Ravenna
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky [[Pád (řeka)|Pád]], snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil [[César]] přes řeku Rubicon. V období ranného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař | + | Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky [[Pád (řeka)|Pád]], snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil [[César]] přes řeku Rubicon. V období ranného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po [[Misenum|Misenu]]). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v [[Milán]]ě. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra [[Galla Placidia]], která se o město velmi zasloužila. |
| - | Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále | + | Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha Velikého, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belissar. Exarchát byzantského císaře vyvrátil lombardský král Aistulf roku 751 a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie. |
== Doprava == | == Doprava == | ||
| Řádka 54: | Řádka 54: | ||
{| | {| | ||
| | | | ||
| - | [[Soubor: Ravenna Baptistry of Neon.jpg |thumb| upright=0.6|Neonovo baptisterium]] | + | [[Soubor:Ravenna Baptistry of Neon.jpg|thumb|upright=0.6|Neonovo baptisterium]] |
| | | | ||
| - | [[Soubor: San Vitale Ravenna.jpg |thumb| upright=1.1|San Vitale]] | + | [[Soubor:San Vitale Ravenna.jpg|thumb|upright=1.1|San Vitale]] |
| | | | ||
| - | [[Soubor: SanVitale08.jpg |thumb| upright=0.6|San Vitale, vnitřek]] | + | [[Soubor:SanVitale08.jpg|thumb|upright=0.6|San Vitale, vnitřek]] |
| | | | ||
| - | [[Soubor: SantApollininner.jpg |thumb| upright=1.0|Sant´Apollinare nuovo, vnitřek]] | + | [[Soubor:SantApollininner.jpg|thumb|upright=1.0|Sant´Apollinare nuovo, vnitřek]] |
| | | | ||
|} | |} | ||
{| | {| | ||
| | | | ||
| - | [[Soubor: Teodorico Mausoleum - Ravenna, Italy. | + | [[Soubor:Teodorico Mausoleum - Ravenna, Italy.JPG|thumb|upright=0.6|Mauzoleum Theodorichovo]] |
| | | | ||
| - | [[Soubor: Meister des Mausoleums der Galla Placidia in Ravenna 001.jpg |thumb| upright=0.6|Baptisterium Gally Placidie, strop]] | + | [[Soubor:Meister des Mausoleums der Galla Placidia in Ravenna 001.jpg|thumb|upright=0.6|Baptisterium Gally Placidie, strop]] |
| | | | ||
| - | [[Soubor: Ravenna BW 1. | + | [[Soubor:Ravenna BW 1.JPG|thumb|upright=1.0|Sant´Apollinare in Classe]] |
| | | | ||
| - | [[Soubor: Privil classe.jpg |thumb| upright=1.0|Constantin IV. dává výsady Ravenně]] | + | [[Soubor:Privil classe.jpg |thumb| upright=1.0|Constantin IV. dává výsady Ravenně]] |
| | | | ||
|} | |} | ||
Aktuální verze z 28. 8. 2013, 15:11
Ravenna, 6. stol.
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letch 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Obsah |
Historie
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil César přes řeku Rubicon. V období ranného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha Velikého, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belissar. Exarchát byzantského císaře vyvrátil lombardský král Aistulf roku 751 a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
Doprava
Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
Průmysl
Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.
Pamětihodnosti
Hlavní turisické poklady jsou stavby z pozdní antiky se slavnými mozaikami.
- Neonovo baptisterium, osmiboká stavba s mozaikovým stropem, dokončená kolem roku 500.
- Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
- Ariánské baptisterium, menší osmiboká stavba z doby kolem roku 500, s mozaikovým stropem.
- Arcibiskupská kaple ve tvaru kříže v prvním patře paláce s mozaikovým stropem z doby kolem roku 500.
- Bazilika San Apollinare Nuovo, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520, je trojlodní stavba s dřevěným stropem a štíhlými mramorovými sloupy. Po obou stranách hlavní lodi jsou pásy mozaik s výjevy z evangelí, postavami světců a panovníka.
- Mauzoleum Theodorichovo z roku 520 je osmiboká stavba s ochozem a kamennou kopulí z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
- Kostel San Vitale, osmiboká cihlová stavba s lucernou uprostřed a bohatým mozaikovým stropem, dokončená roku 548. Pokládá se za nejlepší soubor byzantských mozaik mimo Byzanci. Kostel byl vzorem pro císařský kostel Karla Velikého v Cáchách.
- San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu, trojlodní basilika z roku 549 se zvonicí z 9. století. Uvnitř je v apsidě bohatá mozaiková výzdoba, mozaiky na bočních stěnách byly zničeny patrně roku 1440.
Galerie
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Partnerská města
-
Dubrovnik, Chorvatsko
-
Chartres, Francie
-
Chichester, Spojené království
-
Posadas, Argentina
-
Speyer, Německo
-
Szekszárd, Maďarsko
-
Tønsberg, Norsko
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331
Související články
- Theodorich Veliký
Reference
Externí odkazy
- Turismus a kultura (italsky) (anglicky)
(anglicky)
|
| Emilia-Romagna • Obce v provincii Ravenna |
|---|
|
Alfonsine • Bagnacavallo • Bagnara di Romagna • Brisighella • Casola Valsenio • Castel Bolognese • Cervia • Conselice • Cotignola • Faenza • Fusignano • Lugo • Massa Lombarda • Ravenna • Riolo Terme • Russi • Sant'Agata sul Santerno • Solarolo |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |