] je to také keř chránící před škodlivou [[magie|magií]] a [[přírodní katastrofa|přírodními katastrofami]]. [[Antroposofie|Antroposofové]] vysazovali lísku jako ochranu kolem [[Goetheanum|Goetheana]].<ref>Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., ''Čarodějná medicína'', Volvox Globator, Praha, 2000, s. 12.</ref> Především však byla spojována s ochranou před [[had]]y, podle [[legenda|legendy]] [[sv. Patrik]] vyhnal hady z [[Irsko|Irska]] pomocí lískové hole. Zároveň se však pod kořeny starých lísek napadaných jmelím nachází ''haselwurm'' (lískový červ), had s bílou korunkou, jehož snědení dodá člověku zázračnou moudrost a moc. | ||
Lískové pruty slouží také k přivolání [[déšť|deště]], jak ukazují i [[inkvizice|inkviziční]] protokoly z 17. století kde je napsáno „Ďábel předal čarodějnice lískový prut a poručil jí, aby s ním mrskla o vodu v potoce. Poté nastala průtrž mračen“.<ref>Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., ''Čarodějná medicína'', Volvox Globator, Praha, 2000, s. 13.</ref> Zároveň sloužili i k uklidnění počasí. | Lískové pruty slouží také k přivolání [[déšť|deště]], jak ukazují i [[inkvizice|inkviziční]] protokoly z 17. století kde je napsáno „Ďábel předal čarodějnice lískový prut a poručil jí, aby s ním mrskla o vodu v potoce. Poté nastala průtrž mračen“.<ref>Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., ''Čarodějná medicína'', Volvox Globator, Praha, 2000, s. 13.</ref> Zároveň sloužili i k uklidnění počasí. | ||
| Řádka 50: | Řádka 49: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Corylus+avellana}}{{Commonscat|Corylus avellana}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Léčivé rostliny]] | [[Kategorie:Léčivé rostliny]] | ||
[[Kategorie:Keře]] | [[Kategorie:Keře]] | ||
Aktuální verze z 20. 9. 2024, 13:30
Líska obecná (Corylus avellana) je keř z čeledi lískovitých. Vyskytuje v Evropě, v přilehlých oblastech Asie a v severní Africe. Je blízce příbuzná s habrem obecným, který býval dříve řazen také do čeledi lískovitých.
Obsah |
Vzhled
Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4 m, ale může dorůstat až 8 m. Koruna může dosahovat až 10 m v průměru. Borka (kůra) je hnědošedá, relativně hladká, pouze ve stáří rozpraskaná. Listy jsou opadavé, střídavě postavené, mírně chlupaté, vejčité až kulaté s hrotem na konci. Okraj mají dvojitě pilovitý. Řapík je 1 – 2 cm dlouhý. Kvete brzy od února do dubna ještě před vyrašením listů. Samčí květy jsou výrazné 3 až 7 cm dlouhé jehnědy. Samičí květenství jsou nenápadné pupence s malou vyčnívající fialovočervenou bliznou. Plody jsou typické hnědé oříšky, které dozrávají koncem léta. Vyrůstají samostatně nebo častěji ve skupinách až po 5 kusech. Jsou kulovité s malým hrotem na konci a kryje je zvonkovitý zelený až hnědozelený obal tvořený srostlými listeny.
Výskyt
Líska obecná roste od nížin do 1300 m prakticky po celém území ČR nejčastěji na okrajích lesů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků. Uchytí se na hlinitých a výživných spíše alkalických půdách s dostatkem vláhy.
Pěstování
Často se vysazuje zejména pro své hospodářské využití, ale i pro okrasu. Existuje několik kultivarů, které se množí řízkováním nebo roubováním. Snáší i znečištěnější ovzduší.
Využití
Oříšky
Hlavním využitím lísky jsou její plody. Obsahují kolem 60% tuků a až 20% cukrů. Používají se v potravinářství hlavně při výrobě čokolád a dalších cukrovinek. Olej z lisování oříšků se kromě potravinářství používá i v kosmetice a malířství.
Dřevo
Dřevo lísky je poměrně měkké, ale dobře ohebné. Používá se hlavně v řezbářství a košíkářství. Dříve se používalo i v nábytkářství; dnes tato oblast použití zůstává vyhrazena spíše pro lidové umění.
Lékařství
Používají se zejména listy, které se sbírají v červenci. Obsahují silici, třísloviny, sacharidy, jim příbuzné glykosidy a další látky, které mají léčivý vliv zejména na trávicí soustavu – působí protiprůjmově, močopudně a svíravě (např. při zánětech střev). V dnešní době se však k těmto účelům příliš nevyužívá, zejména pro svůj relativně nízký účinek.
Lidová kultura
Líska bývá spojována s moudrostí, bůh Hermés z ní má vyrobenu svojí hůl caduceus. Stejně tak nosí lískovou hůl Ódin a nosili ji keltští soudci. Je s ní také spojován Thór, jehož kladivo měla topůrko právě z lísky a pruty byly zapichovány kolem Thingu. Bývá také spojována s podsvětím. Keltové v době halštatské pokládali své mrtvé na lože z lískových větví a Alamani zapichovali lískové pruty do hrobů. V severní Evropě před příchodem křesťanství se mladíci převlékali během zimního slunovratu do kožešin a bičovali lidi a dobytek lískový pruty. Měli ztělesňovat duchy mrtvých. V lidové víře je to také keř chránící před škodlivou magií a přírodními katastrofami. Antroposofové vysazovali lísku jako ochranu kolem Goetheana.[1] Především však byla spojována s ochranou před hady, podle legendy sv. Patrik vyhnal hady z Irska pomocí lískové hole. Zároveň se však pod kořeny starých lísek napadaných jmelím nachází haselwurm (lískový červ), had s bílou korunkou, jehož snědení dodá člověku zázračnou moudrost a moc. Lískové pruty slouží také k přivolání deště, jak ukazují i inkviziční protokoly z 17. století kde je napsáno „Ďábel předal čarodějnice lískový prut a poručil jí, aby s ním mrskla o vodu v potoce. Poté nastala průtrž mračen“.[2] Zároveň sloužili i k uklidnění počasí. Dále je líska spojována s plodností a sváděním. Lískový prut byl věšen nad postel manželům na léčení bezdětnosti a těhotné ženy nosili větvičku s oříšky. V němčině znamená „in die Haseln gehen“ tedy „jít do lískového keře“ jít souložit.[3]
Reference
- ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 12.
- ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 13.
- ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 13.
Externí zdroje
- Líska obecná na botanika.wendys
- Líska obecná na Biolib - mezinárodním katalogu rostlin, hub a živočichů
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |