Minerální voda

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 12. 4. 2011, 15:28 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 28. 7. 2013, 08:16 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 28. 7. 2013, 08:16

Minerální voda, zkráceně minerálka, je běžné označení pro vodu se zvýšeným obsahem minerálních látek. Označení se používá například pro přírodní vody s vyšším či alespoň výjimečným obsahem rozpuštěných látek, vody proplyněné, vody s vyšší teplotou či s vyšší radioaktivitou než je u běžných vod v jejich okolí běžné apod. Výjimečnost minerálních vod je kromě jejich fyzikálních či chemických vlastností dána též jejich fyziologickými účinky na živé organismy. Prakticky každá voda v přírodě obsahuje rozpuštěné látky, ani srážková voda není chemicky zcela čistá. Jako minerální vody lze tedy v nejširším slova smyslu označit všechny přírodní vody, v hydrogeologické praxi jsou tak však označovány přírodní podzemní vody, které mají některé zvláštní fyzikální, chemické či fyzikálně-chemické vlastnosti, které je předurčují pro využití léčebné či dietetické. Ostatní vody, obsahující ve větší míře rozpuštěné látky (např. některé vody důlní apod.) jsou označovány jako mineralizované a to i tehdy, jsou li člověkem využívány, např. k průmyslové produkci. Minerální voda může mít léčivé účinky, ale dlouhodobé pití pouze minerálních vod se nedoporučuje, jelikož pro svůj velký obsah minerálních složek mohou zanášet cévy a zvyšovat krevní tlak.^[1]

Obsah 1 Posuzování minerálních vod v ČR 2 Známé značky minerálních vod 2.1 Česká republika 2.2 Slovensko 2.3 Belgie 2.4 Rakousko 2.5 Švýcarsko 2.6 Německo 2.7 Francie 2.8 Itálie 2.9 Chorvatsko 2.10 Maďarsko 2.11 Slovinsko 2.12 Litva 3 Související články 4 Reference 5 Externí odkazy

Posuzování minerálních vod v ČR

V českých zemích se tradičně vydělovaly minerální vody z běžných podzemních vod podle pěti kritérií, jimiž je celkové množství rozpuštěných pevných látek, obsah oxidu uhličitého, teplota, radioaktivita a obsah některých důležitých látek (sirovodík, železo, arsen, jód aj.). V průběhu let se měnily a mění hodnoty jednotlivých mezí, odlišujících obě kategorie vod, ale podstata tohoto základního dělení zůstává stejná. Podobně je tomu i v dalších zemích, obdařených bohatstvím minerálních vod tak jako Čechy a Morava. Podle současné právní úpravy („lázeňský zákon“ č. 164/2001 Sb.^[2] a „vyhláška o zdrojích a lázních“ č. 423/2001 Sb.^[3]) je v ČR za minerální vodu považována přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska dietetického fyziologické účinky dané obsahem rozpuštěných látek či jiných součástí. Výše uvedená tradiční kritéria jsou však zachována pro tzv. minerální vody pro léčebné využití, které musí dosáhnout alespoň jednoho z následujících limitů:

• 1 g/l rozpuštěných pevných látek (celková mineralizace)
• 1 g/l volného rozpuštěného oxidu uhličitého
• obsah pro zdraví významného chemického prvku (jod, fluor, křemík, síra aj.)
• teplota u vývěru 20 °C
• radioaktivita způsobená radonem 1500 Bq/l

Podle těchto a dalších kritérií jsou pak minerální vody dále detailně hodnoceny (např. dle teploty jsou vydělovány vody chladné a termální, termální se dále dělí na vody vlažné s teplotou < 35 °C, teplé < 42 °C a horké > 42 °C; dle osmotického tlaku pak vody hypotonické s osmotickým tlakem < 710 kPa, isotonické a konečně hypertonické s osmotickým tlakem > 760 kPa apod.). Limity jednotlivých kritérií byly v různých časových různé, podobně se pak lišily a stále liší v různých zemích. Ve staré klasické německé literatuře tak nalezneme pojmy jako jsou vody hypotermní (s teplotou mezi 20 °C a 34 °C) a hypertermní (> 38 °C), nejvýznamnější rozdíly však panují v klasifikaci dle chemických složek, neboť jednotlivé národní klasifikace přihlížely a přihlížejí k zvláštnostem toho kterého území.

Známé značky minerálních vod

Česká republika

Slovensko

Belgie

• Spa

Rakousko

Švýcarsko

Německo

Francie

• Badoit
• Carola
• Evian
• Perrier
• Vittel
• Volvic

Itálie

• San Pellegrino
• San Benedetto (www.sanbenedetto.it/)

Chorvatsko

• Jamnicka
• Lipicki Studenac
• Bistra

Maďarsko

• Theodora - Kékkút

Slovinsko

• Radenska

Litva

• Vytautas
• Tichė
• Neptūnas
• Druskininkų Rasa

Související články

• termální pramen
• lázeňství
• pitná voda

Reference

1. ↑ http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270
2. ↑ http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01164&cd=76&typ=r
3. ↑ http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=423%2F2001&zdroj=sb01423&cd=76&typ=r

Externí odkazy

• Prvý česko slovenský server pre minerálne vody sveta
• Minerální a podzemní vody

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Minerální voda

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii