Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Dopplerův jev
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Doppler effect.png|thumb|230px|Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší.]] |
+ | [[File:Picture of the first 'wall formula' in the city of Utrecht 01.jpg|thumb|230px|Ballotův zvukový experiment (1845) na stěně domu v [[Utrecht]]u (2019)]] | ||
+ | [[Soubor:DopplerEffectCars.png|thumb|230px|Dopplerův jev. Siréna na jedoucím autě vydává tón o stále stejné výšce. Na cestě kudy auto projíždí je umístěn pozorovatel (mikrofon). Červené auto na obrázku znázorňuje dobu, kdy se auto přibližuje k pozorovateli, zelené auto naopak dobu, kdy auto pozorovatele již minulo a vzdaluje se od něj. Pozorovateli se jeví tón sirény auta, které se k němu blíží jako vyšší, než je skutečný tón sirény a naopak tón sirény vzdalujícího se auta se mu jeví jako nižší.]] | ||
'''Dopplerův jev''' popisuje změnu [[frekvence]] a [[Vlnová délka|vlnové délky]] přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou [[rychlost]]í vysílače a přijímače. | '''Dopplerův jev''' popisuje změnu [[frekvence]] a [[Vlnová délka|vlnové délky]] přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou [[rychlost]]í vysílače a přijímače. | ||
Jev byl poprvé popsán [[Christian Andreas Doppler|Christianem Dopplerem]] v roce 1842 v monografii ''Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels''. | Jev byl poprvé popsán [[Christian Andreas Doppler|Christianem Dopplerem]] v roce 1842 v monografii ''Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels''. | ||
Jestliže pohyblivý zdroj vysílá signál s frekvencí ''f''<sub>0</sub>, pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí ''f'': | Jestliže pohyblivý zdroj vysílá signál s frekvencí ''f''<sub>0</sub>, pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí ''f'': | ||
- | < | + | <big>\(f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}\)</big> , |
- | kde ''v'' je rychlost vln v dané [[Látka|látce]] a ''v''<sub>s,r</sub> relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.< | + | kde ''v'' je rychlost vln v dané [[Látka|látce]] a ''v''<sub>s,r</sub> relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<big>\(f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )\)</big> kde <big>\({v_0}\)</big> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná. |
- | + | ||
+ | Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky [[tón]]ů vydávaných [[siréna (technika)|sirénou]] na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. [[Radiolokátor|radary]] pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské [[sonograf]]y. | ||
V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od [[Země]], lze pozorovat takzvaný [[rudý posuv]]. Při vyšších rychlostech se však projevuje i [[dilatace času]], je proto třeba brát v úvahu [[relativistický Dopplerův jev]]. | V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od [[Země]], lze pozorovat takzvaný [[rudý posuv]]. Při vyšších rychlostech se však projevuje i [[dilatace času]], je proto třeba brát v úvahu [[relativistický Dopplerův jev]]. | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Mechanika]] | [[Kategorie:Mechanika]] | ||
[[Kategorie:Periodické děje]] | [[Kategorie:Periodické děje]] | ||
[[Kategorie:Optika]] | [[Kategorie:Optika]] | ||
[[Kategorie:Akustika]] | [[Kategorie:Akustika]] | ||
- |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51
Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Jev byl poprvé popsán Christianem Dopplerem v roce 1842 v monografii Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels. Jestliže pohyblivý zdroj vysílá signál s frekvencí f0, pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí f: \(f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}\) , kde v je rychlost vln v dané látce a vs,r relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.\(f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )\) kde \({v_0}\) je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná.
Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky tónů vydávaných sirénou na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. radary pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské sonografy. V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od Země, lze pozorovat takzvaný rudý posuv. Při vyšších rychlostech se však projevuje i dilatace času, je proto třeba brát v úvahu relativistický Dopplerův jev.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |